Byt synovi, obraz sousedce. Na digitální dědictví se ale v závětích zapomíná

Stále více Čechů přemýšlí nad tím, co bude s jejich majetkem, až zemřou. Počet u notářů sepsaných závětí se pohybuje kolem 20 tisíc ročně. Lidé v posledních vůlích nejčastěji určují, komu připadnou nemovitosti, hodnotné předměty, peníze či sbírky. Jak ale upozorňuje advokát Pavel Strnad z Advokátní kanceláře Polverini Strnad, prakticky nikdo neřeší své digitální dědictví – tedy účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn či profily na sociálních sítích. Pokud toto není v závěti uvedeno, běžně i milionová hodnota aktiv může snadno propadnout.

Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank. Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalostí je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v online světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun,“ říká advokát Pavel Strnad.

Pokud chcete předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měli byste do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět.
Pavel Strnad | Advokátní kancelář Polverini Strnad

Hodnota digitálního dědictví může být velká

Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě také řešení hodnoty, která je na nich uložená. I u nenápadných běžných registrací (například do e-shopů) mohou být nashromážděny kredity v řádu tisíců korun.

Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.

Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů. Pokud tak kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět,“ doplňuje Strnad.

Seznam účtů a hesel je vhodné uložit například do oddělených bezpečnostních schránek, které budou následně předmětem dědictví.
Pavel Strnad | Advokátní kancelář Polverini Strnad

Rady odborníka

Jak tedy s digitálním dědictvím nejlépe naložit? Je vhodné do závěti uvést přesný seznam on-line účtů a k nim i hesla? Možností je více a pro každého bude řešení individuální dle charakteru daného nehmotného majetku a také dle rodinných vztahů. Klíčové je mít v účtech pořádek a aktivně zajistit, aby se o něm dědicové dozvěděli, jinak může být majetek nenávratně ztracen. Konkrétní řešení je vždy dobré hledat s odborníkem, který ohlídá všechna rizika na základě vaší individuální situace.  

Vlastnictví účtů se může v čase měnit, a to i často. Uvádět proto jejich přesný seznam do závěti nebude zrovna pohodlné a optimální řešení. Závěť by bylo nutné často měnit tak, aby seznam zůstal aktuální. Hesla a přístupy jsou navíc velmi citlivými a důvěrnými informacemi. Jejich sdělování potenciálním dědicům ještě za života nelze již vůbec doporučit, neboť by byly snadno zneužitelné kýmkoliv, kdo by se k závěti či důvěrným informacím dostal,“ vysvětlil na dotaz serveru Češi v právu Strnad.

Vhodnější by podle něj bylo uložit seznam účtů například do bezpečnostní schránky či trezoru, který bude následně předmětem dědictví. Stejně by se mělo zacházet se seznamem hesel a dalšími přístupovými údaji.

 „Z důvodu bezpečnosti doporučuji uložit je odděleně od účtů samotných. Je však skutečně důležité, aby se dědicové k těmto informacím po smrti zůstavitele dostali. Například v případě kryptoměn uložených na takzvaných hardware peněženkách dědicům nestačí vědět, kde jsou prostředky uloženy, musí znát i konkrétní hesla,“ doplnil Strnad.

Lidé zatím digitální majetek neřeší, protože si neuvědomují, že může dojít k jeho ztrátě.
Radim Neubauer | prezident Notářské komory

Notáři se s digitálním dědictvím nesetkávají

Podle Radima Neubauera, prezidenta Notářské komory, se notáři s rozdělováním digitálního majetku při sepisování závětí skutečně zatím nesetkávají.  Jedním z důvodů je to, že závěti sepisují častěji starší lidé, kteří se v on-line světě nepohybují.

Domnívám se též, že lidé zatím digitální majetek neřeší, protože si spíše neuvědomují, že může dojít k jeho ztrátě, případně že k němu nebude mít někdo další přístup. Závěti běžně pořizují zatím o hmotném majetku, ale předpokládám, že časem společnost k pořizování závětí i o digitálním majetku dospěje,“ uvedl Neubauer s tím, že zájem bude stoupat především s nárůstem popularity kryptoměn a takzvaných nezaměnitelných tokenů.


Autor: Redakce | luh

Zdroj foto: Canva.com | EllenaZ