Od června platí nová pravidla osobních bankrotů

K 1. červnu 2019 začala platit nová pravidla osobních bankrotů, která nově umožňují oddlužení většímu okruhu předlužených osob. Úspěšné absolvování oddlužení již není podmíněno požadavkem, aby dlužník splatil svým věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Nově postačí, bude-li dlužník schopen věřitelům dohromady splatit alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce. Mezi další novinky patří zkrácené oddlužení pro občany ve starobním či invalidním důchodu nebo možnost ukončit oddlužení již po 3 letech, pakliže dlužník za tu dobu splatí věřitelům alespoň 60 procent dluhu.

Nejdůležitější změny pro dlužníky

  • K oddlužení nově postačí, bude-li dlužník schopen v horizontu 5 let splatit svým nezajištěným věřitelům alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce. Ty představují dohromady 900 Kč měsíčně, popř. 1 089 Kč měsíčně, pakliže je insolvenční správce plátcem DPH. Pokud byla dlužníkovi stanovena povinnost platit výživné, musí současně hradit i je.
  • Pokud dlužník splatí věřitelům během 5 let více než 30 procent dluhu a zároveň neporuší žádná pravidla oddlužení, bude úspěšně oddlužen a osvobozen od povinnosti zaplatit věřitelům zbývající část dluhu. V případě, že se mu podaří splatit méně než 30 procent dluhu, bude soud posuzovat, zda vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce, a podle toho rozhodne o úspěšnosti, či neúspěšnosti oddlužení.
  • V případě, že se dlužníkovi podaří splatit za první 3 roky oddlužení alespoň 60 procent dluhu, bude úspěšně oddlužen již po uplynutí této doby.
  • Již po 3 letech budou nově oddluženi také lidé ve starobním či invalidním důchodu 2. nebo 3. stupně. Úspěšné oddlužení v jejich případě není podmíněno splacením 60 procent dluhu – postačí, budou-li schopni svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, stejně jako v případě klasického pětiletého oddlužení.
  • Oddlužení již nově nemůže probíhat pouze plněním splátkového kalendáře. Namísto toho je upřednostňována kombinace splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, případně může jít o samotné zpeněžení majetkové podstaty. Při kombinaci obou způsobů je před nuceným prodejem chráněno dlužníkovo obydlí, pakliže nepřesahuje přiměřenou hodnotu. Stejně tak není možné prodat ani obvyklé vybavení domácnosti či majetek dlužníka, jehož prodej by byl neekonomický.
  • K výraznému zjednodušení došlo u formalit spojených s podáním návrhu na oddlužení. Dlužníci k němu již nemusí přikládat kompletní seznam svých dluhů. Přehled svých očekávaných příjmů nově nemusí předkládat pro následujících 5 let, ale pouze pro příštích 12 měsíců. Ke stejnému zjednodušení došlo i u přehledu o dosavadních příjmech, který již dlužník také předkládá pouze za 12 předcházejících měsíců.
  • Na návrh dlužníka může soud povolit přerušení jeho oddlužení na dobu až 1 roku. Po tuto dobu dlužníkovi nebudou prováděny srážky ze mzdy. Danou možnost lze využít pouze ze závažných důvodů a maximálně jednou v průběhu daného oddlužení.
  • Insolvenční soud může dlužníkovi uložit povinnost využít služeb odborného sociálního poradenství, a to v rozsahu až 100 hodin.

Nejdůležitější změny pro věřitele

  • Lhůta pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení je nově prodloužena na 2 měsíce.
  • Úroky, úroky z prodlení, sankce a smluvní pokuty převyšující původní dluh jsou nově spláceny jako tzv. podřízené pohledávky, tedy až po splacení původních dluhů (nepřednostních pohledávek) všech přihlášených věřitelů.

Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.