Jeden dlužník, jeden exekutor? Výbor návrh odmítl

Věřitelé si pravděpodobně budou moci i nadále svobodně volit exekutora. Ústavně-právní výbor na svém minulém jednání o vládní novele exekučního řádu odmítl všechny poslanecké návrhy na uzákonění takzvané teritoriality. Místní příslušnost exekutorů tak zřejmě Sněmovna neschválí. Podporu naopak získalo zavedení tzv. chráněného účtu, plošné zastavení exekucí pro drobné dluhy a možnost splatit bez úroků a nákladů exekučně vymáhané dluhy vůči státu.

Ústavně právní výbor projednal celkem čtyři varianty takzvané exekutorské teritoriality, podle které by byly nově exekuce rozdělovány mezi exekutory dle trvalého bydliště dlužníka. Žádné z předložených verzí nevyslovil podporu. Zároveň odsouhlasil i vypuštění pravidla, podle kterého by dlužníci s více exekucemi měli jen jednoho exekutora. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení.

„Jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že by žádné z těchto řešení nepřineslo žádoucí výsledky. Dlužníkům by tyto změny nijak citelně nepomohly, naopak by významně zasáhly do práv věřitelů a způsobily výrazný pokles vymahatelnosti pohledávek, který by se ve výsledku odrazil ve zdražení řady služeb pro poctivě platící zákazníky,“ říká prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Exekutorská komora uvedla, že jí je neschválení místní příslušnosti líto.

Dlužníci zřejmě dostanou chráněný účet

Podporu získal návrh poslanců Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO) na zavedení takzvaného chráněného účtu. Na tom by se shromažďovaly peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny na životní potřeby dlužníka a jeho rodiny. Zvláštní bankovní konto by mělo podle předkladatelů zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz.

Co s dluhy z minulosti

Změn by se mohly dočkat dluhy z minulosti. Šanci dostaly hned dva poslanecké návrhy. Marek Výborný (KDU-ČSL) uspěl s úpravou tzv. milostivého léta, podle níž by dlužníkům v exekuci u dluhů vůči veřejnoprávním institucím stačilo splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení.

„Náš návrh vnímáme jako podanou ruku odpovědným dlužníkům, kteří chtějí svůj problém vyřešit a často vystoupit z šedé zóny a zapojit se do standardního socioekonomického života,“ napsal již dříve v komentáři pro server Češi v právu Výborný.

Úprava z pera Patrika Nachera počítá se zastavováním dlouhodobě bezvýsledných exekucí starších tří let s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě slevy na dani. Exekutorům by pak stát uhradil část výdajů, které museli vynaložit na vymáhání peněz.

„Tuto snahu vítáme, ale všechny navrhované částky, které by měl stát uhradit, jsou násobně pod náklady exekutorů: vedení spisu, poštovné, právní náklady atd.,“ uvedla na webu Exekutorská komora.

Česká asociace věřitelů považuje Nacherův návrh za relativně přijatelný kompromis. „Dané řešení může pomoct mnoha dlužníkům, u nichž v průběhu let došlo k neúměrnému navýšení původně drobných dluhů. Jedná se sice o značný zásah do práv věřitelů, nicméně navrhovanou kompenzaci ve výši 30 procent jistiny lze považovat za akceptovatelnou,“ sdělil Staněk.

Hrozbu pro věřitele podle něj stále představuje povinné zastavování exekucí po 3 letech, kdy by věřitel po uplynutí tohoto období musel pro pokračování exekuce zaplatit zálohu. „Takové období je nepřiměřeně krátké, z praxe víme, že řada exekucí začne být splácena i po 5 a více letech. Prodlužující se délka řízení je navíc mnohdy způsobena průtahy ze strany dlužníka, který tak exekuci může oddalovat až do uplynutí stanovené lhůty a tím ji zcela zmařit. Navrhovaná záloha je pak neúměrně vysoká a vedla by k tomu, že by řada věřitelů na vymáhání zcela rezignovala,“ dodal.

Řešení, že by věřitelé hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu, obsahuje vládní novela. Věřitele má dle odůvodnění vést ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, aby pohledávka mohla být úspěšně vymožena.

Předloha rovněž počítá s tříletou lhůtou, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Pokud by s tím věřitel nesouhlasil, mohl by postup odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ovšem mohla trvat nejdéle devět let. Dominik Feri (TOP 09) proto přišel s úpravou, podle níž by tento princip v případě vícečetných exekucí nedopadl na ty, které takzvaně čekají v pořadí.

Změnu týkající se omezení exekuce movitých věcí označil výbor za nehlasovatelnou. Upravený pozměňovací návrh ale bude předložen ve druhém čtení.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.