Návrh vnitra: kdo dluží na pokutách, může přijít o registrační značku

Zhruba každá druhá pokuta, kterou policie nevybere na místě, zůstane nezaplacená. U zahraničních řidičů je situace ještě horší. Ministerstvo vnitra proto připravilo nový zákon vycházející z jednoduchého principu: buď hříšník uhradí dřívější nedoplatek, nebo ho čeká dočasné zablokování vozidla.

Pokud policisté nebo celníci při kontrole zjistí, že má řidič nebo provozovatel vozidla nesplacený dluh za dřívější dopravní přestupek, budou mu moci odebrat registrační značku nebo nasadit takzvanou botičku. Předpis má cílit především na cizince a řidiče, kteří sázeli na složitý proces vymáhání. Často si mysleli, že jsou nepostižitelní a předpisy porušovali opakovaně.

Policisté i celníci získají přístup do nové propojené evidence nedoplatků za dopravní přestupky. Při kontrole by tak měli právo požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky kartou či v hotovosti. Když by řidič nedoplatek na místě odmítl uhradit, mohli by mu nařídit, ať zajede na nejbližší vhodné místo a tam by mu buď nasadili botičku, nebo odebrali registrační značku. Poté by informovali provozovatele vozu. Zákon už odsouhlasila vláda.

Důvodová zpráva zákona, kterou má server Češi v právu k dispozici, uvádí, že pokud řidič nezaplatí za přestupek na místě, ve 40 procentech případů už od něj peníze nikdo neuvidí. „Od zahraničních provozovatelů aut vymůžou obecní úřady jen mezi 28 a 57 procenty pokut,“ uvádí zpráva.  

Podle vyjádření měst jsou ale statistiky ještě daleko horší. „Není to podle mě reálné a pravdivé číslo. Ani exekutorský úřad o tyto pokuty neměl zájem, a to z důvodu právě nemožnosti dluhy vymoci,“ vyjadřuje se k nedobytnosti peněz od cizinců mluvčí Náchoda Nina Adlof. Město před lety zaměstnalo vlastního pracovníka, který má vymáhání na starosti. Ten sice přinese do obecní kasy víc peněz alespoň od českých hříšníků, ale i tak Náchod ročně přijde o statisíce korun. „Důvod jsou příliš vysoké částky pokut a v přibližně 70 až 80 procentech uložené osobám, které nemají vůbec žádný zdroj příjmu. Mají trvalé bydliště na ohlašovnách a není tedy žádná možnost z nich tyto prostředky vymoci. Jsou jedinci, kteří dostali i několik pokut za dopravní přestupky a přibývají další a další,“ vyjmenovává Adlof. 

Podobně mluví i v dalších městech. Shodně tvrdí, že zákon, který by pomohl pokuty lépe vymáhat, tu měl být už dávno.

„Pokuty za přestupky cizinců v dopravě jsou téměř nevymahatelné. Jestliže přestupce neuhradí pokutu na základě upomínky, nemáme žádný nástroj, jak dluh vymoci. Úspěšnost vymáhání se pohybuje na úrovni přibližně pěti procent. Ročně město přichází o příjem v průměrné výši 80 000 až 100 000 korun,“ říká Simona Liptáková, mluvčí Chebu.

„V podstatě můžeme říci, že vlastně zaplatí jen dobrovolníci. Po cizincích, kteří nezaplatí, není v podstatě možné pokutu do zahraničí vymáhat.  Rád bych ale uvedl, že se jedná o skutky na úseku dopravních přestupků, které jsou nebo i musí být postoupeny do správního řízení. O skutcích, které může Policie ČR vyřídit na místě, samozřejmě nevíme, jakým způsobem byly zaplaceny a dále vymáhány. Jsou příjmem státního rozpočtu,“ objasnil Vlastimil Kocur, vedoucí oddělení dopravních přestupků v Opavě. 

Nezaplacené pokuty, které udělí řidičům státní policie, řeší celní správa. Pokud dotyčný neuhradí částku na místě, dostane složenku s adresou a účtem příslušného celního úřadu. Složenku může hříšník zaplatit na jakékoliv poště či celním úřadě. Není-li poukázka uhrazena do 15 dnů od spáchání přestupku, začne celní úřad pokutu vymáhat. Nejprve neplatiči zašle výzvu k okamžitému zaplacení, a jestliže příjemce nadále věc ignoruje, může následovat příkaz k exekuci.     

S výběrem pokut bojovaly i jiné státy v Evropské unii.  Řada z nich proto zavedla opatření, která mají řidiče motivovat zaplatit pokutu hned na místě.  Úspěšnější ve vymáhání je i Slovensko: jestliže u sebe řidič nemá hotovost na uhrazení splatné pokuty, je mu přímo na místě zajištěn řidičský průkaz, vystaven náhradní doklad, který platí pouze na území Slovenské republiky, a stanovena patnáctidenní lhůta, do kdy musí pokutu zaplatit. Pokud do stanovené doby neuhradí, je mu řidičský průkaz zadržen.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Senát chce zastavit i starší marné exekuce

Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.

Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ

„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.