Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Vlastnictví lze omezit jen ve veřejném zájmu a za náhradu. Nájem bytu je vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Jeden předává věc do užívání a druhý za úplatu užívá. Veřejný zájem tu zcela chybí a bez náhrady takto postupovat nelze. Musíme si uvědomit, že nájemce byt postupně vybydluje, pronajímatel ho nemůže užívat pro sebe a svou rodinu, platí daň z nemovitých věcí, pojištění a po dobu nájmu nese náklady a opravy spojené s vlastnictvím a užíváním bytu. Ty musí i nadále platit. Nebude mít ale z čeho. A tak se z věřitele může rychle stát dlužníkem. V případě společných plateb za dům se dluh přenese i na ostatní sousedy a spirála se tak roztáčí dál.

K řešení mimořádně nepříznivé situace je v prvé řadě povolán stát, ne pronajímatel. Nezapomínejme, že ze mzdy zaměstnance se každý měsíc odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Na ztrátu příjmu je třeba nahlížet jako na pojistnou událost a stát má povinnost poskytnout pojistné plnění formou státní sociální podpory. Jednou z možností je příspěvek na bydlení.

Pokud už se stát rozhodl vstoupit do nájemních vztahů, pak nechť to nedělá direktivně, ale smluvně. Občanský zákoník nabízí hned čtyři instituty, jak situaci řešit, a to převzetí dluhu, přistoupení k závazku, ručení a postoupení smlouvy.

Na žádost nájemce by pak nájemné platil stát. Ve své podstatě by nešlo o dávku, ale o „zálohované výživné“, resp. „zálohované nájemné“, které by po zaplacení a pominutí důsledků nouzového stavu mohl stát po nájemci požadovat.


Autor: Jakub Dohnal
             Advokát a partner Arrows advokátní kancelář

Přečtěte si také

Chráněný účet – naděje pro dlužníky má po dlouhé době šanci na schválení

Dostávat výplatu na účet v bance, odesílat z něj pravidelné měsíční platby a při nákupech používat platební kartu, je pro velkou část Čechů dnes už naprostý standard. Návrat do minulosti, kdy se výplata předávala v obálce a se složenkami běhalo na poštu, by si obzvlášť v posledních týdnech, kdy řada občanů fungovala takřka výhradně z domova online, asi málokdo uměl představit. Přesto je tu nemalá skupina lidí, kteří nemají jinou možnost. Lidé v exekuci.

Zadlužení Čechů v prvním čtvrtletí vzrostlo, problémů se splácením bylo naopak méně

Češi dluží bankám a nebankovním poskytovatelům úvěrů 2,49 bilionu Kč. V meziročním srovnání se zadlužení domácností zvýšilo o 146,4 miliardy Kč. Klesl naopak objem nespláceného dluhu, a to o necelých 5 procent na 30,9 miliardy Kč. Snížil se také počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Informace vyplývají z údajů evidovaných Bankovním a Nebankovním registrem klientských informací ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku.

Stát opět snížil šance obyvatel bytových domů, že vymohou dluhy od svých neplatících sousedů

Kvůli koronavirové pandemii přijal stát v posledních týdnech hned několik ochranných opatření, která mají zmírnit její dopady na dlužníky. Obecně se za aktuální výjimečné situace nepochybně jedná o pomoc potřebnou a žádoucí, bohužel si však zákonodárci v některých případech zřejmě ne úplně dobře uvědomili, že ochrana jedné skupiny lidí může finančně ohrozit tisíce dalších spoluobčanů. Přesně k této situaci může v brzké době dojít u obyvatel bytových domů, kteří řeší problémy s neplatiči.