Jak předejít hádkám mezi dědici? Zkuste dědickou smlouvu

Na naši poradnu se obrátila paní Marcela. Po svých rodičích zdědila spolu se svými bratry do spoluvlastnictví několik pozemků. Vypořádání spoluvlastnictví pak trvalo poměrně dlouho a nepřispělo dobrým rodinným vztahům. Z této zkušenosti se chce poučit, a se svými dětmi pozůstalost vyřešit ještě za života – ideálně dědickou smlouvou. Zajímalo by ji, jaké jsou případně její limity.

„Dědictví po zesnulých rodičích jsme s bratry vypořádávali tři roky a nikdo nebyl spokojen, protože to každý chtěl udělat jinak nebo protože měl někteří pocit, že ostatní dostávají více. Mám dvě děti a chtěla bych, aby se dědictví vyřešilo už za mého života. Ideálně abychom se nějak dohodli, děti už s tím počítaly a nevznikly pak mezi nimi nějaké neshody nebo křivdy. Četla jsem o dědické smlouvě, ale ta prý nemůže obsáhnout celý majetek, tak by mě zajímalo, jak to může být,“ vysvětluje paní Marcela.    

Dědické tituly

Dědická smlouva je jedním ze tří dědických titulů – tedy právních důvodů, na základě kterých se dědí. Zbylými dvěma tituly jsou závěť a dědictví ze zákona. Z hlediska právní síly je dědická smlouva nejsilnějším dědickým titulem a má vždy přednost před závětí a před děděním ze zákona.

Na rozdíl od závěti se jedná o vícestranný právní úkon, a je tedy na zúčastněných stranách, co si v ní sjednají. Nemůže být jednostranně změněna či vypovězena. Závěť je jednostranná a závisí pouze na vůli zůstavitele (osoba, po níž se dědí), jak o svém majetku rozhodne. V případě, že zůstavitel nezanechá dědickou smlouvu ani závěť, pak teprve dochází k dědění ze zákona.

Dědická smlouva je nejsilnějším dědickým titulem. V českém právním řádu figuruje teprve od roku 2014 a zatím je nejméně užívaným způsobem řešení dědictví.

Dědická smlouva

Dědická smlouva se do českého právního řádu dostala až v roce 2014 a prozatím je to nejméně častý způsob řešení dědictví. Jelikož se jedná o smlouvu, která může mít dalekosáhlé účinky, klade na ni zákon poměrně vysoké nároky.

Pravidla pro uzavření dědické smlouvy

1. Musí mít formu veřejného zápisu. To znamená, že musí být sepsána notářem. Ten nejen že ověří podpisy, ale také dohlédne na soulad smlouvy se zákonem a na dobrovolnost jejího uzavření. Pokud by smlouva měla jinou formu, byla by neplatná.

2. Všichni účastníci smlouvy musí být plnoletí, plně svéprávní a přítomni jejímu podpisu (případně zastoupení opatrovníkem ustanoveným soudem).

3. Smlouva se musí týkat maximálně tří čtvrtin zůstavitelova majetku. Minimálně čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Pokud by zůstavitel chtěl rozhodnout i o ní, může to učinit například závětí.

Další specifika dědické smlouvy

Dědická smlouva nemůže upřít právo takzvaným nepominutelným dědicům. Nepominutelný dědic je potomek zůstavitele, případně potomek potomka zůstavitele (dítě, případně vnouče). Ti mají ze zákona nárok na povinný díl z dědictví, který musí činit alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu, u nezletilého dědice tři čtvrtiny. V případě, že by smlouva šla proti právům nepominutelných dědiců nebo jim přidělila méně, než jim náleží, smlouva nebude v této části platná. V případě paní Marcely toto ovšem nehrozí, jelikož chce majetek rozdělit mezi své potomky.

Z hlediska právní terminologie se jedná o takzvaně odvážnou smlouvu, protože ani jedna ze smluvních stran v době uzavírání smlouvy netuší, kdy zůstavitel zemře a co bude předmětem dědictví. Je důležité říci, že zůstavitel není omezen v nakládání ze svým majetkem, ani když jej v dědické smlouvě někomu přislíbil, s výjimkou zákazu darovat či odkázat v závěti jinému to, co je předmětem smlouvy.

Dědická smlouva může obsahovat i podmínky, které ovšem musí vycházet ze souhlasného stanoviska obou stran a nesmí se příčit dobrým mravům ani veřejnému pořádku, například podmínka dostudování vysoké školy ano, rozvod s manželem ne.

Obsah dědické smlouvy může být i negativně vymezen tak, že se některý z účastníků smlouvy vzdá svého podílu na určité části dědictví, případně na dědictví jako celku. Typicky když jeden potomek žije se zůstavitelem v jeho nemovitosti nebo pracuje v zůstavitelově firmě, tak se může smluvně dohodnout, že mu připadne právě tato nemovitost nebo firma ostatní se práva na tuto část dědictví vzdají. 

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že dědická smlouva může být uzavřena mezi manžely nebo snoubenci pro případ vzniku manželství, ve které se manželé nebo snoubenci navzájem povolávají za dědice. Stejně to funguje v případě registrovaného partnerství. 


Autor: Petra Andresová
Foto:  profimedia.cz