Grygar: Zájem o oddlužení může významně ovlivnit evropská legislativa

Již více než půl roku platí v Česku mírnější pravidla osobního bankrotu. Někteří odborníci v průběhu jejich schvalování odhadovali, že by mohla nabídnout cestu z dluhů až statisícům lidí v exekuci. Do konce loňského roku si o osobní bankrot požádalo necelých 20 400 lidí, což je zhruba o 6 700 více než v roce 2018. Jak tento vývoj hodnotí a jak ho může ovlivnit evropská legislativa, která přináší jednodušší oddlužení živnostníků, jsme se ptali místopředsedy Krajského soudu v Praze Jiřího Grygara.

Jak s více než půlročním odstupem hodnotíte dopady oddlužovací novely?

Obecně došlo na všech insolvenčních soudech k přibližně dvojnásobnému nápadu věcí, tj. zvýšení o 100 % v agendě oddlužení oproti předchozímu roku. Uvidíme, jaký bude vývoj v následujících měsících. Reálné zatížení insolvenčního úseku je však vyšší než dvojnásobné, fakticky i více než trojnásobné, neboť se mění struktura „průměrné“ věci v oddlužení.

Jaký to má důvod?

Dochází k nárůstu počtu přihlášek věřitelů na jedno řízení. Je tomu tak jednak díky prodloužení lhůty pro přihlášky a také se zde zřejmě promítá, že návrhy na oddlužení začaly podávat dlužníci, kteří dříve nesplňovali podmínky pro oddlužení, byli déle v režimu exekucí a mají často více věřitelů, než bylo obvyklé u dlužníků v předchozím období. Zvýšený počet přihlášek věřitelů se pak nutně citelně promítá do zatížení jednotlivých insolvenčních oddělení.

Co je podle vás hlavní příčinou toho, že byl o oddlužení projeven nižší zájem, než se původně předpokládalo?

Domnívám se, že nelze paušálně říci, že by byl o oddlužení nižší zájem, než se předpokládalo. Ministerstvo spravedlnosti dle důvodové zprávy k oddlužovací novele předpokládalo nárůst o 30 % až 40 % a ze stran soudů a insolvenčních odborníků zaznívaly odhady nárůstu o 100 % až 200 %. Reálný nárůst v agendě oddlužení oproti předchozímu roku je u insolvenčních soudů v průměru o 100 %, u Krajského soudu v Ostravě snad dokonce až 150 %.

Někteří odborníci ale během projednávání novely mluvili i o tom, že by díky mírnějším podmínkám mohlo do oddlužení vstoupit až mnohonásobné množství lidí. Tyto odhady se nenaplnily…

To ano, ale celková výše počtu oddlužení není jediným relevantním údajem. Důležitým faktorem jsou právě počty přihlášek. Stejně tak zatím nevíme, jak se nová úprava promítne do počtu a struktury incidenčních sporů, zejména pokud jde o otázky (ne)podřízených pohledávek, nebo jak se vyvine judikatura ohledně chráněného obydlí dlužníka. Zrovna v tomto případě mohou být zájmy věřitelů dotčeny nejvíce.

Bude se podle vás počet osobních bankrotů v dalších měsících zvyšovat, nebo můžeme čekat stagnaci?

Myslím, že po prvotní euforii vyvolané příliš zjednodušujícími reportážemi médií si dlužníci začínají uvědomovat, že oddlužení neznamená odpuštění všeho za nic, ale že musí plnit nejen minimální výši splátky, ale také plnit další povinnosti a poskytovat potřebnou součinnost. Ti lépe informovaní navíc mohou taktizovat a vyčkávat s podáním insolvenčního návrhu až na dobu nové evropské insolvenční směrnice, která přináší oddlužení OSVČ za tři roky bez ohledu na výši plnění, a není jisté, zda nebude vztažena i na nepodnikající dlužníky. Jde o indicie, které by mohly svědčit pro postupný návrat k výši nápadu věcí jako v letech 2017/2018.

V souvislosti se zmiňovanou směrnicí se naopak, bude-li vztažena i na spotřebitele, možná setkáme se zvýšeným počtem věřitelských insolvenčních návrhů v době před nabytím účinnosti transpoziční úpravy. Nelze vyloučit, že by věřitelé tímto způsobem mohli usilovat o pro ně výhodnější úpravu s delší dobou trvání oddlužení, a tedy pravděpodobně vyšší mírou uspokojení.  

Je něco, co by se podle vás v oblasti insolvencí mělo ještě změnit?

Mám za to, že v rámci příprav transpozice evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci (tzv. druhé šanci), k níž by mělo dojít do dvou let, by bylo vhodné zaměřit pozornost také na problematiku doručování, jakož i na záměny věřitelů v souvislosti s postupováním pohledávek a hledat možnosti případného celkového zjednodušení subprocesů v rámci insolvenčního řízení. A to nejen z pohledu soudu, ale především osob zúčastněných na řízení.  


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.