Finanční gramotnost Čechů se zvýšila. Dvě třetiny populace si pravidelně spoří

Schopnost porozumět svým financím a správně s nimi zacházet se u Čechů rok od roku zlepšuje. Dokládá to i průzkum, který si zadalo Ministerstvo financí, a jehož první část, zaměřenou na oblast domácího rozpočtu a tvorbu finančních rezerv, zveřejnilo v červnu letošního roku.

Z výsledků průzkumu, který byl uskutečněn letos v lednu, je patrné, že Češi si v porovnání s rokem 2015, kdy proběhl podobný průzkum, vylepšili svou finanční gramotnost. Zejména velmi výrazně narostlo procento lidí, kteří si začali spořit, a aktivněji tak přistupovat ke svým financím. V roce 2020 si spoří 69 procent lidí, zatímco před pěti lety to bylo pouhých 35 procent dospělé populace.

Češi dávají přednost konzervativnímu spoření před investováním

Trend se pozitivně obrací směrem ke spořicím účtům jako prostředku pro ukládání finančních rezerv, využívá je 31 procent domácností, v roce 2015 tak činilo 18 procent z nich. Běžné účty pro spoření využívalo před pěti lety 33 procent lidí, dnes už jen 28 procent populace. Konzervativní Češi příliš neinvestují, průzkum nám ukazuje, že pouhých 5 procent lidí investuje do akcií nebo podílových listů. Překvapivým závěrem pak může být skutečnost, že 58 procent lidí si spoří v hotovosti, což je o 24 procent více než před pěti lety.

Náhlé výdaje Češi zvládají lépe díky finančním rezervám

Průzkum mezi respondenty dále zjišťoval, jak by zvládli zaplatit neočekávaný výdaj ve výši jejich měsíčního příjmu bez nutnosti si půjčit. Před pěti lety by se se situací vypořádalo 55 procent domácností, dnes již číslo poskočilo na 62 procent. V případě náhlých výdajů se zadlužují zejména lidé s nižší finanční gramotností, občané s nízkými příjmy, mladí lidé, ale také lidé, kteří žijí v domácnosti sami. V případě ztráty hlavního příjmu je schopna polovina domácností vyžít ze svých úspor tři měsíce a déle, 27 procent lidí dokonce déle jak šest měsíců. Ani jeden měsíc by pak s penězi nevyšlo 16 procent lidí.

Ženy drží domácí kasu, obávají se však nedostatku financí při odchodu do důchodu

Rozpočty si plánuje 43 procent domácností. Zajímavostí je, že je zpravidla nesestavují muži, ale naopak ženy. Ty se také obávají, zda se dokáží dostatečně finančně zabezpečit na odchod do důchodu. Oproti roku 2015 vzrostla důvěra ve státní důchod, neboť 95 procent lidí věří, že jejich důchod bude částečně financován státem. Přesto se zvyšuje podíl osob, které chtějí svůj důchod financovat ze svých úspor.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Ministerstva financí

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.