Jsem dědic, můžu zdědit i dluhy?

Dědickým řízením si alespoň jednou za život projde téměř každý z nás. Proto je dobré na něj být připraven. V prvním ze série článků o dědickém právu se zaměříme především na problematiku dědění dluhů.

Zákon říká, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. Dědic nabývá majetku sice až po dědickém řízení, ale vždy zpětně k okamžiku, ve který zůstavitel skonal.

Postup po smrti zůstavitele je následující:

1. Lékař, který vydal úmrtní list, uvědomí matriku

2. Matrika zašle soudu kopii úmrtního listu a přidá informaci o tom, kdo vypravil pohřeb

3. Soud vybere notáře, který dané řízení povede v pozici takzvaného soudního komisaře 

4. Notář kontaktuje vypravitele pohřbu, protože je zde předpoklad, že právě on by mohl znát majetkovou a rodinnou situací zemřelého

5. Vypravitel pohřbu notáři poskytne potřebné dokumenty a kontakty

6. Notář dále zjišťuje a ověřuje informace o bankovních účtech, pojistkách, půjčkách, hypotékách, členství ve společnostech či vlastnictví nemovitostí, a především pátrá, zda existuje dědické smlouva, závěť či listina o vydědění.

Dědictví nemusíte přijmout

Jakmile si notář obstará informace o majetkových poměrech zůstavitele, předvolá si na jednání potenciální dědice. Na tomto jednání přítomné poučí o dědickém právu a také o variantách, jakým způsobem mohou s dědictvím naložit.

Jako dědic máte v zásadě tři možnosti, můžete:

1. dědictví přijmout
2. dědictví se vzdát (to lze učinit pouze ve prospěch někoho jiného - nejčastěji sourozence, rodiče nebo dítěte)
3. dědictví odmítnout (ovšem výhradně jako celek, není možné si vybrat jen něco). 

Odmítnutí dědictví

Právem každého dědice je pozůstalost odmítnout. To lze učinit pouze výslovným prohlášením vůči soudu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice o jeho právu vyrozuměl. Pokud byste dědictví v dané lhůtě neodmítli, vaše právo odmítnout dědictví tím zaniká.

Výše zděděných dluhů

Od roku 2014 platí, že pokud dědictví přijmete, tak i se všemi jeho dluhy. Změnou oproti předchozí právní úpravě je, že dědic převezme dluhy v plné výši, nikoliv pouze do výše hodnoty dědictví. To je potenciálně velmi nebezpečná situace. Pojistkou proti tomu, abyste do své smrti nespláceli zděděné dluhy, je takzvaná výhrada soupisu pozůstalosti.

Výhrada soupisu pozůstalosti

Soud uvědomí každého dědice o možnosti uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. I na tento úkon běží dědicům jednoměsíční lhůta.  Takovýto soupis majetku, tedy aktiv i pasiv zůstavitele, pak chrání dědice - zaručuje mu, že dluhy zůstavitele bude vždy hradit pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud chce dědic využít tento institut, musí tak opět učinit výslovně a bez podmínek, to znamená napsat soudu, že chce, aby byl proveden soupis pozůstalosti.

V případě více dědiců se pak výhody soupisu vztahují pouze na ty, kteří jej uplatnili. Nevýhodou soupisu je ovšem jeho finanční náročnost - náklady na jeho pořízení se hradí z dědictví. U nezletilých dětí a nesvéprávných osob (tedy u zranitelných účastníků řízení) se pro jejich ochranu soupis pozůstalosti provádí vždy.

Za určitých okolností je možné soupis nahradit společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku, případně seznamem pozůstalostního majetku - to pokud se jedná o rozsáhlejší majetek a je určen správce pozůstalosti.

Novela na obzoru

Mezi odbornou veřejností se množí názory, že ustanovení, které umožňuje, aby dědic ručil za zůstavitelovy dluhy prakticky neomezeně, je příliš tvrdé. O to víc, že pořízení soupisu pozůstalosti, jež může dědice od zůstavitelových dluhů uchránit, je velice náročná procedura. Její spolehlivé provedení je v současných společensko-ekonomických poměrech často nereálné. Zůstavitel totiž dnes může po sobě zanechat leccos – od akcií, přes nemovitosti v zahraničí až po kryptoměny, a notář pak nemá možnost kompletní majetek vypátrat.

Ministerstvo spravedlnosti proto připravuje novelu, která by se vrátila k úpravě předchozího občanského zákoníku, podle nějž dědicové ručili za dluhy zůstavitele rovnou pouze do výše hodnoty dědictví. V současné době však sporné ustanovení o neomezeném ručení dědiců (a o nutnosti uplatnit výhradu soupisu) stále platí, a tak nezbývá než být připravený a v rozhodování o dědictví zvážit všechna pro a proti.

Autor: Petra Andresová

Zdroj foto: www.canva.com