Návrh vnitra: kdo dluží na pokutách, může přijít o registrační značku

Zhruba každá druhá pokuta, kterou policie nevybere na místě, zůstane nezaplacená. U zahraničních řidičů je situace ještě horší. Ministerstvo vnitra proto připravilo nový zákon vycházející z jednoduchého principu: buď hříšník uhradí dřívější nedoplatek, nebo ho čeká dočasné zablokování vozidla.

Pokud policisté nebo celníci při kontrole zjistí, že má řidič nebo provozovatel vozidla nesplacený dluh za dřívější dopravní přestupek, budou mu moci odebrat registrační značku nebo nasadit takzvanou botičku. Předpis má cílit především na cizince a řidiče, kteří sázeli na složitý proces vymáhání. Často si mysleli, že jsou nepostižitelní a předpisy porušovali opakovaně.

Policisté i celníci získají přístup do nové propojené evidence nedoplatků za dopravní přestupky. Při kontrole by tak měli právo požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky kartou či v hotovosti. Když by řidič nedoplatek na místě odmítl uhradit, mohli by mu nařídit, ať zajede na nejbližší vhodné místo a tam by mu buď nasadili botičku, nebo odebrali registrační značku. Poté by informovali provozovatele vozu. Zákon už odsouhlasila vláda.

Důvodová zpráva zákona, kterou má server Češi v právu k dispozici, uvádí, že pokud řidič nezaplatí za přestupek na místě, ve 40 procentech případů už od něj peníze nikdo neuvidí. „Od zahraničních provozovatelů aut vymůžou obecní úřady jen mezi 28 a 57 procenty pokut,“ uvádí zpráva.  

Podle vyjádření měst jsou ale statistiky ještě daleko horší. „Není to podle mě reálné a pravdivé číslo. Ani exekutorský úřad o tyto pokuty neměl zájem, a to z důvodu právě nemožnosti dluhy vymoci,“ vyjadřuje se k nedobytnosti peněz od cizinců mluvčí Náchoda Nina Adlof. Město před lety zaměstnalo vlastního pracovníka, který má vymáhání na starosti. Ten sice přinese do obecní kasy víc peněz alespoň od českých hříšníků, ale i tak Náchod ročně přijde o statisíce korun. „Důvod jsou příliš vysoké částky pokut a v přibližně 70 až 80 procentech uložené osobám, které nemají vůbec žádný zdroj příjmu. Mají trvalé bydliště na ohlašovnách a není tedy žádná možnost z nich tyto prostředky vymoci. Jsou jedinci, kteří dostali i několik pokut za dopravní přestupky a přibývají další a další,“ vyjmenovává Adlof. 

Podobně mluví i v dalších městech. Shodně tvrdí, že zákon, který by pomohl pokuty lépe vymáhat, tu měl být už dávno.

„Pokuty za přestupky cizinců v dopravě jsou téměř nevymahatelné. Jestliže přestupce neuhradí pokutu na základě upomínky, nemáme žádný nástroj, jak dluh vymoci. Úspěšnost vymáhání se pohybuje na úrovni přibližně pěti procent. Ročně město přichází o příjem v průměrné výši 80 000 až 100 000 korun,“ říká Simona Liptáková, mluvčí Chebu.

„V podstatě můžeme říci, že vlastně zaplatí jen dobrovolníci. Po cizincích, kteří nezaplatí, není v podstatě možné pokutu do zahraničí vymáhat.  Rád bych ale uvedl, že se jedná o skutky na úseku dopravních přestupků, které jsou nebo i musí být postoupeny do správního řízení. O skutcích, které může Policie ČR vyřídit na místě, samozřejmě nevíme, jakým způsobem byly zaplaceny a dále vymáhány. Jsou příjmem státního rozpočtu,“ objasnil Vlastimil Kocur, vedoucí oddělení dopravních přestupků v Opavě. 

Nezaplacené pokuty, které udělí řidičům státní policie, řeší celní správa. Pokud dotyčný neuhradí částku na místě, dostane složenku s adresou a účtem příslušného celního úřadu. Složenku může hříšník zaplatit na jakékoliv poště či celním úřadě. Není-li poukázka uhrazena do 15 dnů od spáchání přestupku, začne celní úřad pokutu vymáhat. Nejprve neplatiči zašle výzvu k okamžitému zaplacení, a jestliže příjemce nadále věc ignoruje, může následovat příkaz k exekuci.     

S výběrem pokut bojovaly i jiné státy v Evropské unii.  Řada z nich proto zavedla opatření, která mají řidiče motivovat zaplatit pokutu hned na místě.  Úspěšnější ve vymáhání je i Slovensko: jestliže u sebe řidič nemá hotovost na uhrazení splatné pokuty, je mu přímo na místě zajištěn řidičský průkaz, vystaven náhradní doklad, který platí pouze na území Slovenské republiky, a stanovena patnáctidenní lhůta, do kdy musí pokutu zaplatit. Pokud do stanovené doby neuhradí, je mu řidičský průkaz zadržen.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.