Nezaplacená faktura – vymáhat, nebo prodat?

Faktury jsou po splatnosti, dlužník na výzvy nereaguje, zapírá nebo se neustále vymlouvá. V ne úplně komfortní situaci se alespoň jednou ocitla velká část živnostníků nebo firem. Když domluva s dlužníkem selhává, je potřeba začít co nejdříve jednat. Dotyčný totiž může mít i další dluhy a šance na splacení se tak postupem času snižuje. Řešení existují: každé má své pro a proti.

Obrátit se na advokáta

Advokát nejprve posoudí, zda má daný člověk na zaplacení dluhu skutečně nárok. Pakliže ano, pošle dlužníkovi předžalobní výzvu. Pokud na základě ní nezaplatí, může se advokát pokusit o domluvu a navrhne řešení: se souhlasem věřitele například nabídne slevu. Ne vždy je ale samozřejmě dohoda možná. V tomto případě advokát podává žalobu, respektive návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Když dlužník návrh nerozporuje, soud nárok věřitele potvrdí, a to i s nárokem na kompenzaci nákladů na advokáta a soudní řízení ze strany dlužníka. Vše může být vyřešeno v horizontu několika týdnu, následně je možné zahájit exekuci.

Komplikace nastane, jakmile dlužník podá proti platebnímu rozkazu odpor. Soud zahájí klasické řízení a to se může táhnout i roky. „Tato cesta je bohužel trochu vabank. Pokud soud potvrdí nárok věřitele a následně se podaří peníze vymoct, věřitel dostane zpět nejen původní dluh, ale i případné úroky z prodlení či sankce. Dlužník musí zaplatit také náklady spojené s vymáháním. Hrozí ovšem, že se nepodaří vymoct nic. Věřitel zaplatí dopředu advokáta i soudní poplatek, a tak nejen že nedostane zpět dlužnou částku, ale ještě může přijít o další jednotky, ale i desítky tisíc korun,“ popisuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Jako další nevýhoda se jeví čas a náročnost, kdy věřitel musí kooperovat s advokátem.

Obrátit se na inkasní společnost

Místo advokáta může věřitel kontaktovat i inkasní agenturu a svěřit vymáhání jí. Inkasní společnost většinou nechá pracovat svého advokáta a vše funguje obdobně. Toto řešení bývá většinou dražší než advokát. Inkasní společnost totiž funguje jako jakýsi mezičlánek a od věřitele často žádá zálohu nebo provizi. „Cenu služby není možné určit tabulkově, jako například u advokátního tarifu. Záleží na typu pohledávek, jejich zajištěnosti, stáří a mnoha dalších faktorech, které ovlivňují jejich vymahatelnost a náročnost inkasního procesu. Odměna pro inkasní společnost by se měla skládat ze základní ceny za provedené služby a pohyblivé složky, závislé na výsledcích inkasa,“ říká například David Filippov z inkasní společnosti M.B.A. Finance.

Pokud se věřitel rozhodne pro tuto možnost, je nutné si inkasní agenturu dobře prověřit a zjistit si, jakou vymáhací strategii používá. Činnost agentur totiž není regulovaná a některé používají metody na hraně či za hranou zákona, kdy dlužníka různými způsoby zastrašují. „Bohužel existují i subjekty, které z věřitele pouze vytáhnou zálohu, aniž by měly v úmyslu cokoli dělat,“ upozorňuje prezident České asociace věřitelů Staněk.

Prodej pohledávky inkasní agentuře

Pokud věřitel na peníze spěchá a nechce mít s vymáháním téměř žádné starosti, je variantou prodej pohledávky inkasní agentuře. Ta ji potom coby nový majitel-věřitel vymáhá sama. Odkupní cena ale často bývá hodně nízká. Když má dotyčný štěstí, může získat 80 procent, běžně se ale částka pohybuje kolem 30 procent. „Jedná se o velmi individuální posouzení a podmínky odkupu jsou různorodé. Pochopitelně čím dříve se věřitel rozhodne k prodeji, tím vyšší procento může získat,“ říká Kateřina Sontáková, ředitelka inkasní společnosti Bohemia Faktoring. „Zjednodušeně se dá říci, že odkupní cena pohledávek se může pohybovat od jednotek po desítky procent dlužné částky,“ doplňuje Filippov z M.B.A. Finance. Agentury berou v potaz nejen to, jak dlouho nebyla pohledávka vymáhána, ale také kolik dlužník dluží a jak obtížné je z něj peníze dostat.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.