Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety

Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

„Odmítání dovolených na dluh a omezení výdajů na cestování a výlety v případě nedostatku úspor svědčí o zodpovědnosti mladých lidí při řízení vlastních financí. Pokud už si půjčují, jde v naprosté většině o hypotéky a úvěry spojené s vlastním bydlením,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti Kruk.

„Když se mladí lidé dostanou do finančních potíží, omezí jako první výdaje na dovolenou a cestování, poté náklady na kulturu a zábavu, oblečení a zboží dlouhodobé spotřeby. Až jako poslední výdaje na vzdělání a zájmové aktivity dětí,“ doplňuje.

Na dovolenou si v minulosti půjčilo nějaké peníze pouze jedno procento mladých do 30 let. Zhruba stejný počet lidí považuje pořízení dovolené za rozumný důvod k půjčce. Nejčastěji uvažují o prázdninách na dluh muži ve věku 18 až 22 let, kteří mají jen základní vzdělání a žijí ve městech do 20 000 obyvatel. Právě věková skupina do 22 let ale bere půjčky jako běžnou součást života. Podle únorového průzkumu agentury Stem/Mark má polovina z nich dvě až tři půjčky najednou. Nejčastěji žádají banky nebo rodiče. Často se obracejí i na nebankovní společnosti, známé nebo kamarády.

Omezit náklady na dovolenou kvůli koronaviru letos plánují všechny věkové kategorie. Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere utratily české domácnosti v loňském roce za letní rekreaci v průměru 23 000 korun. Letos chtějí Češi za prázdniny zaplatit nejčastěji od 5 000 do 10 000 korun. Přes 20 000 korun deklaruje dát jen necelých 8 procent dotázaných. Jde především o domácnosti s příjmem nad 50 000 korun měsíčně.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Senát chce zastavit i starší marné exekuce

Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.

Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ

„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.