Zvýšíme nezabavitelnou částku ze mzdy, ale co pak?

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo svůj záměr přistoupit k navýšení nezabavitelné části mzdy při provádění srážek ze mzdy. Nově by dlužníkovi při srážkách ze mzdy mělo zůstat o 826 korun víc. V čem je problém?

Problém je v nedokonalosti výpočtu srážek ze mzdy v nařízení vlády. Zvyšování nezabavitelných částek totiž skokově posunuje hranici, od které je možné dlužníkovi vůbec začít srážky provádět. Je-li dlužník ženatý či dlužnice vdaná a mají-li děti, pak se může velmi lehce stát, že hranici, od které se začínají provádět srážky, skokově navýšíme o tisíce korun.

Uvědomuje si ministerstvo nebo vláda, že to může ohrozit výběr daní? I daňové exekuce srážkami ze mzdy se provádějí podle stejné úpravy. Uvědomuje si někdo, že všechna dosud povolená oddlužení mohou zničehonic zhavarovat, protože zaměstnavatelé nebudou odvádět insolvenčním správcům ani minimální částky na úhradu odměny správce a minimální platbu věřitelům? Co udělá insolvenční soud v situaci, kdy dlužník, který prošel čtyřmi roky oddlužení, najednou v pátém roce nebude mít splněných povinných 30 procent uhrazených pohledávek? Co oběti trestných činů? To jim řekneme, aby se smířily s tím, že pachatel je nepostižitelný? A co to udělá s běžícími exekucemi, když po znemožnění provádění srážek ze mzdy budou uzákoněny povinné zálohy exekutorům a povinné zastavování exekucí? To budou všechny zastaveny? Neutrhnou se exekutoři ze řetězu a nebudou více drtit dlužníky na mobiliárních exekucích, protože srážkami to nebude dále možné? Uvědomuje si někdo, že dlužník má také povinnost svoje dluhy platit a že může velmi brzy nastat stav, kdy půjde jen o prázdnou frázi?

Máme-li zasahovat do způsobu výpočtu srážek, pak tak učiňme způsobem, který bude spravedlivý bez ohledu na výši příjmu dlužníka. Způsobem, který bude rozlišovat, kdy může být dlužník motivován ke zvyšování příjmu a kdy naopak snaha o zvýšení pro jeho věk či zdravotní stav nepřipadá v úvahu a je lepší určit pevné procento, při němž bude možné srážky provádět i z minimálních příjmů.


Autor: Dagmar Koláková
advokátka 

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.