Lidem v exekuci a oddlužení zbude více peněz

Vláda tento týden odsouhlasila zvýšení životního minima a zároveň i nezabavitelné částky pro lidi v exekuci a v insolvenci. Díky tomu jim ze mzdy po srážkách zůstane více peněz než doposud. Ve výsledku základní nezabavitelná část mzdy vzroste z aktuálních 6 608 na 7 772 Kč. Zvýší se také nezabavitelná částka na vyživovanou osobu. Změna má pomoct především dlužníkům s nízkými příjmy a motivovat je k práci v legálním systému bez zatajování výdělku.

V důvodové zprávě ke zvýšení nezabavitelné částky ministerstvo spravedlnosti uvádí, že chce zajistit lidem s nižšími příjmy důstojné přežití exekuce a insolvence a snížit riziko jejich přechodu do šedé ekonomiky. Díky tomu by se podle ministerstva měly zvýšit i příjmy státního rozpočtu.

Zástupci neziskových organizací, které dlužníkům pomáhají s řešením jejich situace, změnu vítají. „Zvýšení nezabavitelné částky musí reagovat na růst nájmů a dalších nákladových položek rodinného rozpočtu, jinak jednoznačně nutí dlužníky přesouvat se do oblasti nelegálních příjmů s většinou dlouhodobými nepříznivými důsledky pro všechny strany,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Stejného názoru je i Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá zadluženým osobám ve výkonu trestu. Zároveň však upozornil na možné negativní důsledky v oblasti oddlužení: „Zvýšení nezabavitelné částky jednoznačně vítáme, bez vyřešení dopadu na ty, kterým snížení srážené částky například nedovolí vstup do oddlužení, jde ale opět o jeden krok dopředu, jeden bokem a poskočení vzad.“

Na změnu naopak negativně reagovala České asociace věřitelů. Zvýšení nezabavitelné částky podle ní bude mít pro věřitele negativní dopady, neboť povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení. „Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému,“ uvedl její prezident Pavel Staněk.

Vláda by podle Staňka udělala lépe, kdyby změnila princip výpočtu nezabavitelné částky, která by nově narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. „Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel,“ vysvětlil. Uvedený motivační princip podporují i zástupci zmíněných neziskových organizací. Podle Šmejkala by měl zároveň odrážet také náklady na bydlení podle cenové mapy.

Soudní exekutor Lukáš Jícha uvedl, že v důsledku loňského zvýšení nezabavitelné částky došlo u exekucí k poklesu výše srážek ze mzdy v průměru zhruba o čtvrtinu. Výrazný pokles podle něj způsobí i letošní navýšení, a to zhruba o další třetinu. „Mnohdy nebudou srážky vůbec možné, a to ani tam, kde se dnes na dluh sráží třeba i tři tisíce korun. Výsledkem bude značné prodloužení exekučního řízení a potenciálně i vznik nových dluhových pastí, neboť dluh může v některých případech dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen,“ upozornil. U dlužníků, kterým po navýšení nebude možné dále provádět srážky ze mzdy, bude podle něj nutné přistoupit k jiným exekučním postihům, jako je například mobiliární exekuce nebo prodej nemovitosti.

Aktuálně člověku, který má čtyřčlennou rodinu, čistý příjem 25 000 Kč měsíčně a splácí tzv. nepřednostní pohledávky, po odečtení nezabavitelných částek na něho, manželku a dvě děti zůstane z výplaty 20 522 Kč. Od 1. července si přilepší o 1 326 Kč. Důchodci, s přibližně průměrným důchodem ve výši 13 000 Kč, od července zůstane o 615 Kč více. O stejnou částku si polepší také samoživitel s příjmem 25 000 Kč, který se stará o jedno dítě.

Nejvyšší částka, která může dlužníkovi po odečtení srážek měsíčně zůstat, bude nově činit 20 724 Kč. V případě jakéhokoli dalšího navýšení jeho příjmů už by se celá převyšující částka strhávala ve prospěch věřitele.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.

Krutilek: Další plošný odklad splátek nepodporujeme, řešením je individuální přístup

Absolutně není v zájmu našich členů hromadně ukončovat smlouvy a následně vymáhat dlužné splátky. Společnosti vyjdou lidem, kteří se vinou koronaviru dostali do potíží, vstříc a případy budou řešit individuálně, říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. Ta sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů úvěrových, leasingových a factoringových produktů.