Preventivní restrukturalizace – ekonomický restart pro podnikatele v potížích

V Česku se chystá další velká legislativní změna – preventivní restrukturalizace. Těžce se vyslovuje, ale měla by výrazně ulehčit podnikatelům, kteří mají přechodné finanční problémy. Jedná se o preventivní nástroj, který umožní podnikatelům dále vést svou společnost za předpokladu, že přijmou určitá restrukturalizační opatření.  Kdy začne platit, pro koho je určená a v čem vlastně spočívá? 

Co je cílem preventivní restrukturalizace? 

Návrh zákona o preventivní restrukturalizaci je transpozicí evropské směrnice a jedná se o zcela nový právní institut. Jeho cílem je včasně a účinně odvrátit hrozící úpadek. Jednoduše řečeno podnikatel, který je ve finančních obtížích, zachová běžný provoz svého závodu a pomocí restrukturalizačního plánu zajistí věřitelům lepší perspektivu uspokojení jejich pohledávek než za případného úpadku podnikatele.

Smyslem této novinky je včas odhalit momentální finanční potíže podnikatelů a zahájit ozdravný proces. Preventivní restrukturalizace se snaží předcházet úpadku podnikatele a zabránit mu. Ve Velké Británii, Nizozemí i v Německu tuto možnost už mají a z praxe víme, že zahraniční věřitelé nebo mateřské společnosti poptávají obdobná řešení i u nás,“ říká zpravodaj vládního návrhu a pořadatel kulatého stolu na toto téma, poslanec Pavel Staněk (ODS).

Pro koho je preventivní restrukturalizace určena?

Preventivní restrukturalizace je určena pro podnikatele, kteří jsou zároveň právnickými osobami. Mohla by tedy zajímat zejména majitele, manažery, statutární či kontrolní orgány společností s ručením omezeným, akciových společností, družstev, případně i komanditních či veřejných obchodních společností.

Jaká je podstata preventivní restrukturalizace? 

Podstatou je odvrácení hrozby úpadku a zachování se nebo obnovení provozuschopnosti obchodního závodu. To spočívá v dosažení dohody s věřiteli důležitými pro další provoz závodu.

„Dlužník má právo si zvolit s jakými věřiteli, aniž by některé zvýhodňoval nebo poškozoval, má smysl tu diskuzi vést,“ vysvětluje Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, což jasně říká, že návrh zákona dává podnikateli široké negociační pravomoci. Společnost nejdříve vypracuje takzvaný sanační projekt, v němž popíše podstatu restrukturalizačních opatření a vymezí okruh věřitelů a jejich pohledávek. Následně vypracovaný restrukturalizační plán potom obsahuje různá opatření, která jsou šitá na míru přímo danému závodu. Může se jednat například o prodloužení splatnosti závazků, kapitalizaci pohledávek, snížení/zvýšení základního kapitálu, prominutí dluhu, prodej části majetku, přechod na jiný druh podnikání, organizační změny ve struktuře společnosti a další způsoby. Po ukončení restrukturalizace se podnikatel může bez jakýchkoliv dalších omezení vrátit zpátky do hry, respektive na trh a pokračovat v podnikání. 

Jaký je rozdíl mezi preventivní restrukturalizací a reorganizací podle insolvenčního zákona? 

Zásadním rozdílem u preventivní restrukturalizace je, že:

• nejedná se o způsob řešení úpadku, ale o opatření, které má úpadku předejít.
• je řešena převážně v rámci soukromoprávního vyjednávání podnikatele a věřitelů,
• ingerence soudu může být minimální nebo žádná,
• restrukturalizační správce může a nemusí být ustanoven,
• dlužník se nemusí dohodnout se všemi věřiteli,
• konec restrukturalizace nemá vliv na neuhrazené pohledávky.

„Celé restrukturalizační řízení by mělo proběhnout v režimu, který bude méně nákladný než insolvenční řízení, protože odpadá celá řada formálních požadavků insolvenčního řízení s cílem urychlit proces a zlevnit ho pro všechny,“ uvádí Ondřej Zezulka z Ministerstva spravedlnosti, další z účastníků březnového setkání expertů, kteří na půdě poslanecké sněmovny návrh zákona diskutovali.

Co na to odborníci? 

Dvouletá intenzivní práce expertní skupiny Ministerstva spravedlnosti, výsledky ekonomicko-právní analýzy projektu TAČR a odborné diskuze s právníky, experty na korporační a insolvenční právo, ekonomy, podnikateli a soudci přinesly návrh zákona, který bez obtíží prošel vládou. Mezi dotčenými profesionály a odbornou veřejností je přijímán velmi kladně a v téměř výjimečné shodě, což dává naději na jeho brzké schválení.

Kdy se očekává schválení zákona?

Lhůta pro úplnou transpozici evropské směrnice, která měla zavést institut preventivní restrukturalizace do českého právního řádu, uběhla už v loňském roce, je tedy třeba, aby zákonodárci s přijetím zákona neotáleli. Na otázku ohledně nabytí účinnosti nového zákona jsme se zeptali Pavla Staňka.

Autor: Petra Andresová
Foto:  canva.com | khunkorn