Zvýšíme nezabavitelnou částku ze mzdy, ale co pak?

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo svůj záměr přistoupit k navýšení nezabavitelné části mzdy při provádění srážek ze mzdy. Nově by dlužníkovi při srážkách ze mzdy mělo zůstat o 826 korun víc. V čem je problém?

Problém je v nedokonalosti výpočtu srážek ze mzdy v nařízení vlády. Zvyšování nezabavitelných částek totiž skokově posunuje hranici, od které je možné dlužníkovi vůbec začít srážky provádět. Je-li dlužník ženatý či dlužnice vdaná a mají-li děti, pak se může velmi lehce stát, že hranici, od které se začínají provádět srážky, skokově navýšíme o tisíce korun.

Uvědomuje si ministerstvo nebo vláda, že to může ohrozit výběr daní? I daňové exekuce srážkami ze mzdy se provádějí podle stejné úpravy. Uvědomuje si někdo, že všechna dosud povolená oddlužení mohou zničehonic zhavarovat, protože zaměstnavatelé nebudou odvádět insolvenčním správcům ani minimální částky na úhradu odměny správce a minimální platbu věřitelům? Co udělá insolvenční soud v situaci, kdy dlužník, který prošel čtyřmi roky oddlužení, najednou v pátém roce nebude mít splněných povinných 30 procent uhrazených pohledávek? Co oběti trestných činů? To jim řekneme, aby se smířily s tím, že pachatel je nepostižitelný? A co to udělá s běžícími exekucemi, když po znemožnění provádění srážek ze mzdy budou uzákoněny povinné zálohy exekutorům a povinné zastavování exekucí? To budou všechny zastaveny? Neutrhnou se exekutoři ze řetězu a nebudou více drtit dlužníky na mobiliárních exekucích, protože srážkami to nebude dále možné? Uvědomuje si někdo, že dlužník má také povinnost svoje dluhy platit a že může velmi brzy nastat stav, kdy půjde jen o prázdnou frázi?

Máme-li zasahovat do způsobu výpočtu srážek, pak tak učiňme způsobem, který bude spravedlivý bez ohledu na výši příjmu dlužníka. Způsobem, který bude rozlišovat, kdy může být dlužník motivován ke zvyšování příjmu a kdy naopak snaha o zvýšení pro jeho věk či zdravotní stav nepřipadá v úvahu a je lepší určit pevné procento, při němž bude možné srážky provádět i z minimálních příjmů.


Autor: Dagmar Koláková
advokátka 

Přečtěte si také

Chráněný účet? Vláda je pro, slovo dostanou poslanci

Dlužníci v exekuci zřejmě budou moct mít nezabavitelné peníze na zvláštním bankovním účtu. Uzákonění takzvaného chráněného účtu podpořila vláda. K návrhu, se kterým přišla dvojice poslanců Patrik Nacher (ANO) a Kateřina Valachová (ČSSD), ovšem kabinet vyslovil připomínky. O novele nyní bude rozhodovat Sněmovna. Autoři předlohy chtějí, aby ji poslanci schválili zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se to podařilo, mohla by vejít v platnost od příštího roku.

Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.