Chráněný účet? Vláda je pro, slovo dostanou poslanci

Dlužníci v exekuci zřejmě budou moct mít nezabavitelné peníze na zvláštním bankovním účtu. Uzákonění takzvaného chráněného účtu podpořila vláda. K návrhu, se kterým přišla dvojice poslanců Patrik Nacher (ANO) a Kateřina Valachová (ČSSD), ovšem kabinet vyslovil připomínky. O novele nyní bude rozhodovat Sněmovna. Autoři předlohy chtějí, aby ji poslanci schválili zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se to podařilo, mohla by vejít v platnost od příštího roku.

„Navrhovaná právní úprava je nezbytná, neboť představuje jediný efektivní a přiměřeně rychlý způsob řešení neoprávněných exekucí na účet povinného, snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů a posílení bezhotovostního transparentního bankovního styku,“ argumentují Nacher s Valachovou.

Chráněný účet má především zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Slibuje také menší zájem dlužníků pracovat takzvaně načerno. Lidé si totiž mnohdy nechávali vyplácet plat nebo odměnu na ruku ze strachu, že jim je z účtu strhnou. 

Na chráněném účtu by zůstávaly peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny na životní potřeby dlužníka a jeho rodiny. Každý dlužník by měl nárok jen na jeden účet, banka by ho musela založit zdarma.

I přes souhlasné stanovisko kabinetu nicméně vládní legislativci poukazují na nejasnosti. Není například patrné, jak by měl exekutor postupovat, pokud se domnívá, že se na chráněném účtu vyskytly nesrovnalosti. Otazník visí i nad tím, zda bude Česká správa sociálního zabezpečení schopná posílat na chráněný účet důchody. „Z návrhu zákona také není patrné, jak bude naloženo s chráněným účtem, pokud dlužník vstoupí do insolvenčního řízení,“ uvedli legislativci.

Větší finanční svoboda a jistota dlužníka

Česká asociace věřitelů zavedení chráněného účtu vítá. „Může skutečně pomoci dlužníkům, aniž by znamenal poškození práv věřitelů. Díky němu by dlužníci v budoucnu mohli bez problémů disponovat s příjmem, který jim po srážkách zůstane, což je nyní mnohdy problém. O jeho zavedení se mluví již několik let a právě nyní by bylo velmi vhodné, aby bylo konečně převedeno do praxe,“ říká prezident asociace Pavel Staněk. Podle něj jsou výhodami chráněného účtu větší finanční svoboda a jistota dlužníka. Zároveň i nižší riziko, že si bude nucen půjčovat u lichvářů, protože se nedostane ke své výplatě.

Podle Nachera se takový problém týká desetitisíců lidí. „S největšími potížemi se potýkají zejména ti dlužníci, kteří mají více než jednu exekuci u více exekutorů. Jeden jim u zaměstnavatele obstaví mzdu, druhý obstaví účet, na který už v daný moment chodí pouze nezabavitelná částka garantovaná zákonem. Prokázat, že exekutor nemá na peníze nárok, může trvat i několik měsíců. Dlužník se tak ze dne na den ocitá zcela bez prostředků a mnohdy i v existenční nouzi. Většina postižených volí další půjčku, což vede k dalšímu zadlužení a tedy k nekonečnému splácení. Takoví dlužníci se pak uchylují do šedé zóny a ve výsledku pak dochází k tomu, že jakékoliv změny zákonů se jich už nedotýkají. Poškozeni jsou pak logicky i věřitelé a stát,“ napsal v komentáři.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.