Od června platí nová pravidla osobních bankrotů

K 1. červnu 2019 začala platit nová pravidla osobních bankrotů, která nově umožňují oddlužení většímu okruhu předlužených osob. Úspěšné absolvování oddlužení již není podmíněno požadavkem, aby dlužník splatil svým věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Nově postačí, bude-li dlužník schopen věřitelům dohromady splatit alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce. Mezi další novinky patří zkrácené oddlužení pro občany ve starobním či invalidním důchodu nebo možnost ukončit oddlužení již po 3 letech, pakliže dlužník za tu dobu splatí věřitelům alespoň 60 procent dluhu.

Nejdůležitější změny pro dlužníky

  • K oddlužení nově postačí, bude-li dlužník schopen v horizontu 5 let splatit svým nezajištěným věřitelům alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce. Ty představují dohromady 900 Kč měsíčně, popř. 1 089 Kč měsíčně, pakliže je insolvenční správce plátcem DPH. Pokud byla dlužníkovi stanovena povinnost platit výživné, musí současně hradit i je.
  • Pokud dlužník splatí věřitelům během 5 let více než 30 procent dluhu a zároveň neporuší žádná pravidla oddlužení, bude úspěšně oddlužen a osvobozen od povinnosti zaplatit věřitelům zbývající část dluhu. V případě, že se mu podaří splatit méně než 30 procent dluhu, bude soud posuzovat, zda vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce, a podle toho rozhodne o úspěšnosti, či neúspěšnosti oddlužení.
  • V případě, že se dlužníkovi podaří splatit za první 3 roky oddlužení alespoň 60 procent dluhu, bude úspěšně oddlužen již po uplynutí této doby.
  • Již po 3 letech budou nově oddluženi také lidé ve starobním či invalidním důchodu 2. nebo 3. stupně. Úspěšné oddlužení v jejich případě není podmíněno splacením 60 procent dluhu – postačí, budou-li schopni svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, stejně jako v případě klasického pětiletého oddlužení.
  • Oddlužení již nově nemůže probíhat pouze plněním splátkového kalendáře. Namísto toho je upřednostňována kombinace splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, případně může jít o samotné zpeněžení majetkové podstaty. Při kombinaci obou způsobů je před nuceným prodejem chráněno dlužníkovo obydlí, pakliže nepřesahuje přiměřenou hodnotu. Stejně tak není možné prodat ani obvyklé vybavení domácnosti či majetek dlužníka, jehož prodej by byl neekonomický.
  • K výraznému zjednodušení došlo u formalit spojených s podáním návrhu na oddlužení. Dlužníci k němu již nemusí přikládat kompletní seznam svých dluhů. Přehled svých očekávaných příjmů nově nemusí předkládat pro následujících 5 let, ale pouze pro příštích 12 měsíců. Ke stejnému zjednodušení došlo i u přehledu o dosavadních příjmech, který již dlužník také předkládá pouze za 12 předcházejících měsíců.
  • Na návrh dlužníka může soud povolit přerušení jeho oddlužení na dobu až 1 roku. Po tuto dobu dlužníkovi nebudou prováděny srážky ze mzdy. Danou možnost lze využít pouze ze závažných důvodů a maximálně jednou v průběhu daného oddlužení.
  • Insolvenční soud může dlužníkovi uložit povinnost využít služeb odborného sociálního poradenství, a to v rozsahu až 100 hodin.

Nejdůležitější změny pro věřitele

  • Lhůta pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení je nově prodloužena na 2 měsíce.
  • Úroky, úroky z prodlení, sankce a smluvní pokuty převyšující původní dluh jsou nově spláceny jako tzv. podřízené pohledávky, tedy až po splacení původních dluhů (nepřednostních pohledávek) všech přihlášených věřitelů.

Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.