Češi dluží už 2,5 bilionu korun. Půjčují si vyšší částky na bydlení

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliard a poprvé překročil hranici 2 bilionů korun. Na konci června mělo úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku 1 105 899 lidí. Ačkoli počet lidí s úvěrem na bydlení už šesté čtvrtletí klesá, lidé si půjčují vyšší částky. A to ve všech krajích. Nejznatelnější je to v Plzeňském kraji a na Vysočině.

Ubývá lidí, kteří mají problémy se splácením

Objem nespláceného dluhu meziročně klesl o 611 milionů korun a dosahuje výše 30,7 miliardy. „Za poklesem nespláceného dluhu stojí především stále dobrá platební morálka u úvěrů na bydlení. Ohrožený dlouhodobý dluh se meziročně snížil o 688 milionů na 8,6 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se naopak poprvé po mnoha letech meziročně zvýšil o 57 milionů a dosahoval 22,1 miliardy korun, a to i v situaci, kdy počet lidí, kteří tento dluh nesplácejí, stále klesá,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Na konci června nesplácelo úvěry na spotřebu 191 000 lidí, číslo je nejnižší za šest let. Počet lidí, kteří nehradili úvěry na bydlení, byl 17 807. Tedy o čtyři procenta méně než loni ke stejnému datu.

„Přestože počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se v meziročním srovnání snížil, šlo o výrazně nižší pokles, než na jaký jsme byli poslední roky zvyklí. Poslední tři roky se jejich počet meziročně snižoval dvouciferným tempem a ještě na konci prvního čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o více než pětinu,“ popisuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Problémy mohou přijít na konci roku

Experti předpokládají, že na konci roku navíc počet nesplácejících klientů vzroste. „Současná čísla o platební morálce klientů bank a dalších finančních institucí jsou výrazně ovlivněna odklady splátek úvěrů. Teprve po skončení všech odkladů splátek se naplno ukáže, jak se změnila schopnost lidí splácet aktuálně čerpané úvěry. Vzhledem k tomu, že banky schválily odklad splátek již u 340 000 úvěrů, které domácnosti čerpají, je nejistota budoucího vývoje značná,“ doplnil Jiří Rajl.

Podle České bankovní asociace (ČBA) bylo ke 14. srpnu podáno 396 000 žádostí o odklad splátek. Schváleno jich bylo 358 000. „Největší podíl na podaných žádostech mají spotřebitelské úvěry domácností: 65 procent. Na hypotéky připadá 26 procent,“ upřesnil Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.

Nebankovní registr dlouhodobě eviduje u svých členů vedle závazků obyvatel také dluh obchodních společností. Ten na konci druhého čtvrtletí dosáhl 182 miliard korun a meziročně tak vzrostl o 19 miliard korun, tedy o 12 procent. Průměrný dluh na jednu společnost byl 2,4 milionu korun. Určitou formu závazku mělo u nebankovních finančních institucí 77.215 společností. Svůj dluh nehradilo 2762 společností, o 110 více než o rok dříve. Nejlépe splácely společnosti z Plzeňského kraje a nejhůře z Prahy.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com