Zvýšíme nezabavitelnou částku ze mzdy, ale co pak?

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo svůj záměr přistoupit k navýšení nezabavitelné části mzdy při provádění srážek ze mzdy. Nově by dlužníkovi při srážkách ze mzdy mělo zůstat o 826 korun víc. V čem je problém?

Problém je v nedokonalosti výpočtu srážek ze mzdy v nařízení vlády. Zvyšování nezabavitelných částek totiž skokově posunuje hranici, od které je možné dlužníkovi vůbec začít srážky provádět. Je-li dlužník ženatý či dlužnice vdaná a mají-li děti, pak se může velmi lehce stát, že hranici, od které se začínají provádět srážky, skokově navýšíme o tisíce korun.

Uvědomuje si ministerstvo nebo vláda, že to může ohrozit výběr daní? I daňové exekuce srážkami ze mzdy se provádějí podle stejné úpravy. Uvědomuje si někdo, že všechna dosud povolená oddlužení mohou zničehonic zhavarovat, protože zaměstnavatelé nebudou odvádět insolvenčním správcům ani minimální částky na úhradu odměny správce a minimální platbu věřitelům? Co udělá insolvenční soud v situaci, kdy dlužník, který prošel čtyřmi roky oddlužení, najednou v pátém roce nebude mít splněných povinných 30 procent uhrazených pohledávek? Co oběti trestných činů? To jim řekneme, aby se smířily s tím, že pachatel je nepostižitelný? A co to udělá s běžícími exekucemi, když po znemožnění provádění srážek ze mzdy budou uzákoněny povinné zálohy exekutorům a povinné zastavování exekucí? To budou všechny zastaveny? Neutrhnou se exekutoři ze řetězu a nebudou více drtit dlužníky na mobiliárních exekucích, protože srážkami to nebude dále možné? Uvědomuje si někdo, že dlužník má také povinnost svoje dluhy platit a že může velmi brzy nastat stav, kdy půjde jen o prázdnou frázi?

Máme-li zasahovat do způsobu výpočtu srážek, pak tak učiňme způsobem, který bude spravedlivý bez ohledu na výši příjmu dlužníka. Způsobem, který bude rozlišovat, kdy může být dlužník motivován ke zvyšování příjmu a kdy naopak snaha o zvýšení pro jeho věk či zdravotní stav nepřipadá v úvahu a je lepší určit pevné procento, při němž bude možné srážky provádět i z minimálních příjmů.


Autor: Dagmar Koláková
advokátka 

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.