Kurýři, řidiči i chůvy. Chystají se nová pravidla pro práci přes platformy

Stále více lidí v Česku pracuje prostřednictvím digitálních platforem, jako jsou například Uber, Wolt nebo Rohlík.cz. Nejde už ale jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Právě na to reaguje nový zákon o platformové práci, který má upravit postavení pracovníků i povinnosti samotných platforem.

Nový zákon o platformové práci vzniká především v důsledku povinnosti České republiky převzít evropskou legislativu.

Konkrétně jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (EU) 2024/2831, která se zaměřuje na zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Podle Rady EU se platformová práce stává motorem inovací a růstu zaměstnanosti a prospěla podnikům i spotřebitelům. Současně ale vytvořila i šedou zónu.

Členské státy musí směrnici transponovat do svých právních řádů nejpozději do 2. prosince 2026. Pokud by Česká republika tuto povinnost nesplnila, hrozily by jí nejen finanční sankce, ale také riziko, že by některá ustanovení byla uplatňována přímo na základě evropského práva. 

Na koho se to bude vztahovat?

Zákon o platformové práci je určen především pro digitální pracovní platformy, tedy subjekty, které prostřednictvím online rozhraní organizují práci za úplatu. Typicky jde o služby v oblasti přepravy osob, rozvozu jídla nebo drobných služeb.

Současně se bude vztahovat na takzvané platformové pracovníky, tedy osoby, které prostřednictvím těchto platforem práci vykonávají bez ohledu na to, zda mají postavení zaměstnance, nebo pracují jako OSVČ.

Cílem nové právní úpravy je především lépe chránit osoby vykonávající platformovou práci a odstranit dlouhodobé nejasnosti ohledně jejich pracovního statusu.

Zákon má pomoci jasněji určit, zda je pracovník skutečně osobou samostatně výdělečně činnou, nebo zda by měl být považován za zaměstnance. Dále se zaměřuje na zvýšení transparentnosti fungování platforem, zejména pokud jde o využívání algoritmů při řízení práce.

Součástí změn je také posílení ochrany osobních údajů a zavedení lidského dohledu nad automatizovanými rozhodnutími, která mohou mít zásadní dopad například na přidělování zakázek, hodnocení výkonu nebo dokonce ukončení spolupráce.

Co bude zákon obsahovat

Samotný návrh zákona přináší několik zásadních novinek. Mezi ty nejvýznamnější patří:

1. Zavedení vyvratitelné právní domněnky pracovněprávního vztahu

Pokud budou naplněny určité znaky závislé práce, bude se automaticky předpokládat, že mezi platformou a pracovníkem existuje pracovněprávní vztah. Platforma bude moci tuto domněnku vyvrátit pouze tehdy, pokud prokáže, že alespoň jeden ze znaků závislé práce splněn není. Opatření tak posiluje postavení pracovníků

 2. Pravidla pro tzv. algoritmické řízení práce

Má se zavést povinnost platforem informovat o fungování automatizovaných systémů, zajistit nad nimi lidský dohled a umožnit jejich přezkum. Zákon rovněž zavede omezení zpracování osobních údajů pomocí automatizovaných systémů.

 3. Informační povinnost

Platformy budou mít nové informační povinnosti vůči pracovníkům, jejich zástupcům i státním orgánům. Sem spadá i povinnost evidence platforem prostřednictvím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Vliv na ostatní právní předpisy

S návrhem zákona úzce souvisí i změny dalších právních předpisů. Klíčová je zejména novela zákoníku práce, která upravuje definici závislé práce, a tím ovlivní nejen platformovou ekonomiku, ale pracovní právo obecně. 

Dále dochází k redefinici nelegální práce a rozšíření pojmu nehlášené práce v zákoně o zaměstnanosti. Úpravy se dotknou například i oblasti kontroly – rozšiřují se pravomoci inspekce práce a zavádějí se nové skutkové podstaty přestupků pro platformy i jejich zprostředkovatele.

Kdy bude zákon účinný

Účinnost zákona je plánováná na 1. prosince 2026, aby byla dodržena transpoziční lhůta stanovená evropskou směrnicí.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz