Zavedením místní příslušnosti exekutorů by stát každému z nich zajistil až 6 milionů Kč ročně

Zavedením tzv. exekutorské teritoriality a povinných záloh na náklady exekuce, o kterých bude tento týden jednat příslušný sněmovní podvýbor, by každý exekutor získal jistý příjem ve výši bezmála 6 milionů Kč ročně bez ohledu na výsledky a kvalitu práce. V důsledku toho by došlo ke snížení jejich motivace a zhoršení platební morálky, což by se negativně odrazilo na ekonomice soukromého sektoru i udržitelnosti veřejných financí. Informace vyplývají z analýzy ekonoma Lukáše Kovandy pro Českou asociaci věřitelů.

V loňském roce bylo v Česku podle údajů Exekutorské komory zahájeno 506 995 exekučních řízení. Návrh ministerstva spravedlnosti, který budou nyní znovu projednávat poslanci, počítá s tím, že při nařízení nové exekuce by věřitel v budoucnu měl platit zálohu na její náklady ve výši 2 750 Kč. „Při uvedeném ročním počtu zahájených exekučních řízení by to znamenalo, že jistá část příjmu exekutorů se v souhrnu navýší o bezmála 1,4 miliardy korun za rok,“ uvádí v analýze Lukáš Kovanda.

Sněmovna se zároveň bude zabývat také návrhem na zavedení místní příslušnosti exekutorů, podle kterého by exekuce byly nově exekutorům přidělovány rovnoměrně v rámci soudních krajů. To znamená, že by se příjem z věřitelských záloh zhruba rovnoměrně rozdělil mezi stávajících 156 soudních exekutorů. „Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že by někteří věřitelé mohli být od povinnosti platit exekutorovi zálohu osvobozeni. Podle zjištěných informací by se mohlo jednat zhruba o třetinu nových případů. I tak by každý exekutor získal ze záloh jistý příjem bezmála 6 milionů Kč ročně,“ vypočítává Kovanda.

Důsledkem podle něj bude celkové zhoršení platební morálky. „Odměna exekutora je doposud závislá na úspěšnosti jeho práce, což by se s rovnoměrným přidělováním případů v kombinaci s povinným výběrem záloh diametrálně změnilo. Přitom čím větší část příjmu bude mít exekutor jistou bez ohledu na výsledek svého postupu a úsilí, tím méně bude motivován pracovat efektivně,“ vysvětluje Kovanda s tím, že takový přístup povede ke snížení vymahatelnosti práva. K podobnému závěru již dříve dospěly i analýzy dopadů exekutorské teritoriality zajištěné ministerstvem spravedlnosti, a to i kvůli rozdílům ve vybavení, personálním obsazení a kvalitě práce jednotlivých úřadů.

Podle České asociace věřitelů výsledky analýz dokládá i současná situace na Slovensku, kde byla místní příslušnost exekutorů zavedena před třemi lety. „Ze zkušenosti slovenských, ale i českých věřitelů vymáhajících své pohledávky na Slovensku víme, že tamní exekutoři silně omezili svou činnost, propustili velkou část zaměstnanců a pracují tzv. od stolu. Mluví se o poklesu vymahatelnosti práva až v řádu desítek procent,“ říká prezident asociace Pavel Staněk.

Podle Kovandy zároveň kvůli povinnosti hradit zálohu někteří věřitelé k exekuci nově vůbec nepřistoupí a raději na to, co jim náleží, rezignují. Museli by totiž zaplatit i v případech, kdy exekutor ve svém konání selže jinak než pro nemajetnost dlužníka. „Opatření povede k tomu, že velké skupině věřitelů může být odepřena spravedlnost. Výsledkem bude větší morální hazard dlužníků, zhoršení platební morálky a tím celkový pokles podnikatelské a ekonomické aktivity. Za aktuální situace, kdy tisíce živnostníků a firem bojují o přežití, by stát měl usilovat o pravý opak,“ upozorňuje Kovanda a dodává, že v dlouhodobém horizontu by změny měly negativní dopad i na udržitelnost veřejných financí.


Autor: Tisková zpráva České asociace věřitelů

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.