Další novela insolvenčního zákona chce ulehčit lidem s dluhy z dětství

Poslanecká sněmovna dnes ve zrychleném řízení jednohlasně schválila novelu insolvenčního zákona, podle které by měli mít lidé s dluhy z dětství možnost oddlužit se ve zkráceném tříletém režimu. Novela by mohla platit od září, čeká se ještě na posouzení návrhu senátem a následný podpis prezidenta.

Novelu předložila skupina poslanců všech devíti sněmovních stran v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD), a navázala tak na již dříve předloženou novelu o přecházení dluhů dětí do patnácti let na jejich zákonné zástupce, kterou aktuálně projednává sněmovna. Návrh zároveň rozšiřuje novelu insolvenčního zákona, která od 1. června tohoto roku přinesla zásadní změny ve fungování a podmínkách osobního bankrotu.

Dříve měli lidé možnost se oddlužit po pěti letech, během kterých museli splatit aspoň 30 % svého dluhu. Od června byla podmínka 30 % zrušena, a dlužník tedy může být úspěšně oddlužen i v případě, kdy věřitelům splatí méně, pakliže soud uzná, že v průběhu oddlužení vynaložil ke splácení veškeré své úsilí. Co se výše splaceného dluhu týče, jedinou podmínkou pro úspěšné oddlužení dnes zůstává, že dlužník musí svým věřitelům splatit minimálně stejně vysokou částku, jakou činí poplatek insolvenčnímu správci, což je zhruba 1000 Kč měsíčně.

Červnová novela dále zavedla možnost zvýhodněného oddlužení pro zdravotně postižené a seniory ve starobním důchodu. Ti se mohou rovněž oddlužit za popsaných podmínek, ale již po 3 letech. Stejná možnost by nyní mohla platit také pro osoby s dluhy z dětství.

Nová pravidla oddlužení by se měla týkat lidí, kterým aspoň dvě třetiny dluhů vznikly před dovršením plnoletosti. Oddlužení by se zároveň mělo vztahovat i na příslušenství, které k dluhu narostlo později. Využít tuto možnost by mohli také lidé, kterým po dosažení plnoletosti do věku 21 let narostly další dluhy, a to v případě, že byly tyto finance využity k umoření dluhů, které vznikly před jejich 18. rokem.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.