Pirátský návrh na zavedení exekutorské teritoriality odložen

V úterý 28. května přerušila Poslanecká sněmovna projednávání návrhu skupiny poslanců v čele s Piráty, jehož cílem je zavést tzv. exekutorskou teritorialitu neboli místní příslušnost soudních exekutorů a slučování exekucí. Poslanci se k návrhu vrátí až v okamžiku, kdy svou komplexní novelu exekučního řádu předloží Ministerstvo spravedlnosti.

Pirátská novela je na půdě Parlamentu již pátým pokusem o omezení územní působnosti soudních exekutorů. Poprvé s návrhem této změny přišel v roce 2012 senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), další tři návrhy pak byly předloženy v roce 2014, a to z dílny poslanců Úsvitu, poslanců KSČM a senátora Zdeňka Škromacha (ČSSD).

Aktuální návrh počítá s omezením působnosti soudních exekutorů na soudní kraje. Věřitelé by si nově již nemohli vybrat, kterému exekutorovi svěří vymáhání své pohledávky, a to ani v tomto omezeném regionu. Případy by byly exekutorům přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku a adresy trvalého bydliště či sídla dlužníka.

Předkladatelé novely a zastánci této změny, kterou dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora, si od ní slibují především snížení nákladů exekuce, které platí dlužník. Se změnou naopak nesouhlasí věřitelé, část exekutorských úřadů, ale i odborníků z řad akademické sféry. Jak ukázaly analýzy provedené v minulých letech Ministerstvem spravedlnosti a Vysokou školou ekonomickou, zavedení této změny by vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva.

Nedávná analýza aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob spravovaných Exekutorským úřadem v Přerově dále ukázala, že se na adrese svého trvalého pobytu, podle kterého by byly případy nově rozdělovány, zdržuje jen necelá pětina dlužníků.

Zavedení teritoriality nepodporuje ani Ministerstvo spravedlnosti, a to kromě ohrožení vymahatelnosti práva také z důvodu nadměrného zatížení soudů.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.