Pro zlepšení exekucí nestačí „si myslet“. Musíme vědět!

Senát vrátil do Sněmovny k projednání další návrhy novely exekučního řádu, kterou se poslanci v bouřlivých politických tahanicích zabývají od podzimu 2018. Politici musí posoudit, jestli omezení mobiliárních exekucí, možnost odvrácení prodeje movitých věcí či ukončování bezvýsledných exekucí jsou kroky správným směrem.

Nesmíme „si myslet“, musíme vědět

Pokud chceme zlepšit exekuční řád, musíme přesně znát příčiny neuspokojivého stavu, definovat požadovaný cíl a popsat cestu k němu. K tomu potřebujeme informace. Potřebujeme zpracovat hloubkovou analýzou tvrdá data o exekucích doplněná o soft data, jako jsou sociodemografické informace a společenské vazby. Pak bychom mohli popsat výskyt dlužníků v prostoru a čase, pochopit podobnosti vzorců jejich chování. Definovat skutečné příčiny a přijímat opatření na jejich odstranění, nebo alespoň potlačení. Protože dluhy jsou velmi komplexním jevem a jdou napříč populací. Počty a objemy dluhů v různých kategoriích odpovídají sociodemografickým atributům dané skupiny a jsou determinovány životním stylem, lokací, vnějšími vlivy proměnnými v čase atd. V určitých oborech a skupinách dlužníků jsou pak počty neplatičů relativně vyšší než v jiných. Obecně lze říci jen to, že nesplácené dluhy jsou spojené nádoby s ekonomickou situací společnosti a osudem každého jednotlivce. A pokud je chceme detailněji popsat, musíme se opírat o fakta, nikoli o dojmy.

Abychom viděli dopředu

Zatím politikaříme, dohadujeme se a přijímáme rozhodnutí „od stolu“, bez znalosti skutečné povahy věci. Přitom by stačilo málo, například založit jedinou a absolutně úplnou databázi exekucí, kde budou všechny vloženy ve formátu šablony strukturované tak, aby bylo možné strojové zpracování všech obsažených dat. Mohli bychom tak zpětně analyzovat, co se v exekucích stalo a proč. Co je patrně způsobilo a jaké proměnné je ovlivňovaly. A bylo by možné vytvářet i prediktivní analýzy, které by popisovaly, co přijde, pokud v systému nějaké veličiny změníme. Například co nastane, když zavedeme teritorialitu exekutorů nebo „sněhuláka“. Mohli bychom i s vysokou mírou pravděpodobnosti vědět, jak se budou chovat dlužníci, kterým umožníme rychlé oddlužení, nebo ukončíme marné exekuce. A taky zjistíme, jaká dopady by to mělo na návazné procesy ve společnosti, jako jsou negativní jevy fungování domácností, zatížení sociálního systému, šedá ekonomika nebo „daňový výnos“ z „nově“ pracujících. Analytické software nejsou sice levné a jejich nastavení a provozní vyladění umí jen IT odborníci, ale jsem si jistý, že by se to vyplatilo.

Ani dobrá, ani zlá

Exekuce je nástroj vymahatelnosti práva. Nástroj, jako je třeba nůž, který je v mnohém nezastupitelný pomocník, ale při špatném zacházení může ublížit. U exekucí bohužel ke špatnému zacházení vminulosti docházelo a možná ještě docházet může. Stačí pohled na dlouhou řadu nekoncepčních změn, které za 20 let existence exekuční řád prodělal, a je jasné, proč zatím nedošlo k nápravě.


Autor: Adam Vrbecký
            Managing partner M.B.A. LEGAL advokátní kancelář

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.