Nejčastější chyby věřitelů v insolvenčním řízení

Vstup dlužníka do insolvence nebývá pro věřitele dobrou zprávou. Kromě rizika, že se mu nepodaří získat zpět celou dlužnou částku, je s insolvenčním řízením spojená i celá řada úkonů a povinností, které musí splnit. Jakých chyb se věřitelé nejčastěji dopouštějí a jak se jich vyvarovat?
 

1.    Promeškání lhůty k přihlášení pohledávky

První a mnohdy osudovou chybou, které se věřitel může dopustit, je nepřihlášení pohledávky do insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě. „Od 1. června 2019 činí tato lhůta u všech typů insolvenčního řízení včetně oddlužení dva měsíce od okamžiku, kdy insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka. K pohledávkám, které nejsou ve stanoveném termínu přihlášeny, se v insolvenčním řízení nepřihlíží, a nejsou tedy uspokojovány z jeho výtěžku,“ upozorňuje advokát a insolvenční správce Pavel Fabian.

V případě osobního bankrotu tak věřitel ztrácí prakticky jakoukoli šanci na vymožení svých peněz. Po jeho úspěšném absolvování jsou totiž dlužníkovi všechny zbývající dluhy včetně těch nepřihlášených odpuštěny. U konkursu se zase může stát, že v jeho průběhu dojde k promlčení dané pohledávky, případně po jeho ukončení již nezbude žádný majetek, ze kterého by mohla být uspokojena.

Bohužel ne každý věřitel má k dispozici automatizované systémy, které by mu pravidelně kontrolovaly, zda s dlužníkem náhodou nebylo insolvenční řízení zahájeno. Zaznamenání této skutečnosti tak pro něj může být velmi obtížné. Obecně lze doporučit, aby věřitel již v okamžiku prvních náznaků špatné platební morálky začal pravidelně sám aktivně kontrolovat insolvenční rejstřík, který je veřejně dostupný, zda se v něm právě jeho obchodní partner či dlužník neobjevil.

Dalším řešením může být přenechání vymáhání pohledávky odbornému správci či advokátovi, který disponuje automatizovanými kontrolními systémy, a v rámci správy či vymáhání pohledávky na takovou skutečnost svého klienta včas upozorní,“ doplňuje Pavel Fabian.
 

2.    Chybné zpracování přihlášky

Dalším problémem bývá chybné vyplnění přihláškového formuláře či nedostatečné uvedení a podložení jednotlivých údajů. „Typicky se jedná například o chybějící či nedostatečný popis a prokázání existence, pravosti a výše pohledávky, nepřiložení relevantních příloh, přihlášení pohledávky coby zajištěného majetku dlužníka, byť podávající není zajištěným věřitelem, nebo třeba uplatňování nákladů soudního řízení, o kterých doposud nebylo pravomocně rozhodnuto,“ popisuje své zkušenosti z praxe Pavel Fabian s tím, že další problémy pravděpodobně způsobí nová pravidla pro specifikaci podřízených pohledávek, která začnou platit od 1. června tohoto roku.

Chyb při vyplňování předepsaného přihlašovacího formuláře se věřitel může vyvarovat v první řadě důkladným nastudováním pokynů k jeho vyplnění a vzorově vyplněné přihlášky, které jsou dostupné na webových stránkách justice.cz. Vhodným řešením může být také přenechání vypracování přihlášky odborníkovi, tedy nejlépe advokátovi či insolvenčnímu správci. V tomto případě je nicméně nutné počítat s tím, že zajištění zpracování přihlášky odborníkem nemá vliv na běh lhůty pro její podání.
 

3.    Chybný způsob podání přihlášky

Přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení je obecně možné podat osobně na podatelně příslušného insolvenčního soudu či odesláním poštou v listinné podobě, a to ve dvou podepsaných vyhotoveních. Další možností je podání elektronickou cestou se zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím datové schránky.

