Havrlent: Po zavedení teritoriality na Slovensku klesla vymahatelnost pohledávek až o 30 procent

„Někteří velcí věřitelé pozastavili po roce 2017 využívání exekucí a dali přednost prodeji svých pohledávek inkasním agenturám, anebo je řeší pouze mimosoudně,“ říká v rozhovoru Michal Havrlent ze slovenské inkasní agentury EOS KSI. Ten byl i hostem nedávného semináře na půdě české Poslanecké sněmovny. Teritorialita a náhodný výběr exekutora platí na Slovensku tři roky. O tom, zda se Česko vydá stejným směrem, budou brzy rozhodovat poslanci. Ústavně právní výbor žádné ze čtyř navržených verzí nevyslovil podporu.

Na Slovensku před třemi lety začala fungovat teritorialita exekutorů. Věřitel už si nemůže exekutora vybrat, ale pohledávky jsou přidělovány exekutorům podle trvalého bydliště dlužníka. Můžete zhodnotit, co to přineslo?

Tato novela přinesla kromě teritoriality a náhodného přidělování exekucí i větší množství jiných změn v exekučním řádu. Některé z nich vítáme. Mnoho úkonů, které byly předtím těžkopádné a zbytečně zatěžovaly soudy banální agendou, po této novele odpadlo. Zjednodušilo se počítání nákladů při nedobytné exekuci zavedením paušálu ve výši 60 euro. Zde je na diskuzi zákonem určená výška – většině věřitelů se zdá tato částka vysoká. Rovněž přišla velká změna, která spočívá ve vzniku jediného centrálního exekučního soudu v Banské Bystrici. Ta přinesla jednoznačně zrychlení při přidělování exekucí exekutorům a tím rychlejší začátek samotné exekuce.

Na druhou stranu věřitelé ztratili možnost výběru a spolupráce s exekutorskými úřady, které znali a se kterými měli nastavenou automatickou výměnu dat, zjednodušené procesy, a hlavně znali jejich systém práce a jejich výkonnost. Novela tak celoplošně přinutila věřitele svěřit svůj majetek do rukou i takových exekutorů, které by si nevybrali. Zjednodušená odpověď by byla: vymahatelnost práva a vymahatelnost pohledávek klesla.

Podle dat slovenského Ministerstva spravedlnosti je vymahatelnost exekucí ještě o procento vyšší než dříve. Vy jste ale na semináři ve Sněmovně říkal, že věřitelé nyní dávají do exekucí jen ty pohledávky, o nichž si jsou jisti, že je exekutor vymůže. Je to tak a klesl tedy počet nových exekucí?

Podle mého názoru ministerstvo vychází ze starších statistik, které vznikly něco málo přes rok po změně. Nyní máme o mnoho víc dat a berme v potaz i pohyby na trhu zaměstnanosti a chování věřitelů po změně. Když jsem porovnával vymahatelnost exekucí před teritorialitou a po ní, zjistil jsem, že mezitím klesla nezaměstnanost o 3,86 procenta a průměrná mzda stoupla o 16,5 procenta. Pokud máte jako věřitel velké množství dlužníků, jedná se o významné číslo.

Nemám před sebou nyní čísla z ministerstva, ale pokud si vzpomínám, počet exekucí klesl na méně než polovinu. Tato zvýšená obezřetnost věřitelů a vyloučení velkého počtu méně bonitních pohledávek ze systému se měla výrazně odrazit na vymahatelnosti, bohužel se tak nestalo. Podle našich dat a dat našich partnerů skutečná vymahatelnost klesla o 10 až 30 procent.

Myslíte si, že exekuce přestávají být funkčním nástrojem?

Zatím si nemyslím, že by exekuce přestávaly být funkčním nástrojem vymáhání pohledávek nebo práva obecně. Ve slovenském exekučním řádu je podle mého názoru mnoho dobře nastavených a vybalancovaných nástrojů. Na druhou stranu musím zmínit i to, že jsem očekával, že dojde k poklesu ve vymahatelnosti a budeme řešit mnoho komplikací v souvislosti s přechodem na nový systém. Zároveň jsem však věřil, že exekutorský stav se rovněž „pročistí“ a přizpůsobí situaci. Určitě se exekutoři stejně jako věřitelé zlepšují a přizpůsobují svoje procesy, avšak po zhruba dvou letech, co porovnáváme vymahatelnost na jednotlivých exekutorských úřadech, to není na číslech vidět. Jako by se exekutorům nezvyšovala úspěšnost. Ti méně výkonní stahují celková čísla dolu.

