Místostarosta Sokolova: V 90. letech se nám neplatiči nájemného smáli do obličeje

Město Sokolov se v minulosti potýkalo s problémem neplatičů nájmů v městských bytech. Ty nebylo možné vystěhovat, a obec jim tak musela nabízet náhradní byty, které byly následně vybydleny. Situace se po nástupu nových ochranných prostředků změnila k lepšímu, avšak město stále řeší problémy s neplatiči poplatků za městské služby jako svoz odpadu nebo nedoplatky za vodu. Doplácí na to radnice, ale i ostatní spoluobčané. Jak se s těmito problémy Sokolov aktuálně potýká, jsme se ptali jeho místostarosty Karla Jakobce.

Sokolov se dlouhodobě potýkal zejména s neuhrazeným nájemným za obývání obecních bytů. Jak se ta situace vyvíjela?

Nejhorší situace byla na konci 90. let, kdy nám velmi prudce narůstaly dluhy na nájmu kvůli nepřizpůsobivému obyvatelstvu. Tehdejší praxe soudů nás naplňovala bezmocí, protože když se jednalo o rodinu s dětmi, která dlouhodobě neplatila, nikdy se nestalo, že by dotyčné rodině hrozilo vyhození na ulici. Vždy jsme byli povinni nabídnout jí náhradní ubytování. Praxe byla taková, že třeba rodina, která měla dluh 120 000, dostala náhradní byt v jiné lokalitě, který se musel nejprve opravit. Ona se do něj nastěhovala a vybydlela ho. Ten byt, který opustila, jsme také opravili, do něho jsme zase přestěhovali někoho z té druhé lokality a takhle nám každý rok narůstal dluh na nájemném ve výši asi milionu až dvou milionů korun. Navíc jsme za tyto rodiny museli samozřejmě platit elektřinu, vodu, nemohli jsme si dovolit je odstřihnout, protože měly děti a tak dál. A v podstatě neexistovalo, že by ti lidé pocítili nebezpečí, že by skončili na ulici, a v podstatě se nám vysmívali do obličeje.

Jak jste tu situaci řešili?

Drtivá většina měst, která měla stejný problém, postupovala prakticky totožně – ty objekty jsme prodali. A samozřejmě soukromý majitel už měl větší možnosti, jak se s takovými situacemi vyrovnat. Takže byty, které opravil, pak nabídl skupinám, které už řádně platily nájemné. Teprve poté se ti lidé zalekli, že když nebudou platit nájem, tak mohou být bez bydlení. Naštěstí se změnila také praxe soudů, takže i u nás dneska, když nám někdo neplatí, může skončit na ulici. K tomu ovšem stát zavedl doplatek na bydlení, který podle mého názoru není motivační a přináší víc škody než užitku, protože v podstatě, pokud někdo nepracuje a nic nedělá, tak ještě i ubytování za něj platí stát.

Dalším problémem jsou neuhrazené poplatky za svoz odpadu. Jak dalece se města dotýkají?

Co se týká technických služeb, tak tam to odnášejí spíš ti spoluvlastníci, protože rodinných domů se to téměř netýká. Pokud společenství vlastníků přestane platit za odpad, tak my ten odpad přestaneme svážet, a ten se jim pak začne hromadit a oni přiběhnou a doplatí to. Takže pokud někdo v těch bytech za odpad neplatí, tak to odnášejí lidé okolo. To platí i o vodě – pokud někdo neplatí za vodu, švindluje s tím, že přepouští toky vody a podobně, tak nakonec to vždycky zaplatí ti jeho sousedé, a ne ten dotyčný, který si hrdinně myslí, že okrádá stát, ale ve skutečnosti okrádá právě ty sousedy.

Kolik takových neplatičů evidujete?

My to v podstatě neevidujeme, protože konečná faktura jde vždycky na to společenství vlastníků. Ale téměř v každém vchodě je jeden až dva neplatiči, na které doplácí ti ostatní spoluvlastníci nebo ti spolubydlící. To v podstatě máme jasné, protože víme, na kolik lidí jsou vyhlášeny exekuce, a to procento v rámci Sokolova je obrovské. To samé, pokud někdo neplatí za městskou hromadnou dopravu, neplatí za vodu, tak je jasné, že ta chybějící částka se musí rozpočíst vždycky mezi ty slušné, mezi ty platící.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.