Exekuce čeká řada pozitivních změn

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny ČR bude na svém příštím jednání řešit problematiku zákonných změn v oblasti soudních exekucí. V praxi to může zásadně změnit životy předlužených občanů na jedné straně, ale také životy věřitelů, kteří půjčili své peníze v dobré víře s tím, že stát zabezpečí vymahatelnost uzavřených smluv a práva obecně. Pro úplnost dodejme, že dlužníků je podle Exekutorské komory okolo 783 tisíc, kteří souhrnně dluží zhruba 300 miliard korun.

Optikou vymáhání pohledávek se tedy nacházíme ve velmi dynamickém období. Obavy z možných dopadů epidemie viru COVID-19 vedly k řadě preventivních opatření, kterými byly upraveny podmínky pro vymáhání pohledávek v exekuci a průběh insolvenčních řízení. Takzvaný lex-covid nepochybně přispěl ke zklidnění situace. I přesto si vzrůstající ekonomická nejistota vynutila další bezodkladné právní kroky.

Oblast vymáhání dluhů tak čekají další změny. Aktuálně projednávaná novela zákona o exekucích počítá se zavedením chráněného účtu. Dlužník tak konečně bude moci volně disponovat s nezabavitelnou částí mzdy bez obavy, že budou i tyto finanční prostředky postihnuty exekucí. Je s podivem, jak dlouho dlužníci na takto triviální opatření čekali.

Dalším opatřením, které přispěje ke kultivaci exekucí, je zjednodušení mechanismu pro odpis nedobytných pohledávek z účetnictví věřitele. Jedná se o nepatrnou úpravu s velmi pozitivním efektem. Předluženým dlužníkům totiž nebudou naskakovat další nevymahatelné dluhy a náklady spojené se zahájením exekuce jenom proto, že věřitelé postupují v souladu s ustanovením zákona o plnění povinností péče řádného hospodáře. Ačkoliv formálně dojde k zahájení exekuce, soudní exekutor toto řízení po dohodě s věřitelem pro nedostatek majetku dlužníka obratem zastaví.

Jako velmi diskutabilní se ovšem v tuto chvíli jeví otázka zastavování nevymahatelných exekucí z rozhodnutí státu. Zejména poté, co byly prakticky odstraněny překážky pro vstup do oddlužení, jsou argumenty mluvící pro dluhovou amnestii velmi slabé. Zatímco dlužníci plnící podmínky dle insolvenčního zákona mají nepochybně nárok na ochranu před věřiteli, osoby v exekuci bez jakékoliv snahy o řešení svých dluhů by tento nárok mít neměly. Za zcela absurdní by se pak daly označit nápady na zastavení exekucí pohledávek vzniklých původem z trestné činnosti. Poškozený by se tak mohl s náhradou škody prakticky rozloučit.

Dlouho diskutovaná teritorialita není nic jiného než jen pouhé přerozdělení trhu mezi exekutory. Z pohledu dlužníka skutečně dojde k úspoře nákladů, věřitelům náklady naopak řádově narostou. Uvědomme si, že komunikace s jedním exekutorem, kterého si věřitel vybere, stojí jistě méně, než komunikace se 160 exekutory, kterým klientelu garantuje adresa bydliště, respektive podnikání. 

Těžko ale očekávat, že si věřitelé sníží své zisky, spíše tyto náklady přeúčtují svým platícím zákazníkům. Je potom otázka, jestli řádní spotřebitelé mají neplatičům přispívat na jejich neschopnost platit dluhy. Zdá se, že lepším řešením by v tomto ohledu byla elektronizace agendy Centrální evidence exekucí, kde by byly uchovávány informace o provedených lustracích dlužníka, čímž by se eliminovaly duplicitní náklady dlužníka a současně by se nezvyšovaly náklady věřitelů.

Návrh novely exekučního řádu obsahuje řadu technických úprav, které nepochybně zefektivní proces vymáhání. Pravidla pro vymáhání pohledávek by neměla nikoho zvýhodňovat. Je klíčové, abychom zachovali podmínky pro fungování tržní ekonomiky a usilovali o minimalizaci transakčních nákladů. Z tohoto stavu můžou následně profitovat všichni.

Nastolení rovnováhy v oblasti vymáhání dluhů je naprosto zásadní pro zachování principů důvěry v právo a spravedlnost. Dlužník ani věřitel nemůže být v pozici, že má takříkajíc navrch. Protože se jedná se o významný zásah do práv a povinností každého z nás, je potřeba tomuto tématu i do budoucna věnovat patřičnou pozornost.


Autor: Jan Plaček, ekonom, Vysoká škola ekonomická

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.