Boj o exekuce: Operátoři můžou chtít tisícové zálohy, banky zdraží, nebo zpřísní, varuje před teritorialitou ČLFA

Problémy předlužených lidí se musí řešit, pokud se ale systém nastaví špatně, zaplatí za to zejména poctiví spotřebitelé, kterým například banky či mobilní operátoři mohou zdražit služby. Tak se dá shrnout postoj České leasingové a finanční asociace ČLFA ke zvažované místní příslušnosti exekutorů. „Je možné, že bychom se vrátili do doby před 20 lety, kdy při sjednání telefonního paušálu musel spotřebitel skládat zálohu v tisícových částkách,“ upozorňuje pro INFO.CZ legislativní expert ČLFA Jan Slanina.

Rozhovor vyšel na partnerském portálu Info.cz.

Jak myslíte, že to dopadne s teritorialitou v této sněmovně?

Věříme, že teritorialita zavedena nebude. Jak ukazují zkušenosti ze Slovenska i odjinud ze zahraničí, které zazněly na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně, omezování soutěže exekutorů vede ke snižování vymahatelnosti pohledávek. To není v dlouhodobém zájmu věřitelů, ale ani dlužníků. Dlužník sice odloží nutnost zaplatit své dluhy, v konečném důsledku ale zaplatí o poznání více.

Dopadnou zmiňované změny rovněž na spotřebitele, kteří hradí své závazky?

Dopady na poctivé spotřebitele jsou odvozeny od dopadů na věřitele. Proto opatření, která sníží náklady věřitelů, například možnost jednodušeji daňově odepsat nevymahatelné pohledávky, může spotřebitelům pomoci. 

Naopak opatření, která by postavení věřitelů zhoršila, zejména zmiňované zavedení teritoriality, by v konečném důsledku zhoršila i postavení poctivých a poctivě splácejících spotřebitelů. Teritorialita by nevyhnutelně vedla ke zhoršení vymahatelnosti pohledávek, jako se to stalo na Slovensku. 

Pokles ve vymahatelnosti práva by nejdříve dopadl na firmy a podnikatele, jejichž soudně uznané nároky by najednou byly obtížně vymahatelné. Aby tyto ztráty pokryli a udrželi se na trhu, museli by zákonitě zdražit své služby. Na to už v důsledku doplatí všichni spotřebitelé v podobě dražších služeb. Na vyšší riziko ztráty půjčených peněz by musely reagovat třeba i banky, a to opět buďto zdražením služeb nebo přísnějším posuzováním žadatelů o úvěr: úvěry by začaly být hůře dostupné. Stejně tak by byly hůře dostupné služby například telekomunikačních operátorů: je možné, že bychom se vrátili do doby před 20 lety, kdy při sjednání telefonního paušálu musel spotřebitel skládat zálohu v tisícových částkách. 

Co říkáte na možné zavedení chráněného účtu?

Zavedení chráněného účtu i změny podobného charakteru v asociaci vítáme. Jedná se o nástroj smysluplné ochrany dlužníků a zprůhlednění procesu exekucí. Naši členové chápou a plně respektují, že každému člověku v exekuci musí zbýt prostředky na pokrytí nezbytných životního potřeb. A právě k tomu by měl účet přispět.

Jak očekáváte, že celkově související legislativní proces dopadne a jaké změny v oblasti exekucí budou v dohledné době opravdu zavedeny?

Situaci bedlivě sledujeme a rozhodně souhlasíme s tím, že je potřeba předlužení Čechů i počty exekucí řešit. Jak už jsem zmiňoval, navrhovaný chráněný účet vítáme a věříme, že návrh na jeho zavedení projde. Jako velmi významné pak vnímáme opatření vedoucí k zastavování bagatelních exekucí ve spojení se slevou na dani pro tím postižené věřitele. Právě striktní podmínky daňové uplatnitelnosti nevymahatelných pohledávek totiž v minulosti vedly k zahajování některých exekucí motivovaných právě jen snahou prokázat, že pohledávka je skutečně nevymahatelná. 

Jistou obavu naopak máme z nuceného zastavování „marných" exekucí. Ty jsou mnohdy za marné označeny jen proto, že má často pracující dlužník exekucí více, exekuce se uspokojují podle pořadí, a tato jedna jednoduše čeká v pořadí. Věřitelé by byli zbytečně nuceni platit dodatečnou zálohu na náklady exekuce, ačkoli je zjevné, že by ke splacení exekuce došlo, jen co na ni dojde řada. I samotnou výši povinných záloh vnímáme jako něco, co dosud není uspokojivě vyřešeno.  

Teritorialitou exekucí se zabýval detailně Ústavně právní výbor, návrh na její zavedení nepodpořil, a i my doufáme, že se podaří najít jiné a smysluplnější řešení současné situace. Místní příslušnost by totiž nejen nepomohla dlužníkům, ale pouze by poškodila věřitele i poctivě splácející spotřebitele. Věřitele si pak nesmíme představovat jen jako nějaké obří korporace. Týká se to všech soukromníků, firem nebo třeba sdružení vlastníků bytových jednotek, která se domáhají neuhrazených pohledávek za služby spojené s užíváním bytu.


Jan Januš

Autor: Jan Januš

redaktor Info.cz

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.