Stát přitvrzuje v ochraně zvířat: Kamery na jatkách a zákaz uvazování psů

Novela zákona o veterinární péči platná od ledna přináší dvě zásadní novinky: povinné kamery na jatkách a zákaz dlouhodobého uvazování psů na řetěz. Kamery mají zajistit lepší dohled nad porážkami, u psů chce stát definitivně skoncovat s praxí, kterou odborníci považují za týrání.

Podívejme se na tyto dvě novinky podrobněji v článku právničky Petry Andresové.

1. Povinné kamery na jatkách

Novela zákona na ochranu zvířat vůbec poprvé zavádí povinnost instalovat kamerový monitorovací systém na všech jatkách, kde se pracuje s živými zvířaty. Cílem je další zvýšení úrovně ochrany zvířat při porážení a lepší kontrola dodržování pravidel welfare (životní pohoda).

Povinnost se bude vztahovat na všechna jatka bez ohledu na jejich velikost a bude platit pro porážky všech druhů zvířat s výjimkou drůbeže, králíků a zajíců.

Zajímavostí je, že jde o národní úpravu nad rámec evropského práva. Evropská unie totiž zatím kamery na jatkách nepřikazuje, i když se o této možnosti v rámci revize unijních předpisů diskutuje.

Kde musí být kamery umístěny?

Kamerový systém má povinně sledovat především nejrizikovější fáze manipulace se zvířaty, tedy:

•  prostory pro vykládku zvířat z dopravních prostředků,
•  prostory pro přehánění zvířat v areálu jatek.

Kamery naopak nebudou povinné v místech omračování a vykrvování ani v prostorách, kde jsou zvířata ustájena před porážkou. Podle důvodové zprávy je to proto, že k porušování pravidel nejčastěji dochází při přepravě, vykládce a přehánění zvířat. Jde například o nešetrnou manipulaci s poraněnými kusy nebo o přepravu zvířat, která už nejsou k transportu způsobilá.

Povinnost monitorovat se rovněž nebude vztahovat na vnitřní prostory dopravních prostředků. Samotné vykládání zvířat už ale zaznamenáno bude.

Kamerový systém nebude nutný u menších porážek hospodářských zvířat přímo v hospodářství, například při porážce několika kusů skotu či prasat za přítomnosti úředního veterináře.

Kdo záznamy sleduje a jak dlouho se uchovávají?

Provozovatel jatek bude mít povinnost:

•  zajistit, aby byl kamerový systém funkční,
•  pravidelně vyhodnocovat pořízené záznamy (nemusí jít o nepřetržité sledování),
•  bezodkladně řešit zjištěné nedostatky.

Záznamy se budou uchovávat po dobu 30 dnů, což má podle Státní veterinární správy stačit k provedení kontrol. Pokud by se řešil konkrétní přestupek, záznam se uchová déle jako důkaz.

Pracovníci krajské veterinární správy budou moci kontroly provádět přímo na jatkách i ze svého pracoviště. Provozovatelé jim musí záznamy nejen předat, ale také zpřístupnit, včetně případného speciálního softwaru.

Za porušení povinností spojených s kamerovým systémem hrozí pokuta až 200 tisíc korun. Tato sankce se týká samotné evidenční a záznamové povinnosti. Pokud by ale kamery odhalily týrání zvířat, šlo by o jiný přestupek s možnou pokutou až 3 miliony korun.

Zatímco nově vznikající jatka budou muset kamerový systém zavést okamžitě, stávající provozovatelé dostanou roční přechodné období, aby se na novou povinnost připravili.

2. Konec psů na řetězu

Druhou výraznou změnou, kterou přináší novela zákona na ochranu zvířat, je zákaz dlouhodobého uvazování psů. Jde o krok, kterým chce stát definitivně ukončit kritizovanou praxi některých majitelů.

Uvázaný pes je často vystaven omezení pohybu, sociální izolaci, stresu i zdravotním problémům. Dlouhodobé držení na řetězu může podle odborníků vést k poruchám chování, agresivitě i fyzickým deformacím.

Co přesně bude zakázáno?

Zákon nově zakazuje držet psa trvale nebo převážnou část dne uvázaného, a to bez ohledu na to, zda se jedná o řetěz, lano nebo jiný typ uvazovacího prostředku. Rozhodující není forma, ale dlouhodobé omezení pohybu a přirozeného chování psa.

Zákaz se týká případů, kdy je pes dlouhodobě držen na uvázání jako trvalý způsob chovu, nemá možnost pohybu ani kontaktu a je vystaven nepříznivému počasí bez odpovídající ochrany.

Kdy je uvázání psa možné?

Novela nepřináší absolutní zákaz. Zákon rozlišuje mezi dočasným technickým opatřením a dlouhodobým způsobem chovu.  Krátkodobé a odůvodněné uvázání psa tedy zůstává stále možné. Může se jednat o tyto situace:

• při nezbytných úkonech (krmení, úklid kotce, veterinární ošetření),
• po nezbytně nutnou dobu z bezpečnostních důvodů,
• při výcviku nebo manipulaci, pokud je šetrná a časově omezená.

Do letošního ledna se zákaz vztahoval jen na psy narozené v roce 2025, ale nově se rozšířil i na starší psy.

Kontroly a sankce

Dodržování zákazu bude kontrolovat Státní veterinární správa, která dohlíží i na ostatní případy možného týrání zvířat. Pokud by byl pes držený v rozporu se zákonem, může chovatel dostat pokutu až milion korun. V případě právnických osob až tři miliony. Zvíře může být majiteli také odebráno a v závažných případech, které naplňují znaky trestného činu, mu bude udělený trest zákazu držení a chovu zvířat až na 10 let.

Autor: Petra Andresová
Foto: www.canva.com