Češi zatím splácet zvládají. Počet těch, kteří neplatí dluhy včas, klesl

Počet lidí, kteří neplatí včas své závazky, navzdory pandemii koronaviru meziročně klesl. Vyplynulo to z dat sdružení Solus. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, v roce 2020 to ve stejném období bylo 5,7 procenta lidí. V registru je nyní zapsáno téměř 490 000 dospělých Čechů, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Počet lidí s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011.

Dlužník se v registru ocitne tak, že alespoň jedné z 60 členských společností zpravidla třikrát po sobě neuhradí splátku. Závazek přitom musí být vyšší než 500 korun.

„Skutečnost, že máme během 5 let v negativním registru o 200 000 osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou,“ říká tajemník sdružení Jan Stopka. Zraky odborné veřejnosti se nicméně upírají ke druhému čtvrtletí roku 2021, kdy by se mohly v registru objevit první závazky osob neschopných začít splácet po skončení zákonného moratoria na konci října 2020. „Podle dosavadních zkušeností z trhu se finanční instituce i nadále snaží vyjít spotřebitelům maximálně vstříc. Nad rámec svých smluvních povinností tak poskytují odklady splátek či změny splátkového kalendáře tak, aby se i občané nejvíce postižení současnou ekonomickou krizí dokázali se svými závazky vypořádat. Neočekáváme tak v příštích měsících rapidní zhoršení situace, ale dosavadní pozitivní trend je do značné míry ohrožen,“ domnívá se Stopka.

25 000 lidí požádalo banky o pomoc

Podle České bankovní asociace bude zajímavé sledovat, s jakými výsledky přijde úvěrový registr CRIF, který má v databázi kolem 3 milionů lidí a je tudíž mnohonásobně větší než Solus. Zkušenost bank se splácením úvěrů je však zatím dobrá. Finanční domy očekávaly po ukončení plošného moratoria loni v říjnu horší situaci. „89 procent klientů bank, kteří byli v zákonném moratoriu, se vrátilo ke svému splácení. Se zbývajícími 11 procenty klientů, což představuje přibližně 25 000 lidí, většinou banky uzavřely individuální dohody o odkladu splátek,“ popsal výsledky lednového průzkumu hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.

Podobné závěry vyplývají i ze statistiky České národní banky (ČNB) k nevýkonným úvěrům (nesplácené půjčky, kde od data splatnosti uběhlo minimálně 90 dní – pozn. red.). Ke konci března vykazuje statistika ČNB, že splácení hypotečních úvěrů vykázalo oproti situaci před rokem stejné hodnoty, tj. 0,91 procenta. To je historicky velmi nízká hodnota a jedna z nejnižších v Evropě. Hypoteční úvěry přitom představují rozhodující objem úvěrů v bilancích bank.

Zhoršení je znát u spotřebitelských úvěrů. „Zde se situace lehce zhoršila a nevýkonné úvěry činí 5,43 procenta. Což je ve srovnání se situací před rokem zhoršení o cca 1,5 procenta. Pořád ale jde o hodnoty, které jsou historicky velmi nízké a nepředstavují pro klienty a pro banky větší riziko,“ upřesňuje Staňura s tím, že spotřebitelské úvěry tvoří asi pětinu objemu bankami půjčovaných peněz.

Že by Češi nezvládali kvůli pandemii ve velkém splácet, nepotvrzují ani nebankovní poskytovatelé úvěrů. „Počet nových žádostí o další odklad splátek po vypršení moratoria představuje ke konci března necelá dvě procenta z aktuálně běžících úvěrů poskytnutých našimi členy spotřebitelům a živnostníkům. Potvrdilo se tedy, že většina klientů se zatím dokáže s následky vládních opatření vyrovnat, jistě i proto, že členské společnosti velice pečlivě analyzují úvěruschopnost zákazníků ještě před podpisem smlouvy,“ říká tajemník České finanční a leasingové asociace Jaroslav Krutilek.

Podle poraden pro dlužníky dominantní skupina lidí problémy se splácením nemá. Buď si našli jiné zaměstnání nebo byli jejich zaměstnavatelé zapojeni do státních programů podpory jako je Antivirus nebo Kurzarbeit. Jsou ale i ti, na které měl koronavirus a s ním spojená opatření velký dopad a pomoc hledají zejména proto, že nejsou schopni splácet spotřebitelské úvěry.

Ohroženi jsou živnostníci i samoživitelky

„Často se jedná o pracovníky ve službách, které musely být omezeny nebo uzavřeny. Doba také vytěsnila mnoho příležitostných a brigádních míst. Ty využívali senioři, matky s dětmi a handicapovaní na trhu práce. Těžce se projevilo zavření škol a školek, zejména pro pečující matky. Také podnikatelské příjmy mnoha drobných živnostníků a prodejců značně klesly. Individuální dohody s věřiteli mají dobrou perspektivu u těch klientů, kteří prokáží snahu zajistit si příjmy i přes nepřízeň situace,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Agentura pro sociální začleňování v polovině dubna zveřejnila odhady, že by kvůli covidové epidemii mohlo přibýt až 200 000 chudých a sociálně vyloučených lidí. Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 20 460 korun za měsíc. U samoživitele s malým dítětem to bylo 17 732 korun.

„Podle našich šetření si v roce 2020 nemohlo 84 procent obyvatel sociálně vyloučených lokalit dovolit nečekaný výdaj 12 000 korun. Lze očekávat ještě další zhoršení už tak alarmující situace,“ říká ředitel agentury David Beňák.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com