Notorickým přestupkářům by se mohly strhávat pokuty z dávek

Rušení nočního klidu, nepořádek, spory se sousedy či hlasité alkoholové dýchánky. To je jen dílčí výčet toho, čím obtěžují sociálně nepřizpůsobiví své okolí. Obce jsou na ně krátké. Přestupkové komise sice hříšníkům uloží pokuty, vymoci je ale ve většině případů nedokážou.

Praxi chce novelou zákona o hmotné nouzi změnit poslanec Jan Bauer (ODS). Obce by podle jeho návrhu mohly pokuty získat ze sociálních dávek dlužníka. Pokud by dotyčný během jednoho roku třikrát po sobě spáchal přestupek proti pořádku či občanskému soužití a majetku a uloženou sankci nezaplatil, mohla by ho obec nahlásit úřadu práce. Ten by částku strhnul z doplatku na bydlení nebo příspěvku na živobytí a poslal by ji přímo obci.

„Doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí lze snížit i opakovaně na dobu více měsíců po sobě, dokud všechny pokuty za vybrané přestupky oznámené příslušné krajské pobočce Úřadu práce, nebudou uhrazeny; nejdříve se sníží doplatek na bydlení, a nestačí-li to, sníží se příspěvek na živobytí,“ píše se v návrhu.

Původní návrh byl přísnější

„Projezdil jsem vyloučené lokality a setkal se s bezmocí, kterou zažívají lidé žijící v jejich okolí. Právě jim chceme návrhem třikrát a dost pomoci. A také starostům a zástupcům na radnicích, protože ti doposud neměli v rukou rozumný nástroj, jímž by mohli zasáhnout proti lidem, kteří opakovaně kradou, ruší noční klid nebo se dopouštějí ublížení na zdraví, a přesto si každý měsíc přijdou pro dávky a policii a sociálním pracovníkům se vysmějí,“ říká Bauer. Podle něj není návrh koncipován jako trest, ale naopak má problémové příjemce dávek motivovat ke změně chování. Současně chce zefektivnit i postup proti rodičům neposílajícím děti do škol.

Poslanec původně navrhoval, aby notoričtí neplatiči přišli o dávky úplně, k tomu ale vláda nedala souhlasné stanovisko, a tak návrh přepracoval. Výbor pro sociální politiku novelu podpořil.

„V tuto chvíli ještě vedeme debatu s Ministerstvem práce a sociálních věcí o posledních úpravách, které před případnou tvrdostí zákona ochrání například rodiče pečující o děti. Věřím, že ve druhém čtení představím upravený kompromis, který podpoří všechny parlamentní strany,“ dodává.

Obce by chtěly alternativní tresty

To, že je vymáhání trestů v přestupkové agendě komplikované a pachatelé přestupků jsou si této „beztrestnosti“ dobře vědomi, potvrzuje i Svaz měst a obcí. „Často se jedná o osoby bez příjmu, bez domova, s hlášeným trvalým pobytem na obecním úřadě, či v několikanásobných exekucích. Obce a města volají po možnosti ukládání alternativních trestů, na což zákonodárci dosud neslyšeli,“ říká mluvčí Svazu Alexandra Kocková.

Obavu má Svaz nicméně z toho, že jako poslanecký návrh neprošel standardním legislativním procesem a nebyl podroben analýze dopadů. „Nelze tak na první pohled říci, zda by jeho případný pozitivní přínos nezatížil negativní dopad na osoby, které mohou být na příjemci dávky závislé,“ říká.

To severomoravský Hlučín by návrh uvítal. Město eviduje pohledávky z nezaplacených pokut z obecných přestupků ve výši zhruba půl milionu korun. „Reálně vymahatelných je zhruba dvacet procent z této částky, zbylých osmdesát procent pohledávek z uložených pokut za spáchané obecné přestupky je prakticky nevymahatelných. Předložený návrh je určitě jednou z cest, jak vymahatelnost pokut zlepšit. Na druhou stranu se jedná jen o část problematiky nedobytnosti pohledávek za pachateli přestupků, kdy ne každý z dlužníků z titulu neuhrazených pokut je žadatelem o sociální dávky. Na mnoho dlužníků jsou vedeny exekuce, je zde limit nezabavitelných částek, nemožnost uplatnění v insolvenčních řízeních a podobně,“ upozorňuje Zbyněk Plura, vedoucí odboru vnitřních věcí města Hlučín.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com