Nezaplacená faktura – vymáhat, nebo prodat?

Faktury jsou po splatnosti, dlužník na výzvy nereaguje, zapírá nebo se neustále vymlouvá. V ne úplně komfortní situaci se alespoň jednou ocitla velká část živnostníků nebo firem. Když domluva s dlužníkem selhává, je potřeba začít co nejdříve jednat. Dotyčný totiž může mít i další dluhy a šance na splacení se tak postupem času snižuje. Řešení existují: každé má své pro a proti.

Obrátit se na advokáta

Advokát nejprve posoudí, zda má daný člověk na zaplacení dluhu skutečně nárok. Pakliže ano, pošle dlužníkovi předžalobní výzvu. Pokud na základě ní nezaplatí, může se advokát pokusit o domluvu a navrhne řešení: se souhlasem věřitele například nabídne slevu. Ne vždy je ale samozřejmě dohoda možná. V tomto případě advokát podává žalobu, respektive návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Když dlužník návrh nerozporuje, soud nárok věřitele potvrdí, a to i s nárokem na kompenzaci nákladů na advokáta a soudní řízení ze strany dlužníka. Vše může být vyřešeno v horizontu několika týdnu, následně je možné zahájit exekuci.

Komplikace nastane, jakmile dlužník podá proti platebnímu rozkazu odpor. Soud zahájí klasické řízení a to se může táhnout i roky. „Tato cesta je bohužel trochu vabank. Pokud soud potvrdí nárok věřitele a následně se podaří peníze vymoct, věřitel dostane zpět nejen původní dluh, ale i případné úroky z prodlení či sankce. Dlužník musí zaplatit také náklady spojené s vymáháním. Hrozí ovšem, že se nepodaří vymoct nic. Věřitel zaplatí dopředu advokáta i soudní poplatek, a tak nejen že nedostane zpět dlužnou částku, ale ještě může přijít o další jednotky, ale i desítky tisíc korun,“ popisuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Jako další nevýhoda se jeví čas a náročnost, kdy věřitel musí kooperovat s advokátem.

Obrátit se na inkasní společnost

Místo advokáta může věřitel kontaktovat i inkasní agenturu a svěřit vymáhání jí. Inkasní společnost většinou nechá pracovat svého advokáta a vše funguje obdobně. Toto řešení bývá většinou dražší než advokát. Inkasní společnost totiž funguje jako jakýsi mezičlánek a od věřitele často žádá zálohu nebo provizi. „Cenu služby není možné určit tabulkově, jako například u advokátního tarifu. Záleží na typu pohledávek, jejich zajištěnosti, stáří a mnoha dalších faktorech, které ovlivňují jejich vymahatelnost a náročnost inkasního procesu. Odměna pro inkasní společnost by se měla skládat ze základní ceny za provedené služby a pohyblivé složky, závislé na výsledcích inkasa,“ říká například David Filippov z inkasní společnosti M.B.A. Finance.

Pokud se věřitel rozhodne pro tuto možnost, je nutné si inkasní agenturu dobře prověřit a zjistit si, jakou vymáhací strategii používá. Činnost agentur totiž není regulovaná a některé používají metody na hraně či za hranou zákona, kdy dlužníka různými způsoby zastrašují. „Bohužel existují i subjekty, které z věřitele pouze vytáhnou zálohu, aniž by měly v úmyslu cokoli dělat,“ upozorňuje prezident České asociace věřitelů Staněk.

Prodej pohledávky inkasní agentuře

Pokud věřitel na peníze spěchá a nechce mít s vymáháním téměř žádné starosti, je variantou prodej pohledávky inkasní agentuře. Ta ji potom coby nový majitel-věřitel vymáhá sama. Odkupní cena ale často bývá hodně nízká. Když má dotyčný štěstí, může získat 80 procent, běžně se ale částka pohybuje kolem 30 procent. „Jedná se o velmi individuální posouzení a podmínky odkupu jsou různorodé. Pochopitelně čím dříve se věřitel rozhodne k prodeji, tím vyšší procento může získat,“ říká Kateřina Sontáková, ředitelka inkasní společnosti Bohemia Faktoring. „Zjednodušeně se dá říci, že odkupní cena pohledávek se může pohybovat od jednotek po desítky procent dlužné částky,“ doplňuje Filippov z M.B.A. Finance. Agentury berou v potaz nejen to, jak dlouho nebyla pohledávka vymáhána, ale také kolik dlužník dluží a jak obtížné je z něj peníze dostat.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.