Ubytování ukrajinských uprchlíků: jaká jsou pravidla a co pomoc od státu?

V souvislosti s válkou na Ukrajině se mnozí lidé v Česku rozhodli pomoci válečným uprchlíkům a nabídnout jim ubytování. Tato bohulibá aktivita s sebou ovšem přináší řadu právních otázek a souvislostí. Jejich shrnutí vám přinášíme v článku.

V textu se dozvíte:

• Jakou roli hraje národnost nájemců?
• Jaký je vlastně rozdíl mezi nájmem a podnájmem?
• Jaká pravidla v této souvislosti platí pro ubytování v družstevním bytě a jaká pro ubytování v bytě v osobním vlastnictví?
• Jedná se v případě ubytování ukrajinských uprchlíků o návštěvu, nebo už o nájemní vztah?
• Jak funguje solidární příspěvek na ubytování ukrajinských uprchlíků?

Národnost nájemců

To, jaké je náš nájemník národnosti, nemá na vznik ani trvání nájemního vztahu žádný vliv. Zákonná pravidla platí pro všechny stejně. Byť nikdo nemůže být nucen uzavřít proti své vůli smlouvu s někým, s kým nechce, kritéria výběru nemohou působit diskriminačně. Jednoduše řečeno, nesmíte inzerovat, že byt pronajmete pouze Čechům, ale nikdo vás nemůže nutit jej pronajmout cizincům.   

Pronájem, podnájem a nájem

Nejdříve se pojďme podívat na tyto tři termíny.

Pronájem = Ačkoliv je výraz pronájem používaný mezi lidmi téměř nejčastěji, z právního hlediska nemá žádný význam. Jde pouze o hovorové označení.

Nájem = Občanský zákoník zná pouze nájemní vztah. To je vztah mezi majitelem bytu a jeho nájemníkem.

Podnájem = Tímto termínem je označován v občanském zákoníku vztah, který vzniká mezi nájemníkem a jeho podnájemníkem.  Platí, že nájemce může dát byt do podnájmu pouze se souhlasem majitele bytu. Žádost musí být písemná, a pokud se nájemce ve lhůtě jednoho měsíce nevyjádří, pak to znamená, že souhlasí. Výjimku tvoří situace, kdy v bytě nájemce sám bydlí, to souhlas nepotřebuje, pokud nemá ve smluvně sjednaný úplný zákaz podnájmu.

Byt v osobním vlastnictví vs. družstevní byt

Pokud se rozhodnete koupit družstevní byt, musíte počítat s tím, že bude patřit družstvu, nikoliv vám. Vy jako kupující budete vlastnit pouze družstevní podíl. Družstvo tak v podstatě vystupuje v roli pronajímatele, zatímco vy v roli nájemce.

Pokud se tedy rozhodnete svůj družstevní byt poskytnout někomu jinému, je nutné s ním uzavřít smlouvu o podnájmu. Pokud problematiku podnájmu neupravují stanovy družstva, je třeba řídit se zákonem. Ten říká, že podnájem družstevního bytu je možný pouze se souhlasem družstva.  Získat takový souhlas může být někdy velmi komplikované. Obvykle jej totiž musí udělit všichni členové družstva a často se s ním pojí i poplatky. V žádném případě ovšem nejednejte bez vědomí nebo bez souhlasu družstva. To by mohlo vést až k zániku vašeho členství v něm.

U bytů v osobním vlastnictví je situace podstatně jednodušší. Vlastník bytu jej může pronajmout v zásadě dle svého uvážení. Ze zákona však musí ohlásit správci domu nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) počet a identitu osob, které v jeho bytě bydlí. Tyto údaje jsou důležité pro rozpočítání nákladů na společné prostory, úklid a podobně.

Pokud vlastníte rodinný dům, pak v tomto ohledu nejste limitováni ničím. 

Jak je to s návštěvami?

„Pronajímatel nemá právo zakazovat nájemci návštěvy a nájemce ani nemá povinnost je pronajímateli ohlašovat či je nějak evidovat“, uvádí advokátka Aneta Prokopová.

„Co se týče délky takovéto návštěvy, tak k odpovědi na tuto otázku lze analogicky použít ustanovení občanského zákoníku, které ukládá nájemci povinnost nahlásit zvýšení počtu osob v bytě pronajímateli do 2 měsíců“, doplňuje Prokopová a dodává: „Obecně platí, že pokud chcete navýšit počet nájemců, je nutný souhlas pronajímatele, s výjimkou situace, kdy se jedná o osobu blízkou, tedy například manžela, dítě, rodiče a podobně.“

Podle zákona o službách spojených s užíváním bytu má pak vlastník nebo nájemce bytu povinnost vůči SVJ ohlásit bez zbytečného odkladu změny počtů osob rozhodných pro rozúčtování. Těmito osobami jsou:

• vlastník  jednotky,
• nájemce bytu,
• spolužijící osoby, u nichž lze předpokládat, že budou v bytě žít déle než 2 měsíce v jednom zúčtovacím období. 

Toto ohlášení je důležité pro spravedlivé rozdělení nákladů na úklid společných prostor, energie, vodného, stočného či odvozu odpadů. 

Nesplnění této povinnosti může být ze strany SVJ sankcionováno formou pokuty z prodení ve výši 50 korun za každý započatý den. Zákon dokonce umožňuje SVJ tuto pokutu zvýšit.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny

Vzhledem k aktuální situaci je velkým tématem ubytování ukrajinských občanů. Střechu nad hlavou jim nabízí řada osob i zařízení zcela zdarma. V takovém případě mají ukrajinští občané povinnost nahlásit svůj pobyt cizinecké policii.

Na vás – jako na ubytovatele - tato povinnost může přejít ve dvou případech: buď byste museli ubytovat více než pět 5 lidí, nebo byste své ubytování museli poskytovat za úplatu.

Do této „úplaty“ se přitom nezapočítává takzvaný solidární příspěvek, kterým na bydlení ukrajinských uprchlíků přispívá stát.

Solidární příspěvek

Od 11. dubna 2022 je možné žádat stát o solidární příspěvek na ubytování ukrajinských uprchlíků. O příspěvek je možné žádat zpětně i za březen, pokud ubytování trvalo více než 16 dní. Vláda schválila výši měsíčního příspěvku na 3 000 korun za ubytovanou osobu, maximálně však 12 000 korun za domácnost měsíčně. Platí tedy, že můžete ubytovat více než 4 osoby, ale nedostanete více než 12 000 korun. O příspěvek mohou ubytovatelé žádat buď Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím aplikace, anebo přímo na krajských pobočkách Úřadu práce. Příspěvek je možné čerpat do konce června 2022. O dalším postupu bude vláda jednat.

„Je dobré vědět, že se nemusí jednat o nemovitost v osobním vlastnictví, je možné takto poskytnout byt v nájmu. Nutné je pouze doložit čestné prohlášení o tom, že ubytování poskytujete zdarma a že splňuje zákonem stanovené podmínky,“ doplňuje Prokopová.

Tyto příspěvky se nedaní ani se nezapočítávají jako příjem. S ubytovanými dokonce ani nemusíte uzavírat smlouvu. Do žádosti o příspěvek pouze uvedete jejich jména a čísla víz a pasů pro případnou kontrolu.

Další informace o solidárním příspěvku včetně aplikace s žádostí najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a také v tomto infoletáku.

Autor: Petra Andresová

Zdroj foto: www.canva.com