Kde obce zavřely herny, klesl počet problematických dlužníků

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

„Například ve Žďáru nad Sázavou se za tři roky snížil počet obyvatel s problémy platit své závazky o 18 procent na současných 93 neplatičů na 10 000 obyvatel,“ uvedl Vratislav Kopačka z firmy M.B.A. Finance.

Zlepšení je ve městě znatelné. „Na první pohled je zřejmé, že se situace výrazně zlepšila. Jestli ale hráči jezdí do jiných měst, samozřejmě nevíme,“ popisuje mluvčí radnice ve Žďáru nad Sázavou Matěj Papáček.

Podobně je na tom i Praha-západ, kde je ve stejném poměru 106 neplatičů. I ve Frýdku Místku, který má dlouhodobě problémy s nezaměstnaností a nižšími příjmy části obyvatel, poklesl počet neplatících dlužníků na 110 na 10 000 obyvatel.

„Hazard často vede k páchání trestné činnosti a také ničí rodinné vazby a partnerské vztahy. Město ho zakázalo před devíti lety. Přichází tak o desítky milionů korun. Nicméně bezpečnost, ale také klidné a pozitivní rodinné vztahy jsou přednější, takže miliony z hazardu město oželí,“ říká Jana Matějíková, mluvčí Frýdku-Místku.

Naopak ve městech, která se potýkají s podobnými sociodemografickými problémy a neregulují hazard dostatečně, jsou počty neplatičů nejvyšší v republice. Pro srovnání: v Teplicích je v provozu 32 kamenných provozoven a počet problematických dlužníků je tu podle čísel M.B.A Finance 281 na 10 000 obyvatel. Most má 24 provozoven a 269 neplatičů na stejný počet obyvatel. Obdobně je na tom i Sokolov nebo Cheb.

„Je evidentní, že omezení hazardu má kladný efekt na zadlužení určité skupiny obyvatelstva, která v automatech nechávala většinu svých příjmů,“ domnívá se Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.

Češi prosázeli 389 miliard korun

Hazard významně regulovalo ke konci loňského roku 706 obcí. Zatímco v roce 2011 bylo v českých obcích 8 367 kamenných heren, nyní je to 1 162. Právě herny mají na hazardu více než čtyřicetiprocentní podíl. Odborníci odhadují, že rizikovým hraním je postiženo odhadem 1,6 procenta populace starší 18 let.

Podle výroční zprávy o hazardním hraní, kterou každoročně zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost, bylo loni téměř 90 procent patologických hráčů předluženo. Průměrně dlužili 794 000 korun, léčbu ale vyhledal i člověk, který se zadlužil až do výše 7 milionů korun. Oficiálně přitom pracuje jen polovina gamblerů. Ostatní hry financují drobnou kriminalitou nebo půjčkami. Polovina hráčů přiznává, že měla myšlenky na sebevraždu.

Přestože počet heren výrazně poklesl, Češi v loňském roce prosázeli ve všech formách hazardu 389 miliard korun, což je o polovinu více než v roce 2018.

Od letošního prosince čekají hráče změny. Začne fungovat rejstřík osob vyloučených z účasti na hrách, od příštího roku bude povinná elektronická identifikace hráče a lidé pobírající sociální dávky, neplatiči alimentů a další dlužníci by se tak k hazardu neměli dostat.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.