Mám dědit po dlužníkovi. Co teď?
27. září 2020
Zdědit závratné jmění po vzdálené tetičce, o které jste do té doby ani neslyšeli, by chtěl asi každý. Bohužel, mnohem častější je situace, kdy kromě chaty a starého auta visí ve vzduchu dluhy, jejichž přesnou výši neznáte. Co teď?
Dědictví můžete odmítnout a vzdát se tak veškerého majetku i dluhů. Ale co když by po jejich vyrovnání přece jen něco zůstalo, vrtá vám hlavou. Řešením je uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti, díky kterému dosáhnete omezení rozsahu své odpovědnosti za dluhy zemřelého.
Odpovědnost jen do výše zděděného majetku
Pokud uplatníte výhradu soupisu pozůstalosti, nepřijdete o možnost dědictví převzít. Následný soupis majetku poslouží ke zjištění celkového jmění zemřelého, v právním jazyku zůstavitele, a určení jeho čisté hodnoty. Výhodou je, že v takovém případě budete povinni předkovy dluhy hradit právě jen do výše ceny dědictví. „Dědic, který uplatnil výhradu soupisu majetku, je nadále povinen hradit dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici. Věřitel po tomto dědici ale může požadovat finanční úhradu jen do výše jeho dědického podílu,“ vysvětluje advokát a prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Pokud vás dědí víc, soupis majetku a úhrada pohledávek se vztahuje jen na dědice, kteří o výhradu soupisu požádali. Ostatní dědicové buď hradí vše, anebo mohou dědictví odmítnout.
„Notářská komora sice statistiku počtu využití výhrad soupisu majetku v pozůstalostních řízeních nevede, obecně lze ale říci, že dědici při existenci nebo riziku dluhů zůstavitele výhradu soupisu využívají,“ říká prezident Notářské komory Radim Neubauer.
Pakliže se přece jen rozhodnete dědictví odmítnout a dluhům se tak zcela vyhnout, vězte, že rozhodnutí už nelze vzít zpět. I kdyby se třeba později nějaký majetek objevil, už byste měli smůlu. To samé platí i tehdy, pokud se rozhodnete pro výhradu soupisu majetku.
V pozici věřitele: Co dělat, když je i dědic dlužníkem?
Věřitel se může ocitnout v nepříjemné situaci, kdy samotná pozůstalost jeho dlužníka sice postačuje k uhrazení věřitelových pohledávek, sám dědic je ale také předlužený a na majetek, který by z pozůstalosti získal, číhají jeho vlastní věřitelé. Věřitel zůstavitele může v takovém případě navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována odděleně. Díky tomu může dojít k uspokojení jeho nároku z takto odloučené pozůstalosti. Má to ale háček. Věřitel tímto krokem ztratí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku. To může mít pro věřitele negativní důsledky například v situaci, kdy o odloučení pozůstalosti požádá více věřitelů, jejichž pohledávky v souhrnu převyšují aktiva odloučené pozůstalosti. Žádost o odloučení pozůstalosti tak má své výhody i nevýhody, a je třeba dobře promyslet, zda k ní přistoupit.
Jaké jsou lhůty?
Právo na výhradu soupisu pozůstalosti má každý dědic a nemůže mu ho odebrat ani zůstavitel, ani se jej dědic nemůže vzdát v rámci dědické smlouvy. Výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením adresovaným soudu. „Lhůta pro uplatnění výhrady soupisu majetku je jeden měsíc od poučení účastníka, ke kterému dochází hned na začátku pozůstalostního řízení,“ říká Neubauer. Není to samozřejmě zadarmo, dědic za provedení soupisu notáři platí. Odměna notáři činí tisíc korun za každou započatou hodinu práce.
Co když dědictví neodmítnu a časem se objeví další dluhy?
Majetek a dluhy zesnulého sepisuje soudní komisař, jímž je notář pověřený řízením. Dědicové si tak mohou udělat představu, jak na tom zesnulý byl. V tomto seznamu se však nemusí objevit vše a může se stát, že se začne projednávat dodatečné dědictví.
Obecně dědic odpovídá za všechny dluhy zůstavitele, a to i za ty, které by v dědickém řízení nebyly zjištěny. Zákon však dává dědicům možnost omezit jejich odpovědnost za dluhy zůstavitele.
Dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele vyzval věřitele, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. „Dokud nebude řízení skončeno, nemá dědic, ani ten, kdo pozůstalost spravuje, povinnost uspokojovat věřitele,“ říká Staněk.
V případě, kdy se věřitel v dané lhůtě nepřihlásí a celá pozůstalost je vyčerpána na úhradu jiných dluhů, nemusí dědic platit objevený dluh ani z části. To ovšem neplatí v případě, když věřitel prokáže, že dědic o pohledávce věděl.
Pokud je pohledávka věřitele – například hypoteční úvěr poskytnutý bankou – zajištěna věcným právem, v případě banky se jedná nejčastěji o zástavní právo, má takový věřitel právní postavení přihlášeného věřitele bez ohledu na skutečnost, zda svou pohledávku řádně přihlásil. Platí to ale pouze tehdy, když je zástavní či jiné věcné právo k věci náležející do pozůstalosti uvedeno ve veřejném seznamu nebo pokud vyšlo najevo v řízení o pozůstalosti ještě před nařízením svolání věřitelů.
Autor: Lucie Havlišová
Zdroj foto: 123rf.com
Přečtěte si také
Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?
Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále...
Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady
Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například...
Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi
Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy...