Lidem v exekuci a oddlužení zbude více peněz

Vláda tento týden odsouhlasila zvýšení životního minima a zároveň i nezabavitelné částky pro lidi v exekuci a v insolvenci. Díky tomu jim ze mzdy po srážkách zůstane více peněz než doposud. Ve výsledku základní nezabavitelná část mzdy vzroste z aktuálních 6 608 na 7 772 Kč. Zvýší se také nezabavitelná částka na vyživovanou osobu. Změna má pomoct především dlužníkům s nízkými příjmy a motivovat je k práci v legálním systému bez zatajování výdělku.

V důvodové zprávě ke zvýšení nezabavitelné částky ministerstvo spravedlnosti uvádí, že chce zajistit lidem s nižšími příjmy důstojné přežití exekuce a insolvence a snížit riziko jejich přechodu do šedé ekonomiky. Díky tomu by se podle ministerstva měly zvýšit i příjmy státního rozpočtu.

Zástupci neziskových organizací, které dlužníkům pomáhají s řešením jejich situace, změnu vítají. „Zvýšení nezabavitelné částky musí reagovat na růst nájmů a dalších nákladových položek rodinného rozpočtu, jinak jednoznačně nutí dlužníky přesouvat se do oblasti nelegálních příjmů s většinou dlouhodobými nepříznivými důsledky pro všechny strany,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Stejného názoru je i Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá zadluženým osobám ve výkonu trestu. Zároveň však upozornil na možné negativní důsledky v oblasti oddlužení: „Zvýšení nezabavitelné částky jednoznačně vítáme, bez vyřešení dopadu na ty, kterým snížení srážené částky například nedovolí vstup do oddlužení, jde ale opět o jeden krok dopředu, jeden bokem a poskočení vzad.“

Na změnu naopak negativně reagovala České asociace věřitelů. Zvýšení nezabavitelné částky podle ní bude mít pro věřitele negativní dopady, neboť povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení. „Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému,“ uvedl její prezident Pavel Staněk.

Vláda by podle Staňka udělala lépe, kdyby změnila princip výpočtu nezabavitelné částky, která by nově narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. „Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel,“ vysvětlil. Uvedený motivační princip podporují i zástupci zmíněných neziskových organizací. Podle Šmejkala by měl zároveň odrážet také náklady na bydlení podle cenové mapy.

Soudní exekutor Lukáš Jícha uvedl, že v důsledku loňského zvýšení nezabavitelné částky došlo u exekucí k poklesu výše srážek ze mzdy v průměru zhruba o čtvrtinu. Výrazný pokles podle něj způsobí i letošní navýšení, a to zhruba o další třetinu. „Mnohdy nebudou srážky vůbec možné, a to ani tam, kde se dnes na dluh sráží třeba i tři tisíce korun. Výsledkem bude značné prodloužení exekučního řízení a potenciálně i vznik nových dluhových pastí, neboť dluh může v některých případech dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen,“ upozornil. U dlužníků, kterým po navýšení nebude možné dále provádět srážky ze mzdy, bude podle něj nutné přistoupit k jiným exekučním postihům, jako je například mobiliární exekuce nebo prodej nemovitosti.

Aktuálně člověku, který má čtyřčlennou rodinu, čistý příjem 25 000 Kč měsíčně a splácí tzv. nepřednostní pohledávky, po odečtení nezabavitelných částek na něho, manželku a dvě děti zůstane z výplaty 20 522 Kč. Od 1. července si přilepší o 1 326 Kč. Důchodci, s přibližně průměrným důchodem ve výši 13 000 Kč, od července zůstane o 615 Kč více. O stejnou částku si polepší také samoživitel s příjmem 25 000 Kč, který se stará o jedno dítě.

Nejvyšší částka, která může dlužníkovi po odečtení srážek měsíčně zůstat, bude nově činit 20 724 Kč. V případě jakéhokoli dalšího navýšení jeho příjmů už by se celá převyšující částka strhávala ve prospěch věřitele.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.