Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Vlastnictví lze omezit jen ve veřejném zájmu a za náhradu. Nájem bytu je vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Jeden předává věc do užívání a druhý za úplatu užívá. Veřejný zájem tu zcela chybí a bez náhrady takto postupovat nelze. Musíme si uvědomit, že nájemce byt postupně vybydluje, pronajímatel ho nemůže užívat pro sebe a svou rodinu, platí daň z nemovitých věcí, pojištění a po dobu nájmu nese náklady a opravy spojené s vlastnictvím a užíváním bytu. Ty musí i nadále platit. Nebude mít ale z čeho. A tak se z věřitele může rychle stát dlužníkem. V případě společných plateb za dům se dluh přenese i na ostatní sousedy a spirála se tak roztáčí dál.

K řešení mimořádně nepříznivé situace je v prvé řadě povolán stát, ne pronajímatel. Nezapomínejme, že ze mzdy zaměstnance se každý měsíc odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Na ztrátu příjmu je třeba nahlížet jako na pojistnou událost a stát má povinnost poskytnout pojistné plnění formou státní sociální podpory. Jednou z možností je příspěvek na bydlení.

Pokud už se stát rozhodl vstoupit do nájemních vztahů, pak nechť to nedělá direktivně, ale smluvně. Občanský zákoník nabízí hned čtyři instituty, jak situaci řešit, a to převzetí dluhu, přistoupení k závazku, ručení a postoupení smlouvy.

Na žádost nájemce by pak nájemné platil stát. Ve své podstatě by nešlo o dávku, ale o „zálohované výživné“, resp. „zálohované nájemné“, které by po zaplacení a pominutí důsledků nouzového stavu mohl stát po nájemci požadovat.


Autor: Jakub Dohnal
             Advokát a partner Arrows advokátní kancelář

Přečtěte si také

Nemilostivá realita Milostivého léta

Politici plánují pokračování Milostivého léta a slibují si od něho, že bude minimálně stejně úspěšné jako to první. To se ale podle výsledků dá označit spíše za neúspěšné. A z našich dlouhodobých zkušeností vychází, že šance zbavit se dluhů využije v opakované akci ještě méně lidí než v té první.

Milostivé léto se od září zopakuje, kývla vláda

Lidé s exekucí kvůli dluhu u veřejných institucí a státních a polostátních firem, dostanou další šanci. Vláda kývla na opakování takzvaného Milostivého léta. Během něj budou moct dlužníci splatit exekuce bez úroků.

SOLUS: Čechů, kteří neplatí dluhy včas, ubylo

Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, klesl za rok z 5,5 na 5,07 procenta. Schopnost lidí splácet závazky se tak i přes epidemii koronaviru a s ní související opatření zlepšila. Ke konci března bylo v negativním Registru fyzických osob SOLUS zapsáno celkem 447 tisíc lidí s dluhem po splatnosti. Tedy o 43 tisíc méně než před rokem.