Nezavádějme plošné omezení exekucí, volají věřitelé, exekutoři i poradny pro dlužníky

Poslanecká sněmovna by měla tento týden projednávat další opatření ke zmírnění ekonomických dopadů epidemie. Zahrnují i obnovení zákazu provádění mobiliárních exekucí a dražeb nemovitostí. 

„Z důvodu tíživého dopadu druhé vlny koronaviru na povinné v exekuci se navrhuje znovu obnovit opatření § 23 zákona č. 191/2020 Sb., a to od nabytí účinnosti tohoto zákona do 28. února 2021. Po tuto dobu se výkon rozhodnutí a exekuce prodejem movitých věcí neprovede,“ píše se ve vládním návrhu, který by měli poslanci schvalovat na pátečním zasedání. Pokud by bylo opatření posvěceno, bude trvat dvakrát tak delší dobu než na jaře.

Odborníci volají po individuálním přístupu

Poradny, které pracují s dlužníky, věřitelé a exekutoři se vzácně shodnou v jednom: navrhované řešení situaci nepomůže.

„Obecně jsem odpůrce plošných řešení. Na druhou stranu ale vnímám problematickou finanční a sociální situaci těch zaměstnaných, kteří  by o práci mohli přijít nebo kteří jsou ve speciálním režimu neumožňujícím vydělávat tolik, jak byli zvyklí. Takové lidi může provedení exekuce dostat na sociální dno. Dávám přednost tomu, aby se posuzovaly situace u konkrétních dlužníků. K tomu by bylo vhodné vypracovat zákonné prostředí tak, aby toto mohl povinný účinně namítat a exekutor to mohl bez větších administrativních zátěží akceptovat. U plošných moratorií ale nevíme, jak velká část povinných bude skutečně v souvislosti s koronavirem zasažena,“ říká David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.

S tím souhlasí i Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá vězňům a propuštěným z výkonu trestu krotit jejich dluhy. „Bylo by lepší, kdyby se našla řešení pro lidi, kteří to opravdu potřebují a na které covid dopadne. Plošné řešení není nikdy ideální,“ dodává.

Návrh může ohrozit malé věřitele

Česká asociace věřitelů varuje, že pokud se opatření schválí, mnoho malých věřitelů bude řešit existenční otázku. S dalším plošným omezením exekucí by podle asociace došlo k výraznému poklesu úspěšnosti vymáhání. To by pocítili především malí věřitelé jako drobní podnikatelé a živnostníci, lidé, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu, nebo třeba bytová družstva a SVJ, která vymáhají dluhy po neplatičích poplatků za služby spojené s bydlením. „Pro mnohé z nich by bylo nařízení likvidační, protože už nebudou mít jak finanční výpadek kompenzovat, a mohou se tak sami ocitnout v druhotné platební neschopnosti,“ říká prezident asociace Pavel Staněk.

Velcí věřitelé by pak podle něj kvůli vzniklým ztrátám mohli přikročit ke zdražování služeb, což dopadne na všechny poctivě platící občany. Asociace navrhuje, aby případné úlevy dlužníkům byly ponechány na individuální domluvě mezi nimi, věřiteli a exekutory, případně aby byl výrazně rozšířen okruh exekucí, kterých by se nařízení netýkalo.

V předložených návrzích jsou aktuálně z odkladu mobiliárních exekucí vyjmuty pouze pohledávky výživného a dluhy vzniklé z ublížení na zdraví a úmyslnými trestnými činy. „Pokud by vláda na plošném odkladu trvala, měla by okruh exekucí, na které by se opatření nevztahovalo, výrazně rozšířit. S ohledem na vysokou míru zranitelnosti by dále měly být vyjmuty pohledávky, kde je věřitelem občan nebo živnostník, bytová družstva a SVJ, nebo kde je dlužníkem firma,“ navrhuje Staněk.

Podle Exekutorské komory nařízení může vést ke zneužívání

Proti moratoriu na exekuce či omezování mobiliárních exekucí je i Exekutorská komora. „Nová omezení exekucí jsou prokazatelně úmyslně zneužívána rozšiřující se skupinou povinných, kteří platit jednoduše nechtějí. Pokud stát bude tato omezení rozšiřovat, hrozí ztráta důvěry v právní stát a vrátíme se do devadesátých let, kdy se vymáhání bude řešit více inkasními agenturami či úplně jinými způsoby, včetně fyzického násilí apod.,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.

Ten dále upozorňuje, že pro opatření není důvod. Pravidelně se zvyšuje nezabavitelná částka, kterou nelze dlužníkovi postihnout srážkou ze mzdy, došlo k navýšení částky, jíž nelze postihnout přikázáním pohledávky z účtu, a navíc několikrát došlo k rozšíření výčtu takzvaných nezabavitelných věcí, takže mobiliární exekuce se nikdy nemůže dotknout základních potřeb a běžného vybavení, naopak, týká se v podstatě zbytných a nadstandartních věcí. To potvrzuje i soudní exekutor Lukáš Jícha: „Mezi nejčastěji zabavované věci patří LED televize, domácí kina, herní konzole, tablety, chytré hodinky či drahé sportovní náčiní, které si dlužníci mnohdy za desítky tisíc korun pořizují i po zahájení exekuce.“

Počet dlužníků v exekuci navzdory koronaviru klesá

Podle nejnovějších statistik komory klesl počet osob v exekuci meziročně klesl o 50 000. „V aktuální koronavirové situaci je to pozitivní zpráva, která spolu s údaji o nízké nezaměstnanosti a dalšími aktuálními daty nejsou důvodem k zavádění omezujících opatření ve vymahatelnosti práva,“ uvedla komora.

Zájem dlužníků o odklad či snížení splátek neroste

Se zajímavými poznatky z první vlny epidemie přišlo sdružení Exekutoři proti teritorialitě. Podle něj se zájem dlužníků v exekuci o odklad či snížení splátek kvůli epidemii nezvýšil. Někteří však přestali v době moratoria splácet. „Zhruba třetina dlužníků, na které vedeme exekuce, bez jakéhokoliv odůvodnění či snahy o domluvu svévolně přestala plnit sjednané podmínky,“ popisuje exekutor Lukáš Jícha, jehož úřad aktuálně vede exekuce na přibližně 200 tisíc osob. Důvodem podle něj nebyla špatná finanční situace dlužníků, ale vědomí, že proti nim exekutoři v daném okamžiku nemohli podniknout žádné jiné kroky. Stejného názoru je i soudní exekutor René Mohyla: „Jasným důkazem toho je, že od ukončení moratoria již většina dlužníků opět splácí dle původních dohod.“

Autor: Lucie Havlišová