Platební morálka dlužníků se zatím nezhoršila, dopad krize se očekává koncem roku

Jak se v prvním pololetí letošního roku, kdy svět ochromila pandemie koronaviru, změnila platební morálka zadlužených Čechů? Podle inkasní agentury EOS KSI se překvapivě nezhoršila. Z dat, která agentura analyzovala za prvních šest měsíců roku 2020, vyplývá, že se jí s dlužníky podařilo domluvit víc dohod o splácení dluhu a zvýšila se i míra jejich dodržování. Odborníci ale předpovídají, že reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až koncem roku, kdy skončí splátkové moratorium.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spolupracující s EOS KSI splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2 600 Kč. To představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek, a to ze 35 procent na 38 procent. Inkasní agentura si pochvaluje především počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky. Za uplynulé období se zvýšil o šestinu oproti prvnímu pololetí 2019.

Na výsledcích se podle jednatele inkasní agentury EOS KSI Vladimíra Vachela výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potenciálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Co se týká krajů, největší problémy s platební morálkou měli ve zkoumaném období dlužníci z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde je situace dlouhodobě horší. Dlužníkům se zde nedařilo dodržovat sjednané dohody, domlouvat nové a průměrně rovněž spláceli z příjmu nejnižší částku.

EOS KSI ČR působí na českém trhu vymáhání pohledávek od roku 1997 a patří mezi nejvýznamnější tuzemské inkasní agentury.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.