Pirátský návrh na zavedení exekutorské teritoriality odložen

V úterý 28. května přerušila Poslanecká sněmovna projednávání návrhu skupiny poslanců v čele s Piráty, jehož cílem je zavést tzv. exekutorskou teritorialitu neboli místní příslušnost soudních exekutorů a slučování exekucí. Poslanci se k návrhu vrátí až v okamžiku, kdy svou komplexní novelu exekučního řádu předloží Ministerstvo spravedlnosti.

Pirátská novela je na půdě Parlamentu již pátým pokusem o omezení územní působnosti soudních exekutorů. Poprvé s návrhem této změny přišel v roce 2012 senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), další tři návrhy pak byly předloženy v roce 2014, a to z dílny poslanců Úsvitu, poslanců KSČM a senátora Zdeňka Škromacha (ČSSD).

Aktuální návrh počítá s omezením působnosti soudních exekutorů na soudní kraje. Věřitelé by si nově již nemohli vybrat, kterému exekutorovi svěří vymáhání své pohledávky, a to ani v tomto omezeném regionu. Případy by byly exekutorům přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku a adresy trvalého bydliště či sídla dlužníka.

Předkladatelé novely a zastánci této změny, kterou dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora, si od ní slibují především snížení nákladů exekuce, které platí dlužník. Se změnou naopak nesouhlasí věřitelé, část exekutorských úřadů, ale i odborníků z řad akademické sféry. Jak ukázaly analýzy provedené v minulých letech Ministerstvem spravedlnosti a Vysokou školou ekonomickou, zavedení této změny by vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva.

Nedávná analýza aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob spravovaných Exekutorským úřadem v Přerově dále ukázala, že se na adrese svého trvalého pobytu, podle kterého by byly případy nově rozdělovány, zdržuje jen necelá pětina dlužníků.

Zavedení teritoriality nepodporuje ani Ministerstvo spravedlnosti, a to kromě ohrožení vymahatelnosti práva také z důvodu nadměrného zatížení soudů.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.