Platební morálka dlužníků se zatím nezhoršila, dopad krize se očekává koncem roku

Jak se v prvním pololetí letošního roku, kdy svět ochromila pandemie koronaviru, změnila platební morálka zadlužených Čechů? Podle inkasní agentury EOS KSI se překvapivě nezhoršila. Z dat, která agentura analyzovala za prvních šest měsíců roku 2020, vyplývá, že se jí s dlužníky podařilo domluvit víc dohod o splácení dluhu a zvýšila se i míra jejich dodržování. Odborníci ale předpovídají, že reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až koncem roku, kdy skončí splátkové moratorium.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spolupracující s EOS KSI splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2 600 Kč. To představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek, a to ze 35 procent na 38 procent. Inkasní agentura si pochvaluje především počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky. Za uplynulé období se zvýšil o šestinu oproti prvnímu pololetí 2019.

Na výsledcích se podle jednatele inkasní agentury EOS KSI Vladimíra Vachela výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potenciálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Co se týká krajů, největší problémy s platební morálkou měli ve zkoumaném období dlužníci z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde je situace dlouhodobě horší. Dlužníkům se zde nedařilo dodržovat sjednané dohody, domlouvat nové a průměrně rovněž spláceli z příjmu nejnižší částku.

EOS KSI ČR působí na českém trhu vymáhání pohledávek od roku 1997 a patří mezi nejvýznamnější tuzemské inkasní agentury.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.