Bojíte se o psa v lese? Poslanci chtějí zákaz střelby na domácí zvířata

Představa, že se váš pes při procházce v lese zaběhne a během několika minut jej legálně zastřelí myslivec, je pro většinu majitelů noční můrou. Aktuální poslanecký návrh Jiřího Pospíšila a Michala Zuny vložený do probíhající novely zákona má za cíl tuto kontroverzní pravomoc myslivců zrušit.

Dnešní právní úprava, konkrétně § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti dává myslivecké stráži poměrně širokou pravomoc usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky. Podmínkou pro odstřel psa je, že se nachází mimo vliv svého majitele, je ve vzdálenosti větší než 200 metrů od nejbližšího obydleného domu a v honitbě „pronásleduje zvěř“. 

Zákon sice stanovuje výjimky pro psy ovčácké, lovecké, slepecké či záchranářské, v praxi je však pro myslivce na dálku téměř nemožné plemeno či výcvik psa bezpečně identifikovat. Tato úprava v podstatě staví ochranu zvěře nad život zvířete v zájmovém chovu a dává myslivecké stráži roli vyšetřovatele i exekutora v jedné osobě.

Zvířata jsou dnes členy rodiny

Hlavním důvodem navrhované změny je posun ve společenském vnímání zvířat. Od roku 2014 občanský zákoník jasně říká, že zvíře není věc, ale smysly nadaný živý tvor. Navrhovatelé v důvodové zprávě poukazují na to, že pes či kočka jsou dnes chápáni jako členové rodiny a jejich usmrcení tak nezpůsobuje jen majetkovou škodu, ale především citovou a nemajetkovou újmu.

Navrhovatelé novely argumentují rovněž právním paradoxem souvisejícím s takzvaným „norováním“ (lov lišek v norách). V této sporné aktivitě je lovecký pud psa a útok na divoké zvíře vnímán jako žádoucí a vyžadovaný výkon, u zaběhnutého psa v lese je stejný pud trestán smrtí.

Dalším problémem jsou časté excesy, kdy dochází k odstřelu psů i za přítomnosti majitele nebo u plemen, na která se vztahuje zákonná výjimka. Současný systém navíc nenutí myslivce dokazovat, že byly splněny všechny podmínky pro výstřel, což v právním státě vytváří nepřijatelnou nerovnováhu.

Co se má změnit?

Samotný návrh zákona přináší několik zásadních novinek. Mezi ty nejvýznamnější patří:

Platformy budou mít nové informační povinnosti vůči pracovníkům, jejich zástupcům i státním orgánům. Sem spadá i povinnost evidence platforem prostřednictvím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Konkrétní změny:

• v § 14 se má zcela vymazat písmeno e), které toto oprávnění obsahuje,
• úprava § 35 má myslivcům odebrat pravomoc usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře,
• myslivecká stráž by si měla ponechat pouze právo usmrcovat „zdivočelá hospodářská zvířata“ (například zdivočelý skot) nebo označená zvířata z farmových chovů, pokud by ohrožovala honitbu, ale i zde by platila přísná informační povinnost vůči majiteli.

V praxi by to znamenalo, že pokud by myslivec v lese potkal psa pronásledujícího srnu, nesměl by po něm vystřelit. Musel by zvolit jiné metody jako například odchyt, dohledání majitele nebo nahlášení přestupku policii či obecnímu úřadu.

Z právního hlediska jde o střet dvou chráněných zájmů: 

• na jedné straně stojí zájem na ochraně zvěře, 
• na druhé straně je ústavně chráněné vlastnické právo majitele psa a hodnota zvířete jako živého tvora.

Podle navrhovatelů musí být usmrcení zvířete až krajním řešením (ultima ratio). Pokud lze ochrany zvěře dosáhnout jinak například výstřelem do vzduchu, odchytem nebo následnou pokutou pro majitele za nezabezpečení psa, je odstřel v demokratickém státě nepřiměřeným zásahem. Novela by tak měla do vztahu mezi myslivci a veřejností zavést princip přiměřenosti.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz