Pirátský návrh na zavedení exekutorské teritoriality odložen

V úterý 28. května přerušila Poslanecká sněmovna projednávání návrhu skupiny poslanců v čele s Piráty, jehož cílem je zavést tzv. exekutorskou teritorialitu neboli místní příslušnost soudních exekutorů a slučování exekucí. Poslanci se k návrhu vrátí až v okamžiku, kdy svou komplexní novelu exekučního řádu předloží Ministerstvo spravedlnosti.

Pirátská novela je na půdě Parlamentu již pátým pokusem o omezení územní působnosti soudních exekutorů. Poprvé s návrhem této změny přišel v roce 2012 senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), další tři návrhy pak byly předloženy v roce 2014, a to z dílny poslanců Úsvitu, poslanců KSČM a senátora Zdeňka Škromacha (ČSSD).

Aktuální návrh počítá s omezením působnosti soudních exekutorů na soudní kraje. Věřitelé by si nově již nemohli vybrat, kterému exekutorovi svěří vymáhání své pohledávky, a to ani v tomto omezeném regionu. Případy by byly exekutorům přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku a adresy trvalého bydliště či sídla dlužníka.

Předkladatelé novely a zastánci této změny, kterou dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora, si od ní slibují především snížení nákladů exekuce, které platí dlužník. Se změnou naopak nesouhlasí věřitelé, část exekutorských úřadů, ale i odborníků z řad akademické sféry. Jak ukázaly analýzy provedené v minulých letech Ministerstvem spravedlnosti a Vysokou školou ekonomickou, zavedení této změny by vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva.

Nedávná analýza aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob spravovaných Exekutorským úřadem v Přerově dále ukázala, že se na adrese svého trvalého pobytu, podle kterého by byly případy nově rozdělovány, zdržuje jen necelá pětina dlužníků.

Zavedení teritoriality nepodporuje ani Ministerstvo spravedlnosti, a to kromě ohrožení vymahatelnosti práva také z důvodu nadměrného zatížení soudů.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.