Házení klacků pod nohy může poslat věřitele ke dnu

Od začátku března jsme svědky rostoucího kolotoče krizových opatření vlády a jejich dopadů na ekonomiku naší země. Na tom by nebylo nic divného, vždyť bojuje s virovou nákazou, naše země se nachází ve vyhlášeném nouzovém stavu a vláda postupuje podle krizového zákona. Podobná opatření přijímají i jiné evropské země. Velké nebezpečí ale spatřuji v tlaku na vládu, aby omezila exekuce. Nejlépe je rovnou zastavila.

V této souvislosti je namístě poukázat na jednu zásadní skutečnost: krize trvá druhý týden a žádnou exekuci tak jistě nestihla přivodit. Po zastavení exekucí paradoxně volají ti, kteří v exekuci již jsou a byli v ní i v době konjunktury. Současná krize bez ohledu na to, zda na ně dopadne nebo ne, jejich situaci v exekuci nezmění. Pokud pracují a pobírají mzdu, pak jim bude sráženo ze mzdy a jejich nezabavitelné částky jim i nadále zůstanou. Dojde-li ke snížení mzdy, pak zaměstnavatel jen odvede nižší, nebo vůbec žádnou srážku. Bude to tedy věřitel, kdo na případný pokles příjmu dlužníka ve výsledku doplatí.

Osoba v exekuci se vlastní vůlí patrně více zadlužit nemůže, neboť jí v tom brání pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů. Exekuční právo pak má na ochranu dlužníka dostatek nástrojů již dnes. Jsou tu zmiňované nezabavitelné částky při srážkách ze mzdy, při přikázání pohledávky, ochrana nezabavitelné částky na účtu dlužníka. Chybí nám sice chráněný účet, ale to není důvod k tomu, abychom exekuce rovnou zastavovali. Navíc možnost nulové srážky v důsledku dočasného poklesu příjmu se v praxi rovná odkladu exekuce, aniž by ho někdo musel oficiálně a plošně nařizovat. Mobiliární exekuce coby další způsob postihu majetku dlužníka momentálně nejsou prováděny vůbec.

Zastavením exekucí můžeme naopak značně zavařit věřitelům. Pokud vím, tak slovo věřitel, chcete-li oprávněným, není synonymem lichváře. Mezi věřiteli najdeme řadu lidí, kteří se věřiteli stali nezávisle na své vůli. Například kvůli jednání obchodního partnera, který se rozhodl živnostníkovi nezaplatit fakturu za odebrané zboží nebo službu, čímž si vylepšil vlastní „cash flow“ na jeho úkor. Není asi potřeba složitých výpočtů, abychom věděli, že matka samoživitelka, která se dnes navíc kvůli zavřeným školám musí doma starat o děti, bude bez vymoženého výživného brzy na mizině. Podobně ohrožující by bylo omezení vymahatelnosti i pro řadu firem a živnostníků, Které lze oprávněně považovat za motor naší ekonomiky.

Musíme tedy v krizi za každou cenu chránit dlužníky, mezi kterými je, řekněme si to upřímně, řada nepoctivců, a tím posílat ke dnu jejich věřitele, tedy věřitele? Je samotná krize legitimním důvodem pro to, aby byli oprávnění sankcionováni? Na čí stranu se postavíme?


Autor: Jan Bureš
             Advokát

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.