Notorickým přestupkářům by se mohly strhávat pokuty z dávek

Rušení nočního klidu, nepořádek, spory se sousedy či hlasité alkoholové dýchánky. To je jen dílčí výčet toho, čím obtěžují sociálně nepřizpůsobiví své okolí. Obce jsou na ně krátké. Přestupkové komise sice hříšníkům uloží pokuty, vymoci je ale ve většině případů nedokážou.

Praxi chce novelou zákona o hmotné nouzi změnit poslanec Jan Bauer (ODS). Obce by podle jeho návrhu mohly pokuty získat ze sociálních dávek dlužníka. Pokud by dotyčný během jednoho roku třikrát po sobě spáchal přestupek proti pořádku či občanskému soužití a majetku a uloženou sankci nezaplatil, mohla by ho obec nahlásit úřadu práce. Ten by částku strhnul z doplatku na bydlení nebo příspěvku na živobytí a poslal by ji přímo obci.

„Doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí lze snížit i opakovaně na dobu více měsíců po sobě, dokud všechny pokuty za vybrané přestupky oznámené příslušné krajské pobočce Úřadu práce, nebudou uhrazeny; nejdříve se sníží doplatek na bydlení, a nestačí-li to, sníží se příspěvek na živobytí,“ píše se v návrhu.

Původní návrh byl přísnější

„Projezdil jsem vyloučené lokality a setkal se s bezmocí, kterou zažívají lidé žijící v jejich okolí. Právě jim chceme návrhem třikrát a dost pomoci. A také starostům a zástupcům na radnicích, protože ti doposud neměli v rukou rozumný nástroj, jímž by mohli zasáhnout proti lidem, kteří opakovaně kradou, ruší noční klid nebo se dopouštějí ublížení na zdraví, a přesto si každý měsíc přijdou pro dávky a policii a sociálním pracovníkům se vysmějí,“ říká Bauer. Podle něj není návrh koncipován jako trest, ale naopak má problémové příjemce dávek motivovat ke změně chování. Současně chce zefektivnit i postup proti rodičům neposílajícím děti do škol.

Poslanec původně navrhoval, aby notoričtí neplatiči přišli o dávky úplně, k tomu ale vláda nedala souhlasné stanovisko, a tak návrh přepracoval. Výbor pro sociální politiku novelu podpořil.

„V tuto chvíli ještě vedeme debatu s Ministerstvem práce a sociálních věcí o posledních úpravách, které před případnou tvrdostí zákona ochrání například rodiče pečující o děti. Věřím, že ve druhém čtení představím upravený kompromis, který podpoří všechny parlamentní strany,“ dodává.

Obce by chtěly alternativní tresty

To, že je vymáhání trestů v přestupkové agendě komplikované a pachatelé přestupků jsou si této „beztrestnosti“ dobře vědomi, potvrzuje i Svaz měst a obcí. „Často se jedná o osoby bez příjmu, bez domova, s hlášeným trvalým pobytem na obecním úřadě, či v několikanásobných exekucích. Obce a města volají po možnosti ukládání alternativních trestů, na což zákonodárci dosud neslyšeli,“ říká mluvčí Svazu Alexandra Kocková.

Obavu má Svaz nicméně z toho, že jako poslanecký návrh neprošel standardním legislativním procesem a nebyl podroben analýze dopadů. „Nelze tak na první pohled říci, zda by jeho případný pozitivní přínos nezatížil negativní dopad na osoby, které mohou být na příjemci dávky závislé,“ říká.

To severomoravský Hlučín by návrh uvítal. Město eviduje pohledávky z nezaplacených pokut z obecných přestupků ve výši zhruba půl milionu korun. „Reálně vymahatelných je zhruba dvacet procent z této částky, zbylých osmdesát procent pohledávek z uložených pokut za spáchané obecné přestupky je prakticky nevymahatelných. Předložený návrh je určitě jednou z cest, jak vymahatelnost pokut zlepšit. Na druhou stranu se jedná jen o část problematiky nedobytnosti pohledávek za pachateli přestupků, kdy ne každý z dlužníků z titulu neuhrazených pokut je žadatelem o sociální dávky. Na mnoho dlužníků jsou vedeny exekuce, je zde limit nezabavitelných částek, nemožnost uplatnění v insolvenčních řízeních a podobně,“ upozorňuje Zbyněk Plura, vedoucí odboru vnitřních věcí města Hlučín.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.