Češi si půjčili skoro 3 biliony. Počet nesplácejících lidí ale klesá

Zadlužení obyvatel loni rekordně vzrostlo. Může za to především vysoký zájem o úvěry na bydlení. Jejich objem stoupl meziročně o 358 miliard na 2,47 bilionu korun. Celkově, včetně spotřebních úvěrů, dlužili Češi na konci roku 2,97 bilionu.

Dobrou zprávou přitom je, že počet nesplácejících lidí spadl na historické minimum. Spotřebitelské úvěry nehradilo 176 tisíc lidí, úvěry na bydlení potom téměř 11 tisíc lidí. Experti z CRIF – Czech Credit Bureau provozující Bankovní a Nebankovní registr klientských informací to vysvětlují růstem mezd, který má větší dynamiku než růst průměrných měsíčních splátek úvěrů. Zatímco průměrná mzda se zvýšila od roku 2015 o polovinu, průměrná splátka úvěrů pouze o 7 procent.

„Počet lidí, kteří mají problémy se splácením, vytrvale klesá přibližně posledních šest let. Důvodem je kombinace relativně dobré ekonomické situace, růstu příjmů obyvatel či využívání nemovitostí jako jednoho z investičních nástrojů. Zatímco v roce 2015 lidé potřebovali na průměrnou měsíční splátku svých úvěrů více než čtvrtinu průměrné mzdy, loni to už byla pouze pětina. Díky tomu, že na splátky úvěrů vydají menší část svých příjmů, mohou se lépe vyrovnat s případnými nečekanými problémy,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Zatímco průměrná mzda se zvýšila od roku 2015 o polovinu, průměrná splátka úvěrů pouze o 7 procent.

Nejlepší platební morálku mají Pražané

Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení meziročně klesl o necelou čtvrtinu, konkrétně o 3 174. Objem dluhu, který nezvládali splácet, se snížil o pětinu na 5,8 miliardy korun. Neplatičů spotřebních úvěrů bylo 13 853, to značí pokles o 7 procent.

Nejspolehlivějšími dlužníky jsou třicátníci a čtyřicátníci. Mladší ročníky se častěji potýkaly s problémy u spotřebních úvěrů. Lidé nad 55 let zase hůře spláceli úvěry na bydlení. Co se týká krajů, nejlepší platební morálku mají Pražané. Na druhé straně statistiky se ocitli obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje. V případě úvěrů na bydlení u nich byla třikrát větší šance nesplácení než u klientů z hlavního města, u spotřebitelských úvěrů bylo riziko jejich nesplácení dvojnásobné.

Nejspolehlivějšími dlužníky jsou třicátníci a čtyřicátníci.

Češi si půjčovali hlavně na bydlení

Celkový dluh Čechů vzrostl loni o 365 miliard korun. Přes 358 miliard ale tvořily hypotéky a úvěry na stavební spoření, pouze 6,5 miliardy spotřební úvěry.

„Vysvětlením je vyšší poptávka po nemovitostech a jejich rostoucí ceny. To se začalo projevovat už na konci roku 2020, ale největší nárůst jsme zaznamenali až od druhého čtvrtletí loňského roku. Od té doby se jeho objem každé čtvrtletí zvedl přibližně o 100 miliard korun, tedy stejně jako za celý rok 2019,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Průměrně si lidé půjčovali na bydlení 2,2 milionu korun. V Praze více – průměrně 3,8 milionu. Naopak na Karlovarsku jen 1,5 milionu.

 I když zájem o hypotéky a úvěry ze stavebního spoření bude letos v kontextu minulých let stále nadprůměrný, tak vysokého růstu dluhu se už podle Novotné pravděpodobně nedočkáme. Poptávku po úvěrech na bydlení na jedné straně podporuje vysoká míra inflace a snaha lidí ochránit své úspory. Na druhé straně ji budou tlumit rostoucí sazby hypotečních úvěrů a částečně také přísnější pravidla pro jejich poskytování, která začnou platit od dubna letošního roku, doplnila.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com