Nebankovní úvěrové firmy vyjdou vstříc dlužníkům v moratoriu

Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) schválila nová pravidla pro úvěry. Mají ochránit klienty, kteří využili zákonného odkladu splátek kvůli první vlně pandemie koronaviru a jejichž situace se dosud nezlepšila.

Pokud o to dlužník požádá, umožní mu členové asociace u jednorázově splatných půjček nad 5 000 korun rozložit splacení dluhu nejméně do pěti měsíčních splátek, a to bez navýšení. Podmínkou ovšem je, aby dotyčný předtím zaplatil alespoň 20 procent dlužné částky. Vyjít vstříc chtějí věřitelé i lidem, kteří si vzali půjčku s pravidelnými splátkami. V odůvodněných případech, kam spadá například ztráta příjmu dlužníka nebo člena domácnosti, členové asociace nabídnou rozložení splátek bez navýšení na delší období. Další možností je pak individuální splátkový kalendář.

Pravidla budou platit od listopadu a vztahují se na případy, kdy bylo splátkové moratorium šest měsíců nebo kratší.

Průzkum ukázal na problémy

Pravidla jsme konzultovali s organizacemi, jako je Člověk v tísni nebo Poradna při finanční tísni, a rovněž s předsedou sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrikem Nacherem,“ říká Aleš Janků, výkonný ředitel APNÚ. Dohoda je podle něj vždy oboustranně přijatelnějším řešením než exekuce nebo insolvence.

O zákonný odklad splátek požádalo bezmála 5 000 klientů členů APNÚ, což odpovídá 10 procentům jejich zákazníků. Asociace si mezi dlužníky na konci léta nechala udělat průzkum. Z něho vyplývá, že 55 procent klientů může mít po konci moratoria problémy své závazky splácet. Dvě procenta dotázaných už rovnou věštila budoucí potíže.

V šetření se rovněž asociace ptala, jaké by viděli dlužníci ideální řešení po skončení úvěrového moratoria. Více než polovina (53 procent) z dotázaných uvedla, že by uvítala vstřícné řešení splátek u daného věřitele. Právě to byl pro asociaci impuls, proč nová pravidla schválila. Necelá třetina (31 procent) respondentů by už žádné další opatření nenastavovala. Šest měsíců podle nich byla dostatečně dlouhá doba pro řešení dané finanční situace. Jen asi 15 procent dotázaných by ocenilo další pomoc od státu pro nejvíce postižené skupiny pandemií, nejčastěji by to vítali mladí do 35 let.

Banky: Lidé už se vrací do pravidelného režimu splácení

Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA), která sdružuje více úvěrových firem, se k iniciativě nepřidala. Ani bankovní poskytovatelé půjček nechystají žádné jednotné opatření. Potíže svých klientů se splácením jsou ale připraveni řešit individuálně a najít řešení na míru.

Možnost odložit si splátky svého úvěru využilo pouze 13 procent všech bankovních klientů. Banky chování svých klientů pečlivě sledují a vyhodnocují. Ukazuje se, že většina z nich se již vrací do pravidelného režimu splácení. Z těchto důvodů jsme toho názoru, že další plošný odklad splátek není v tuto chvíli potřebný,“ píše se na stránkách České bankovní asociace (ČBA).

Podat žádost o odklad splátek mohli lidé do konce září. Banky za tu dobu poskytly odklad splátek přibližně 360 000 lidí. Nejčastěji se jednalo o spotřební úvěry (66 procent) a hypotéky (26 procent). Všechny odklady končí k 31. říjnu a od listopadu se pak žadatelé vrátí ke svému splácení.

Je jasné, že svoji roli může hrát další vlna koronaviru, ukončení programů vládní pomoci a vyšší nezaměstnanost. Ani tyto vlivy by však podle názoru ČBA neměly mít na schopnost klientů bank splácet své závazky zásadní dopad,“ uvedla asociace.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.