Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety
05. srpen 2020
Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.
„Odmítání dovolených na dluh a omezení výdajů na cestování a výlety v případě nedostatku úspor svědčí o zodpovědnosti mladých lidí při řízení vlastních financí. Pokud už si půjčují, jde v naprosté většině o hypotéky a úvěry spojené s vlastním bydlením,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti Kruk.
„Když se mladí lidé dostanou do finančních potíží, omezí jako první výdaje na dovolenou a cestování, poté náklady na kulturu a zábavu, oblečení a zboží dlouhodobé spotřeby. Až jako poslední výdaje na vzdělání a zájmové aktivity dětí,“ doplňuje.
Na dovolenou si v minulosti půjčilo nějaké peníze pouze jedno procento mladých do 30 let. Zhruba stejný počet lidí považuje pořízení dovolené za rozumný důvod k půjčce. Nejčastěji uvažují o prázdninách na dluh muži ve věku 18 až 22 let, kteří mají jen základní vzdělání a žijí ve městech do 20 000 obyvatel. Právě věková skupina do 22 let ale bere půjčky jako běžnou součást života. Podle únorového průzkumu agentury Stem/Mark má polovina z nich dvě až tři půjčky najednou. Nejčastěji žádají banky nebo rodiče. Často se obracejí i na nebankovní společnosti, známé nebo kamarády.
Omezit náklady na dovolenou kvůli koronaviru letos plánují všechny věkové kategorie. Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere utratily české domácnosti v loňském roce za letní rekreaci v průměru 23 000 korun. Letos chtějí Češi za prázdniny zaplatit nejčastěji od 5 000 do 10 000 korun. Přes 20 000 korun deklaruje dát jen necelých 8 procent dotázaných. Jde především o domácnosti s příjmem nad 50 000 korun měsíčně.
Autor: Lucie Havlišová
Zdroj foto: 123rf.com
Přečtěte si také
Preventivní restrukturalizace – ekonomický restart pro podnikatele v potížích
V Česku se chystá další velká legislativní změna – preventivní restrukturalizace. Těžce se vyslovuje, ale měla by výrazně ulehčit podnikatelům, kteří mají přechodné finanční problémy. Jedná se o preventivní nástroj, který umožní podnikatelům dále vést svou společnost za předpokladu, že přijmou určitá restrukturalizační opatření. Kdy začne platit, pro koho je určená a v čem vlastně spočívá?
Novinky u chráněných účtů. Ústavní soud potvrdil jejich bezplatnost. Dojde konečně k jejich zjednodušení?
Chráněné účty se po čase opět dostaly do centra pozornosti. Banky je musí i nadále zřizovat a vést zdarma. Rozhodl o tom Ústavní soud, jenž zamítnul návrh senátorů, kteří chtěli tuto povinnost zrušit. Co k tomu Ústavní soud vedlo? A jak to vůbec s fungováním chráněných účtů do budoucna vypadá?
Lékařka nepoznala rakovinu. Můžu chtít peníze za vyšetření zpět?
Pevné zdraví žádné peníze nenahradí. V některých situacích ovšem můžou přispět alespoň k pocitu zadostiučinění. Přečtěte si příběh naší čtenářky, která zaplatila za vyšetření, jež neodhalilo, že má závažný zdravotní problém. Lze v takovém případě peníze za zdravotní úkon požadovat zpátky?
