Grygar: Zájem o oddlužení může významně ovlivnit evropská legislativa

Již více než půl roku platí v Česku mírnější pravidla osobního bankrotu. Někteří odborníci v průběhu jejich schvalování odhadovali, že by mohla nabídnout cestu z dluhů až statisícům lidí v exekuci. Do konce loňského roku si o osobní bankrot požádalo necelých 20 400 lidí, což je zhruba o 6 700 více než v roce 2018. Jak tento vývoj hodnotí a jak ho může ovlivnit evropská legislativa, která přináší jednodušší oddlužení živnostníků, jsme se ptali místopředsedy Krajského soudu v Praze Jiřího Grygara.

Jak s více než půlročním odstupem hodnotíte dopady oddlužovací novely?

Obecně došlo na všech insolvenčních soudech k přibližně dvojnásobnému nápadu věcí, tj. zvýšení o 100 % v agendě oddlužení oproti předchozímu roku. Uvidíme, jaký bude vývoj v následujících měsících. Reálné zatížení insolvenčního úseku je však vyšší než dvojnásobné, fakticky i více než trojnásobné, neboť se mění struktura „průměrné“ věci v oddlužení.

Jaký to má důvod?

Dochází k nárůstu počtu přihlášek věřitelů na jedno řízení. Je tomu tak jednak díky prodloužení lhůty pro přihlášky a také se zde zřejmě promítá, že návrhy na oddlužení začaly podávat dlužníci, kteří dříve nesplňovali podmínky pro oddlužení, byli déle v režimu exekucí a mají často více věřitelů, než bylo obvyklé u dlužníků v předchozím období. Zvýšený počet přihlášek věřitelů se pak nutně citelně promítá do zatížení jednotlivých insolvenčních oddělení.

Co je podle vás hlavní příčinou toho, že byl o oddlužení projeven nižší zájem, než se původně předpokládalo?

Domnívám se, že nelze paušálně říci, že by byl o oddlužení nižší zájem, než se předpokládalo. Ministerstvo spravedlnosti dle důvodové zprávy k oddlužovací novele předpokládalo nárůst o 30 % až 40 % a ze stran soudů a insolvenčních odborníků zaznívaly odhady nárůstu o 100 % až 200 %. Reálný nárůst v agendě oddlužení oproti předchozímu roku je u insolvenčních soudů v průměru o 100 %, u Krajského soudu v Ostravě snad dokonce až 150 %.

Někteří odborníci ale během projednávání novely mluvili i o tom, že by díky mírnějším podmínkám mohlo do oddlužení vstoupit až mnohonásobné množství lidí. Tyto odhady se nenaplnily…

To ano, ale celková výše počtu oddlužení není jediným relevantním údajem. Důležitým faktorem jsou právě počty přihlášek. Stejně tak zatím nevíme, jak se nová úprava promítne do počtu a struktury incidenčních sporů, zejména pokud jde o otázky (ne)podřízených pohledávek, nebo jak se vyvine judikatura ohledně chráněného obydlí dlužníka. Zrovna v tomto případě mohou být zájmy věřitelů dotčeny nejvíce.

Bude se podle vás počet osobních bankrotů v dalších měsících zvyšovat, nebo můžeme čekat stagnaci?

Myslím, že po prvotní euforii vyvolané příliš zjednodušujícími reportážemi médií si dlužníci začínají uvědomovat, že oddlužení neznamená odpuštění všeho za nic, ale že musí plnit nejen minimální výši splátky, ale také plnit další povinnosti a poskytovat potřebnou součinnost. Ti lépe informovaní navíc mohou taktizovat a vyčkávat s podáním insolvenčního návrhu až na dobu nové evropské insolvenční směrnice, která přináší oddlužení OSVČ za tři roky bez ohledu na výši plnění, a není jisté, zda nebude vztažena i na nepodnikající dlužníky. Jde o indicie, které by mohly svědčit pro postupný návrat k výši nápadu věcí jako v letech 2017/2018.

V souvislosti se zmiňovanou směrnicí se naopak, bude-li vztažena i na spotřebitele, možná setkáme se zvýšeným počtem věřitelských insolvenčních návrhů v době před nabytím účinnosti transpoziční úpravy. Nelze vyloučit, že by věřitelé tímto způsobem mohli usilovat o pro ně výhodnější úpravu s delší dobou trvání oddlužení, a tedy pravděpodobně vyšší mírou uspokojení.  

Je něco, co by se podle vás v oblasti insolvencí mělo ještě změnit?

Mám za to, že v rámci příprav transpozice evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci (tzv. druhé šanci), k níž by mělo dojít do dvou let, by bylo vhodné zaměřit pozornost také na problematiku doručování, jakož i na záměny věřitelů v souvislosti s postupováním pohledávek a hledat možnosti případného celkového zjednodušení subprocesů v rámci insolvenčního řízení. A to nejen z pohledu soudu, ale především osob zúčastněných na řízení.  


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.