Zájem lidí o odklad splátek a dalších plateb rapidně ubývá

V souvislosti s vládními nařízeními proti šíření koronaviru Covid-19 a vyhlášením nouzového stavu se řada lidí dostala do problémů s placením svých závazků. Mnohým proto nezbylo nic jiného, než si je odložit na dobu, kdy budou opět finančně v kondici. Například banky schválily přes 300 000 žádostí o odklad splátek, nejčastěji u spotřebitelských úvěrů. Vedle nich zvolili vstřícný přístup ke klientům i dodavatelé energií, kteří umožnili tisícům zákazníkům úpravu nebo odklad plateb záloh. V současné době již požadavků o odložení nebo úpravu závazků rychle ubývá. Věřitelé se shodují, že denně evidují jen desítky nových žádostí.

Nemožnost hradit své závazky lidé nejčastěji řešili odkladem nebo úpravou výše splátek. Dlužníkům ve většině případů věřitelé vycházeli vstříc a splátková moratoria umožňovali již od začátku vyhlášení nouzového stavu, tedy v podstatě od poloviny března. „Ve finanční tísni způsobené nastalou krizí hraje roli především čas, proto pro nás bylo rychlé posouzení a vyřízení žádostí o odklad splátek prioritou,“ říká Jana Hanušová, generální ředitelka úvěrové společnosti ESSOX.

Aktuálně 10 nových žádostí denně

K 30. červnu požádalo ESSOX o odklad splátek téměř 5 800 klientů v celkovém objemu 1,23 miliardy korun. Nejčastěji žádali o odklad závazků spotřebitelé, celkem šlo o 72 procent žádostí. Dalších 17 procent žádostí připadlo na klienty z řad právnických osob a 11 procent na podnikající fyzické osoby. „Největší vlnu žádostí jsme evidovali v březnu, krátce po vyhlášení nouzového stavu. Aktuálně již přijímáme v průměru 10 nových žádostí každý pracovní den,“ doplňuje Hanušová.

Nejčastěji si lidé odkládali spotřebitelské úvěry

Statistika České národní banky potvrzuje, že nárůst podaných žádostí o odklady splátek zpomaluje. Od 12. března do 26. června banky schválily 332 000 žádostí. V posledním týdnu sledovaného období potvrdily již jen 8 100 odkladů. „V tuto chvíli přibývá velmi málo žádostí. Poměry jednotlivých druhů úvěrů se nemění. Ze schválených žádostí tvoří 2/3 spotřebitelské úvěry, 1/4 jsou hypoteční úvěry. Zbytek připadá na úvěry podnikům a nezařazené,“ doplňuje Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.

Úlevy umožňovali také dodavatelé energií

Lidé však nežádali jen o odklad splátek úvěrů. Například dodavatelé energií umožňovali svým zákazníkům snížit zálohy na nulu, a to až na tři měsíce. ČEZ požádalo cca 5 900 klientů o úplný odklad plateb v úhrnné hodnotě 30 milionů korun. „Klientovi věříme, nevyžadovali jsme žádné dokumenty, kterými by musel něco prokazovat. Zkoumali jsme jen jeho platební historii,“ vysvětluje Roman Gazdík, tiskový mluvčí ČEZ, a doplňuje, že během koronakrize stoupl zájem o bezúročné splátkové kalendáře o přibližně 20 procent.

Stejně tak k úpravám plateb přistoupila Pražská energetika. „Do současné doby evidujeme celkem 3 200 odbavených požadavků zákazníků všech segmentů, z toho na drobné a střední podnikatele připadá 2 000 a na domácnosti 950 požadavků,“ říká Petr Holubec, vedoucí PR oddělení PRE. U podnikatelů evidovali nejvíce požadavků na snížení záloh, což souviselo s omezením provozu nebo uzavřením provozoven. U domácností vedly žádosti o úplné odklady záloh.

Inkasní agentury již nové žádosti téměř neevidují

Data z inkasních společností také potvrzují klesající zájem o snížení nebo odklad závazků. Kateřina Sontáková, ředitelka společnosti Bohemia Faktoring, uvádí, že nové žádosti již ani neevidují. „Jsme stále připraveni tuto přechodnou a nelehkou situaci klientům pomoci řešit. Doposud jsme umožnili úlevy zhruba 400 klientům, avšak jen velmi málo z nich využilo úplný šestiměsíční odklad splátek,“ doplňuje Sontáková.

Asociace inkasních agentur na základě informací od svých členů uvádí, že koronavirus jako důvod nemožnosti hradit své závazky uvedlo přibližně 5 procent dlužníků. Členské inkasní agentury jim umožňovaly úpravy domluvených splátkových kalendářů a některé z nich i snížení sankcí či penále. Dočasně rovněž pozastavily osobní návštěvy dlužníků.

Věřitelé obecně očekávají, že zájem o splátková moratoria bude i nadále klesat. Podle inkasní společnosti MBA Consult dokonce někteří dlužníci berou své žádosti o odklad zpět, neboť u nich nedošlo k očekávanému razantnímu propadu příjmu, a raději tak chtějí co nejdříve umořit co největší část svého dluhu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.