Počet exekucí zahájených v prvním čtvrtletí klesl meziročně o čtvrtinu
06. květen 2020
Za první kvartál letošního roku bylo zahájeno celkem 105 000 nových exekucí. Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2019 jde o snížení téměř o čtvrtinu. Data zveřejnila Exekutorská komora, podle níž údaje potvrzují dlouhodobý trend poklesu počtu nově zahajovaných exekucí, jehož pokračování očekává i ve druhém čtvrtletí tohoto roku.
V loňském roce bylo zahájeno celkem 506 995 nových exekučních řízení. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 znamenají aktuální čísla pokles o 21 000 nových případů, tedy o více než 16 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem 2019 je pak pokles ještě výraznější, neboť dané období bylo podle Exekutorské komory z hlediska počtu nových exekucí nadprůměrné.
„Na hodnocení příčin je zatím brzy, ale předběžně můžeme soudit, že se střetl dlouhodobý trend poklesu exekucí související s doposud dobrou ekonomickou situací v ČR a krátkodobý propad způsobený opatřeními v boji proti koronavirové epidemii,“ uvádí mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová. Obdobný trend lze podle komory očekávat i v dalším čtvrtletí.
Zdroj: Exekutorská komora České republiky
Postupný pokles nápadu nových exekucí lze sledovat i z dlouhodobého hlediska. Historicky nejvíce exekucí bylo zahájeno v roce 2011, kdy se v této oblasti naplno projevily dopady hospodářské krize. Konkrétně šlo o více než 950 000 nových exekučních řízení. S výjimkou roku 2014, kdy bylo zahájeno téměř 880 000 nových exekucí, jejich počet setrvale klesá.
Zdroj: Exekutorská komora České republiky
Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorské komory ČR
Zdroj foto: 123rf.com
Přečtěte si také
Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?
Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.
Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?
Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.
Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?
Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.