Listinnou podobu mohou v praxi využít pouze osoby, které nemají zřízenou datovou schránku. Pro osoby s datovou schránkou platí ze zákona povinnost činit veškerá podání vůči insolvenčnímu soudu výhradně elektronickým způsobem do datové schránky soudu, nebo v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. Uvedené pravidlo se přitom týká nejen samotné přihlášky, ale i veškerých jejích příloh. „Někdy se stává, že věřitel podá přihlášku správným způsobem, přílohy však zašle soudu separátně v listinné podobě. Pokud tuto chybu ani na základě upozornění soudu nenapraví, není následně k daným přílohám v insolvenčním řízení přihlíženo, což může zásadně ovlivnit šanci věřitele na uspokojení jeho práva,“ upozorňuje Pavel Fabian.
 

4.    Poskytování plnění i po zahájení insolvenčního řízení

Další poměrně častou chybou, které se věřitelé dopouštějí, je pokračování v dodávání zboží či služeb dlužníkovi na fakturu i po zahájení insolvence. „Vstup dlužníka do insolvenčního řízení nemusí nutně znamenat, že by s ním měl věřitel okamžitě ukončit veškeré vztahy. Je však potřeba si uvědomit, že již samotné podání insolvenčního návrhu vypovídá o špatné majetkové situaci dlužníka, a věřitel by proto měl být v případě pokračujících závazkových vztahů velice obezřetný,“ říká Pavel Fabian. V opačném případě může dojít k dalšímu zbytečnému nárůstu dlužné částky, kterou se věřiteli nemusí nikdy podařit vymoct.
 

5.    Nezájem o průběh insolvenčního řízení

Možnosti věřitele, jak aktivně přispět k úspěšnému vymožení dluhu, v žádném případě nekončí pouhým včasným a bezchybným přihlášením pohledávky do insolvence. Svou pozornost by měl věřitel věnovat i jejímu následnému průběhu, zejména zprávám insolvenčního správce, které ukazují stav a postup řízení, a dále rozhodnutím soudu, která mohou účastníkům ukládat různé povinnosti či například právo podat k určité věci námitku nebo odvolání.

V praxi se lze bohužel poměrně často setkat s tím, že se věřitelé po podání přihlášky o průběh insolvenčního řízení dále nezajímají. Mají přitom neopomenutelná hlasovací práva, díky kterým mohou ovlivnit například způsob řešení úpadku dlužníka,“ podotýká Pavel Fabian.

Pakliže je přihlášených věřitelů více než 50, je jejich povinností založit věřitelský výbor, jehož členové jsou voleni na schůzi věřitelů. Úkolem výboru je chránit společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívat k naplnění účelu insolvenčního řízení. Společně s insolvenčním soudem pak dohlíží na činnost insolvenčního správce.
 

6.    Nepřihlášení pohledávky za majetkovou podstatou

Kromě úvodního přihlášení svého nároku by měl věřitel v průběhu insolvenčního řízení pamatovat také na možnost přihlásit své pohledávky za majetkovou podstatou, případně pohledávky, které jsou jim postaveny na roveň, pokud mu takové nároky vznikly. Typicky se může jednat například o pohledávku z úvěrového financování, pohledávky vzniklé za trvání moratoria ze smluv, náhradu nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru či náhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení, pokud bylo iniciováno ze strany věřitele. K uspokojení těchto pohledávek může po jejich přihlášení obecně dojít kdykoli po rozhodnutí o úpadku dlužníka.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Triky dlužníků v osobním bankrotu

Smyslem a účelem osobního bankrotu je umožnit předluženému člověku zbavit se svých dluhů a zároveň dosáhnout co nejvyššího možného uspokojení jeho věřitelů. Realita je však v...

Půjčili jste peníze v rodině a nedostali je zpátky?

Většina z nás někdy v životě půjčila peníze příbuznému nebo známému. Zkušenost s půjčkami v rodině mají celé tři čtvrtiny Čechů a každý čtvrtý z nich na to doplatil....

Od června platí nová pravidla osobních bankrotů

K 1. červnu 2019 začala platit nová pravidla osobních bankrotů, která nově umožňují oddlužení většímu okruhu předlužených osob. Úspěšné absolvování oddlužení již není...