Haas: Soudy rozhodují rychle, ekonomická vymahatelnost se navzdory tomu zhoršuje

Samoživitelky čekající na výživné, řemeslníci vymáhající nezaplacené faktury nebo majitelé bytů, kteří se nemohou zbavit neplatících nájemníků. I to jsou příklady věřitelů, kteří se svého práva domáhají soudní cestou. Ovšem pravomocný rozsudek pro ně nemusí znamenat vítězství. Ke svým penězům se totiž i navzdory tomu dostávají jen velmi obtížně. „Vydat formální rozhodnutí je v Česku stále rychlejší, zhoršuje se však schopnost věřitelů skutečně získat zpět své peníze,” upozorňuje právník a poslanec za ODS Karel Haas.

Kdo má podle vás aktuálně navrch – dlužníci, nebo věřitelé?
Posledních 10 let je to jednoznačný a nerovný souboj. V Česku mají navrch dlužníci, a není to dobře. Dlužníci a jejich organizace jsou extrémně silní, a to říkám bez jakékoli dehonestace. Jsou silní v mediálním, politickém i v lobistickém výtlaku. Umí politikům napříč stranami servírovat příběh o chudákovi dlužníkovi jako o sociálně ohrožené skupině, a ti ho ochotně přebírají. Řada politiků má dnes bohužel už dopředu nastavený mindset, že to tak prostě je. Podle mě za tím stojí neznalost práva a základních ekonomických principů. Právo má následovat ekonomiku. Tady platí dobré, několik tisíc let staré pravidlo: dluhy se mají platit.

Jaká je průměrná délka civilních sporů a jak je na tom aktuálně vymahatelnost v Česku?
Od roku 2015 se délka soudních řízení výrazně zkrátila a české soudy dnes patří v rychlosti vydávání prvostupňových i pravomocných rozhodnutí ke špičce Evropské unie. Rychlost práva u nás tedy funguje dobře. Co nefunguje – a tím se dostáváme k jádru problému – je ekonomická vymahatelnost. Je potřeba, aby za pravomocným rozhodnutím nebo exekučním titulem, následovalo také skutečné plnění pohledávky. A právě tohle české právo doručit neumí. Jinými slovy, stát je stále schopnější rychle vydat formální rozhodnutí, ale zhoršuje se schopnost věřitelů skutečně získat zpět své peníze. 

Jaké konkrétní legislativní změny v oblasti vztahu dlužníků a věřitelů važujete za klíčové?
Můžu prozradit, že máme zhruba ze tří čtvrtin připravený legislativní návrh opravdu zásadních a podstatných úprav exekučního a insolvenčního práva. V oblasti exekucí chceme například úplně změnit systém exekucí prováděných srážkami ze mzdy a zavést povinnou minimální splátku.

A jaké změny budete navrhovat v oblasti insolvencí?
Pokud jde o insolvence, měli bychom se bavit především o tom, jak lépe chránit věřitele. Věřitelé totiž nejsou jen velké instituce a společnosti. Jsou to také rodiče samoživitelé, kterým bývalý partner dluží výživné, nebo drobní živnostníci, kterým nezaplatil jejich hlavní klient. Pokud chceme, aby se tito lidé domohli svých peněz, nevyhnutelně nás čeká návrat k pětiletému oddlužení tam, kde nám kratší dobu neukládá za povinnost evropská legislativa. Klidně se můžeme inspirovat polským vzorem a vytvořit silnou motivaci pro dlužníky: pokud nabídnou věřitelům vyšší míru uspokojení, mohou získat kratší dobu oddlužení. U insolvencí budeme také prosazovat návrat k povinné minimální hranici uspokojení věřitelů. 

Rozhovor vzniknul v rámci konference Creditor Lab.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů