Zvýšíme nezabavitelnou částku ze mzdy, ale co pak?

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo svůj záměr přistoupit k navýšení nezabavitelné části mzdy při provádění srážek ze mzdy. Nově by dlužníkovi při srážkách ze mzdy mělo zůstat o 826 korun víc. V čem je problém?

Problém je v nedokonalosti výpočtu srážek ze mzdy v nařízení vlády. Zvyšování nezabavitelných částek totiž skokově posunuje hranici, od které je možné dlužníkovi vůbec začít srážky provádět. Je-li dlužník ženatý či dlužnice vdaná a mají-li děti, pak se může velmi lehce stát, že hranici, od které se začínají provádět srážky, skokově navýšíme o tisíce korun.

Uvědomuje si ministerstvo nebo vláda, že to může ohrozit výběr daní? I daňové exekuce srážkami ze mzdy se provádějí podle stejné úpravy. Uvědomuje si někdo, že všechna dosud povolená oddlužení mohou zničehonic zhavarovat, protože zaměstnavatelé nebudou odvádět insolvenčním správcům ani minimální částky na úhradu odměny správce a minimální platbu věřitelům? Co udělá insolvenční soud v situaci, kdy dlužník, který prošel čtyřmi roky oddlužení, najednou v pátém roce nebude mít splněných povinných 30 procent uhrazených pohledávek? Co oběti trestných činů? To jim řekneme, aby se smířily s tím, že pachatel je nepostižitelný? A co to udělá s běžícími exekucemi, když po znemožnění provádění srážek ze mzdy budou uzákoněny povinné zálohy exekutorům a povinné zastavování exekucí? To budou všechny zastaveny? Neutrhnou se exekutoři ze řetězu a nebudou více drtit dlužníky na mobiliárních exekucích, protože srážkami to nebude dále možné? Uvědomuje si někdo, že dlužník má také povinnost svoje dluhy platit a že může velmi brzy nastat stav, kdy půjde jen o prázdnou frázi?

Máme-li zasahovat do způsobu výpočtu srážek, pak tak učiňme způsobem, který bude spravedlivý bez ohledu na výši příjmu dlužníka. Způsobem, který bude rozlišovat, kdy může být dlužník motivován ke zvyšování příjmu a kdy naopak snaha o zvýšení pro jeho věk či zdravotní stav nepřipadá v úvahu a je lepší určit pevné procento, při němž bude možné srážky provádět i z minimálních příjmů.


Autor: Dagmar Koláková
advokátka 

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.