Januš: Bez nového a jednoduchého systému exekucí a insolvencí dluhy už nikdo platit nebude
18. prosince 2020
Exekuční a insolvenční právo a zejména povědomí o tom, co se může a co nikoli, bylo rozbité ještě před propuknutím koronavirové krize, nyní jsme ale jednotlivé střepy rozšlapali napadrť, kterou už nikdy nedáme dohromady. Přitom by možná stačilo, kdyby se na celý problém s řešením dluhů podíval někdo opravdu komplexně. V první chvíli se neztrácel v detailech, ale jen si vypsal hlavní argumenty všech stran a na jejich základě vytvořil poměrně obecný návrh zákona, který by počítal s tím, že konkrétní problémy vyřeší soudy či soudní exekutoři. Celou analýzu, z níž je tato ukázka, najdete v listopadovém čísle Magazínu I.
Komentář vyšel na partnerském portálu Info.cz.
Obávat se takovéhoto systému není důvodné, čistě z hlediska teorie normotvorby má takto fungovat už nyní a navíc právě na exekutory přece stát přenáší své související pravomoci. Pokud bychom přece jen chtěli učinit určité pojistky, můžeme zpřísnit kárnou odpovědnost exekutorů (a i soudců) a v případě zneužití jejich postavení je funkcí rychle zbavovat.
Zrušme tak stávající překombinovaná, tisíckrát zalepovaná a přesto pořád děravá pravidla. Nahraďme je co možná nejobecnějším řádem založeným na posuzování jednotlivostí jednotlivci, kteří jim opravdu rozumějí. Nad nimi pak budou stát samozvaní morální arbitrové dneška, neziskové organizace. Ty na konkrétnosti rovněž dohlédnou. Ideálně ale také zamezme šikaně, k níž můžeme některé jejich dnešní výpady vůči exekutorům či advokátům občas přirovnat.
Když nedojde k zásadním změnám, vrátíme se do 90. let, kdy prakticky neexistovala efektivní možnost, jak dlužníky přimět k placení. I když nejnovější čísla Exekutorské komory ČR svědčí o pozitivním trendu – v exekuci bylo v listopadu meziročně o 70 tisíc lidí méně –, tento kvůli aktuální situaci dlouho nevydrží. Povinných je nyní podle komory stále 720 tisíc a toto číslo zřejmě poroste, protože vláda teď svými kroky zadlužuje všechny a všechno.
Přichází také evropská směrnice o restrukturalizaci přinášející ještě benevolentnější pravidla pro vypořádání stávajících dluhů „nulou“. A do toho ten nekonečný a neustále prodlužovaný legislativní zmatek, který u soudů také spíše poslouží dlužníkům než komukoliv jinému. Tedy jak stojí s trochou nadsázky v titulku: Bez nového a jednoduchého systému exekucí dluhy už nikdo platit nebude.
Zdroj foto: archiv Jana Januše
Přečtěte si také
Dluhy se budou za pár let odpouštět ve velkém. Zásahy do exekucí a insolvencí to musí reflektovat
V týdnu začíná další schůze sněmovny a jejím dominantním tématem přirozeně bude koronavirová pandemie. Původně se poslanci měli ve druhém čtení věnovat i novelám, které mohou mít výrazný dopad na české exekuční prostředí. Velké systémové změny ale nejsou v současné situaci rozumné. Naopak například zavedení chráněného účtu ano, to může pomoci lidem v problémech a nad míru nezatíží věřitele. Jak totiž ukázalo zářijové jednání důležitého Ústavně právního výboru, mezi poslanci nepanuje shoda, jakým směrem se právě při řešení dluhů dále ubírat. Navíc na toto prostředí poměrně brzy silně dopadne nová evropská regulace, která si podle poslance Marka Výborného vynutí sjednocení režimu oddlužení pro podnikatele a pro nepodnikatele. Fakticky to může znamenat, že stále méně lidí bude muset ze svých závazků alespoň něco zaplatit a po třech letech jejich dluhy zaniknou. Tuto zásadní novinku je tak nutné brát v potaz již nyní.
Přehled: Kdo v Česku vede exekuce a s jakou úspěšností
Je to již půl roku, co začala platit tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona, která umožnila vstup do osobního bankrotu i těm dlužníkům, kteří do té doby nebyli schopni dosáhnout na jeho podmínky. Od června už díky novým pravidlům dlužník při žádosti o oddlužení nemusí dokazovat, že v jeho průběhu zvládne splatit aspoň 30 % dluhu. Bude-li se dostatečně snažit, může nově splatit i méně. Výsledkem změny měl být větší zájem o oddlužení a tím zákonitě i menší počet předlužených lidí v České republice. Realita ovšem zatím nenaplňuje původní očekávání a zájem o oddlužení po prvotním nárůstu opět klesá.
Ptáme se odborníků: Jak vyřešit problém starých exekucí, které se nedají vymoct?
Ministerstvo spravedlnosti chce, aby byly zastaveny takzvané marné exekuce, při kterých se během posledních tří let nepodařilo nic vymoct. Pokračovaly by pouze v případě, že věřitel složí zálohu na náklady vymáhání (2 750 korun + DPH). Učinit by tak mohl dvakrát. Definitivní zastavení by přišlo na řadu po devíti letech bezvýsledného vymáhání dluhu. Debatu však rozvířila i řešení, se kterými přišli poslanci. Například Patrik Nacher (ANO) připravil pozměňovací návrh spočívající v tom, že exekutor by musel až na výjimky zastavit vymáhání staršího dluhu s jistinou do 1 500 korun. Věřitel by dostal od státu 30 procent jistiny a exekutor 30 procent paušálních hotových výdajů. Další dva návrhy pak předložil i poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Jak se na problematiku marných exekucí dívají experti? Zeptali jsme se zákonodárců, exekutorů, zástupců věřitelů i neziskových organizací.