Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Rozhovor vyšel na partnerském portálu Info.cz.

V jaké kondici jsou podle vás v současnosti insolvenční správci jako takoví? S ohledem na poslední legislativní posuny i koronavirovou pandemii?

Troufnu si říct, že v dobré. Soudy prodloužily povinné lhůty k předložení zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení a soupisu majetkové podstaty. Díky tomu správci nemuseli v době pandemie vyzývat dlužníky k osobnímu setkávání. Zrovna tak přivřelo oči v některých věcech i ministerstvo spravedlnosti ve vztahu k provozovnám insolvenčních správců. Nyní mají správci plné ruce práce, protože se vrátili k vyřizování úkolů, kterým se z epidemiologických důvodů nemohli na jaře naplno věnovat. Určitě ale vše řádně zvládají.   

Na konferenci Insolvence 2020, jejímž je INFO.CZ mediálním partnerem, například proběhne panelová diskuse vyhodnocující loňské zjednodušení pravidel pro osobní bankroty a oddlužení fyzických osob. Jak se po více než roce osvědčují podle vás?

Očekávání o tom, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie, která na čas sepisování insolvenčních návrhů téměř úplně zastavila. Kromě toho také umožnila odklad splátek nebo přinesla mimořádné moratorium a odklad na podávání návrhů. V neposlední řadě vzrostla i nezabavitelná částka, která dlužníkům zůstává při větším počtu vyživovaných osob. To je na jednu stranu dobře, na straně druhé ale takoví lidé nyní často nedají dohromady peníze ani na minimální povinnou splátku.

Počet osobních bankrotů se tedy po chvilkovém výkyvu vrátil na podobné číslo jako před změnami. O čem to podle vás vypovídá?

Pravidla pro oddlužení nejsou tak benevolentní, jak se původně mohlo zdát, nebo jak vyplývalo z původních návrhů. Zároveň nadále vidíme, že se některým lidem vyplatí být raději mimo systém než se snažit o nápravu, která je celkem bolestivá a z jejich pohledu často i příliš zdlouhavá. Ani světlo na konci tunelu v podobě šance na zcela nový začátek pak pro mnohé z nich není dostatečnou motivací.

Rovněž se rozšířily, a také o tom budete na konferenci mluvit, povinnosti insolvenčních správců související s kontrolou dlužníků. Jak k tomu soudě z praxe insolvenční správci přistupují?

V posledních čtyřech letech se vlivem dvou zásadních novel posílila role insolvenčních správců na úkor soudů, což s sebou přineslo pro správce další povinnosti. Naprostá většina správců však k jejich plnění přistupuje velmi svědomitě. Soudy a ministerstvo spravedlnosti ostatně práci správců prostřednictvím kontrol hlídají. Řada správců tak svou činnost rozšířila například o rozsáhlejší poučení dlužníků či o další kontrolní činnosti, v jejichž rámci pravidelně zjišťují, zda a kde je dlužník zaměstnán, případně zda si nové zaměstnání hledá.  

V současnosti se rovněž řeší další vzdělávání insolvenčních správců. Jaké novinky je podle vašich informací čekají?

Každý správce bude mít povinnost v předem daném období absolvovat určité penzum vzdělávacích akcí, případně na nich sám vystoupit nebo publikovat v odborných časopisech. Zatím je však vše jen v rovině záměru ministerstva spravedlnosti, aniž by byly zveřejněny další podrobnosti. Věřím, že více se dozvíme nejpozději za zhruba tři týdny na Konferenci Insolvence.

Existuje podle vás reálně problém „černých duší“ ve sdruženích insolvenčních správců, o kterých psaly o prázdninách Hospodářské noviny?

O nabírání neaktivních ohlášených společníků do veřejných obchodních společností se mezi správci mluví již roky. Podle mého názoru jde více než o cokoliv jiného o to, jak si ze společného chleba ukrojit ještě větší krajíc.

Důležitým tématem je rovněž chystaná evropská směrnice o restrukturalizaci. Jaký je tam nyní stav a co v souvislosti s ní můžeme podle vás očekávat v České republice?

V současné době finišují přípravy expertní skupiny ministerstva spravedlnosti a snad už v říjnu budou závěry a legislativní záměry veřejné. Členové expertní skupiny budou účastníky jednoho z panelů naší Konference Insolvence 2020 a já se na diskusi s nimi velmi těším.  

Konference Insolvence 2020 proběhne 9. října, nikdo teď nevíme, jak se vyvinou další omezení související s koronavirovou pandemií. Jak se lze v takové situaci na akci připravit?

Samozřejmě jsme promýšleli různé scénáře a varianty dalšího postupu. Rámcově tudíž máme představu o tom, jak budeme postupovat. Dnes už také víme, že konference bude přenášena rovněž online formou, aby o zajímavý obsah nepřišli ani ti, kteří nebudou moci z jakéhokoli důvodu přijít osobně. Obavy z dalšího postupu vlády a dopadu jejích opatření na naši konferenci ale samozřejmě máme.  


Jan Januš

Autor: Jan Januš

redaktor Info.cz

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.