Polovina mladých má úvěr na bydlení. Slováci oproti Čechům více spoří

Umí s dluhy lépe pracovat mladí Češi, nebo Slováci? A kdo z nich přiznává větší mezery ve finanční gramotnosti? Odpovědi na tyto otázky si vzal za cíl průzkum, který pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika realizovala společnost Stem/Mark. Ze studie mezi mladými lidmi od 18 do 30 let vyplývá, že zadlužena je polovina z nich. Nejvíce si půjčují na pořízení nebo vybavení bydlení.

„Když si mladí Češi nebo Slováci půjčují, jde v drtivé většině o úvěr na bydlení, a přibližně ve čtvrtině případů o půjčku na pořízení auta. Češi si ale skoro trojnásobně více než Slováci půjčují na splácení svých stávajících dluhů, což je bohužel cesta do dluhové pasti. Mladí Češi se také více nechávají zlákat nabídkami rychlých spotřebitelských úvěrů a mikropůjček,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK. Ta se specializuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Většina mladých z obou zemí má jen jednu půjčku. Ale mezi dlužníky s pěti a více půjčkami je pětkrát více Čechů. Sumy, které si mladí vypůjčily, jsou v průměru shodné a činí lehce nad milion korun. První úvěr si Češi i Slováci nejčastěji shodně berou ve 24 letech.

„V přístupu k dluhům a jejich splácení jsou si mladí Češi a Slováci velmi podobní. Drtivá většina mladých dlužníků splácí své závazky pravidelně a bez potíží, ale každý dvanáctý má dluhy po splatnosti. Velmi se přitom liší způsob řešení nesplácených závazků. Zatímco Češi si najdou další práci, aby zvýšili svoje příjmy, nebo si půjčí od rodiny či přátel, mladí Slováci se hlavně snaží s věřiteli dohodnout na splátkovém kalendáři,“ dodává Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Mezery ve finanční gramotnosti přiznává 12 procent Čechů a 7 procent Slováků. Češi získávají informace ohledně financí hlavně od rodičů, Slováci uvádí rovněž školu a internet. Mladí ale nezapomínají ani na odkládání peněz bokem. V průměru si oba národy schovávají 3 350 korun měsíčně. Spořivější jsou Slováci. Na budoucnost myslí dvě třetiny z nich. Nejvíce věří termínovaným vkladům a spořícím účtům. Třetina z nich má navíc penzijní fond. V Česku spoří jen 55 procent mladých. Velmi populární je stavební spoření, které má 36 procent respondentů průzkumu. Co se týká investování, svoje finance takto zhodnocuje čtvrtina mladých, na Slovensku více jak třetina.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.