Pirátský návrh na zavedení exekutorské teritoriality odložen

V úterý 28. května přerušila Poslanecká sněmovna projednávání návrhu skupiny poslanců v čele s Piráty, jehož cílem je zavést tzv. exekutorskou teritorialitu neboli místní příslušnost soudních exekutorů a slučování exekucí. Poslanci se k návrhu vrátí až v okamžiku, kdy svou komplexní novelu exekučního řádu předloží Ministerstvo spravedlnosti.

Pirátská novela je na půdě Parlamentu již pátým pokusem o omezení územní působnosti soudních exekutorů. Poprvé s návrhem této změny přišel v roce 2012 senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), další tři návrhy pak byly předloženy v roce 2014, a to z dílny poslanců Úsvitu, poslanců KSČM a senátora Zdeňka Škromacha (ČSSD).

Aktuální návrh počítá s omezením působnosti soudních exekutorů na soudní kraje. Věřitelé by si nově již nemohli vybrat, kterému exekutorovi svěří vymáhání své pohledávky, a to ani v tomto omezeném regionu. Případy by byly exekutorům přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku a adresy trvalého bydliště či sídla dlužníka.

Předkladatelé novely a zastánci této změny, kterou dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora, si od ní slibují především snížení nákladů exekuce, které platí dlužník. Se změnou naopak nesouhlasí věřitelé, část exekutorských úřadů, ale i odborníků z řad akademické sféry. Jak ukázaly analýzy provedené v minulých letech Ministerstvem spravedlnosti a Vysokou školou ekonomickou, zavedení této změny by vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva.

Nedávná analýza aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob spravovaných Exekutorským úřadem v Přerově dále ukázala, že se na adrese svého trvalého pobytu, podle kterého by byly případy nově rozdělovány, zdržuje jen necelá pětina dlužníků.

Zavedení teritoriality nepodporuje ani Ministerstvo spravedlnosti, a to kromě ohrožení vymahatelnosti práva také z důvodu nadměrného zatížení soudů.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.