Obrací se věřitelé více na inkasní agentury? Nebo jakým způsobem nyní věřitelé své pohledávky řeší?

Nemůžu mluvit za celý trh a ani bych nechtěl generalizovat. Ale můžu potvrdit, že někteří velcí věřitelé pozastavili po roce 2017 využívání exekucí a dali přednost prodeji svých pohledávek inkasním agenturám, anebo je řeší pouze mimosoudně. Někteří z nich se po smíření se skutečností postupně přizpůsobují a názor na exekuce v novém režimu přehodnocují. Zjišťují, že nepodávání návrhů na exekuci také není nejlepší řešení. Pro běžné věřitele je vymáhání pohledávek sekundární agenda. Jejich hlavní byznys je jinde. Mohou si dovolit zkoušet různé přístupy k vymáhání a některé způsoby dočasně nebo natrvalo ignorovat. V čistě inkasním byznysu, kde se pohybuji, si takovou svobodu nemůžeme dovolit. Inkasní agentury musí využívat všechny dostupné způsoby vymáhání pohledávky a jejich kombinace, aby klientům zaručily co nejlepší servis. 

Pokud věřitelé přestali svoje pohledávky řešit soudně a exekučně a většinu z nich svěřili inkasním agenturám, je to pochopitelné. Věřitel se tak z jeho pohledu zbavil nepředvídatelného marasmu, nejistoty a zvýšených nákladů a převedl je na inkasní agenturu. Věřím, že vybral dobře a sáhl po zkušené a slušně podnikající inkasní společnosti.

Jsou mezi jednotlivými kraji a okresy velké rozdíly?

Největší rozdíl evidujeme ve vymahatelnosti mezi Trnavským a Košickým krajem. V Košickém kraji je o zhruba čtvrtinu nižší vymahatelnost a tím pádem dlouhodobě méně peněz pro soudního exekutora na jednu exekuci. Také jsou velké rozdíly v množství exekutorů v daném regionu, což v přehuštěných oblastech způsobuje nižší zájem o exekutorský stav. Existující exekutorské úřady žijí de facto ze starých případů nebo svoje úřady prodávají. Momentálně nemám k dispozici data na úrovni okresů, ale jsem si jistý, že rozdíly by byly ještě výraznější. Z údajů je také patrné, že směrem na východ je méně exekutorských úřadů, rozdělují si větší množství případů a zároveň jsou tam velké rozdíly v úspěšnosti. Právě v těchto regionech zasahuje věřitele nemožnost výběru soudního exekutora nejvíc negativně.

Přinesla podle vás teritorialita i něco dobrého?

Trochu nadneseně by se dalo říct, že věřitelé, kteří v exekucích pokračují, takto nedobrovolně získali velké množství údajů o všech exekutorech na Slovensku, což mohou do budoucna využít. Ideálně v případě, kdy by se opět v nějaké podobě vrátila možnost výběru soudního exekutora. Určitě pro některé dlužníky může být lepší, že to mají fyzicky blíže na úřad. Zde je ale třeba připomenout, že absolutní většina peněz je vymožená exekučními úkony na dálku. Též komunikace s exekutory by měla být v dnešní době stoprocentně možná a efektivní na dálku. Teritorialita z mého pohledu nejvíc pomohla malým exekutorským úřadům, které takto automaticky dostávají případy bez ohledu na vyvinutou snahu. 

Zaznamenal jste za ty tři roky i změnu chování dlužníků? 

Určitě ano. Ale v kontextu ostatních změn jako změna exekučního řádu, usnadnění osobních bankrotů, rostoucí aktivity různých sdružení na ochranu spotřebitele a popularitě sociálních sítí je velmi těžké připsat změny v chování dlužníků některé konkrétní změně v zákoně.

Dá se říct, že změna v exekucích může mít vliv na všechny občany Slovenska? Například, když firmy (operátoři a poskytovatelé jiných služeb) nevymůžou peníze, že zdraží všem služby?

O tom nepochybuji. Nejde jen o snížení vymahatelnosti, které jsem zmiňoval. Jde i o výrazný nárůst interních nákladů spojených s nutností komunikovat a zjednodušeně řečeno „nahánět“ 270 exekutorů roztroušených po celém Slovensku.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.