Platební morálka dlužníků se zatím nezhoršila, dopad krize se očekává koncem roku

Jak se v prvním pololetí letošního roku, kdy svět ochromila pandemie koronaviru, změnila platební morálka zadlužených Čechů? Podle inkasní agentury EOS KSI se překvapivě nezhoršila. Z dat, která agentura analyzovala za prvních šest měsíců roku 2020, vyplývá, že se jí s dlužníky podařilo domluvit víc dohod o splácení dluhu a zvýšila se i míra jejich dodržování. Odborníci ale předpovídají, že reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až koncem roku, kdy skončí splátkové moratorium.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spolupracující s EOS KSI splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2 600 Kč. To představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek, a to ze 35 procent na 38 procent. Inkasní agentura si pochvaluje především počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky. Za uplynulé období se zvýšil o šestinu oproti prvnímu pololetí 2019.

Na výsledcích se podle jednatele inkasní agentury EOS KSI Vladimíra Vachela výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potenciálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Co se týká krajů, největší problémy s platební morálkou měli ve zkoumaném období dlužníci z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde je situace dlouhodobě horší. Dlužníkům se zde nedařilo dodržovat sjednané dohody, domlouvat nové a průměrně rovněž spláceli z příjmu nejnižší částku.

EOS KSI ČR působí na českém trhu vymáhání pohledávek od roku 1997 a patří mezi nejvýznamnější tuzemské inkasní agentury.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.