Rady pro samoživitelky: kam pro pomoc v tíživé situaci

Epidemie koronaviru zasáhla do rozpočtů tisíců českých rodin. Mezi nejohroženější skupinu patří samoživitelé a samoživitelky. Jak potvrzují neziskové organizace, zájem o jejich služby poptává stále větší počet osamělých rodičů s nezaopatřenými dětmi. „Maminky nám píší, že ještě tu první vlnu koronaviru nějak zvládly, ale teď už jsou na tom bídně. Řeší to, že často přišly o práci, brigády a pak nemají nárok na ošetřovné, protože nejsou klasicky zaměstnané. Snaží se zajistit i distanční výuku, kdy často nemají technické vybavení či wifi připojení. Zavřené školy přinesly i zvýšené náklady na stravu. Takže rezervy už nemají,“ říká spoluzakladatelka projektu Fandi mámám Žaneta Slámová.

Server Češi v právu se proto pokusil shrnout, na co mají sólo rodiče v nouzi nárok či kam se obrátit pro radu či pomoc.

Přídavky na dítě

Získat přídavky na dítě může rodina v situaci, kdy má čistý příjem nižší než 2,7násobek životního minima. Počítá se příjem rozvedeného rodiče, se kterým dítě žije. Pokud byl rodičům svěřen potomek do střídavé nebo společné péče, posuzují úřady spolu s nezaopatřeným dítětem toho rodiče, na kterém se bývalí partneři společně dohodli. Stát dává na dítě do 6 let měsíčně 500 Kč, na potomka od 6 do 15 let 610 Kč a na studenta od 15 do 26 let 700 Kč. Rodiny, kde rodič pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, mají částky o 300 Kč vyšší.

Více informací zde: Přídavek na dítě – MPSV Portál

Mimořádná okamžitá pomoc

Je jednorázová a slouží lidem, kteří se náhle ocitli ve finanční nouzi. Jejím cílem je pomoci překlenout žadateli náročné období například při ztrátě zaměstnání nebo živelné pohromě. Žádost je nutné dostatečně odůvodnit, je například nutné popsat, proč majetkové poměry neumožňují situaci překonat. Neposkytuje se na účel, ke kterému již byla v daném měsíci přiznána jiná sociální dávka (například dávka na bydlení) a zároveň by se neměla poskytovat na již uhrazený náklad, protože osoba již prostředky k úhradě nákladu nepotřebuje.

Více informací zde: Mimořádná okamžitá pomoc — MPSV portál

Příspěvek na živobytí

Nárok na něj má každý, kdo je uznán za osobu v hmotné nouzi. Příspěvek by měl sloužit k úhradě základních potřeb, jako je jídlo, oblečení či hygienické prostředky. Nárok a výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, k tomu se od něj odečtou takzvané přiměřené náklady na bydlení.

Více informací zde: Příspěvek na živobytí — MPSV Portál

Doplatek na bydlení

O doplatek na bydlení může žádat člověk, který nemá dostatek příjmů na bydlení v bytě, nebytovém prostoru nebo ubytovně. Výše dávky je velmi individuální. Uznatelné náklady na bydlení se posuzují tak, aby byly v místě bydliště obvyklé. Není tedy možné žádat o doplatek na bydlení, pokud jsou příjmy žadatele výrazně vyšší, než je v dané lokalitě obvyklé.

Více informací zde: Doplatek na bydlení — MPSV Portál

Porodné

Porodné již není pro všechny, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 Kč, na druhé dítě 10 000 Kč.

Výživné

Nevyplácí ho stát, ale druhý rodič, který je povinen jej zasílat k rukám pečujícího zákonného zástupce. Na jeho výši se spolu rodiče mohou vzájemně dohodnout nebo ji nechat určit soudem. „Pokud vám bývalý partner či partnerka výživné neplatí a zatím vše probíhalo jen na základě dohody, je potřeba nejprve požádat o jeho soudní určení. Následně doporučuji nechat dluh vymáhat prostřednictvím soudního exekutora. Druhou možností je podat na neplatiče trestní oznámení, nicméně to zpravidla nebývá příliš efektivní. Jedná se spíš o trest pro dlužníka, který může být odsouzen k odnětí svobody, než o účinný nástroj k vymožení dluhu,“ říká Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů.

Parlament v současnosti hlasuje o zavedení takzvaného „zálohovaného výživného“. To by vyplácel stát v případech, kde se matce nedaří dlužné výživné získat. Stát by následně peníze sám od neplatiče vymáhal zpět.

Pokud si nyní neví matky s vymáháním výživného rady, mohou se obrátit například na organizace Alimentydetem.cz nebo Vasevyzivne.cz

Potravinová banka

Pomoc v podobě potravin mohou samoživitelé získat od Potravinové banky. Kdo by si ale myslel, že mu potravinový balíček vydají rovnou zdejší pracovníci, byl by na omylu. „Potravinová banka pracuje s jednotlivci jen velmi výjimečně, a to vždy na základě doporučení některé z odběratelských organizací. Je to tak v celé Evropě. V potravinových bankách totiž nepracují lidé, kteří by měli pravomoc určit, komu potravinová pomoc připadne a v jakém rozsahu – to dělají sociální a poradenští pracovníci. Pokud tedy někdo potřebuje potravinovou pomoc, je nejúčinnější vydat se na nejbližší sociální odbor nebo navázat kontakt s některou neziskovou organizací. Síť je v současnosti tak hustá, že mu bude pomoc velmi rychle poskytnuta,“ objasnila ředitelka Potravinové banky Veronika Láchová.

Obědy ve škole zdarma

V Česku je několik projektů, které umožňují dětem docházet ve škole nebo školce na obědy, i když na to jejich rodič nemá. Peníze se neposkytují rodinám, ale přímo školním jídelnám. Více informací lze najít například na stránkách Obědy pro děti.

Pomoc od neziskových organizací

Nezastupitelnou roli hrají neziskové organizace. Zřejmě tou nejznámější, kam se mohou sólo rodiče obrátit, je Klub svobodných matek. Funguje již třetím rokem a zaměřuje se na finanční, materiální a právní pomoc.

„Během koronavirové krize naše organizace rozdělila mezi rodiny samoživitelů částku přesahující 5 milionů korun, aktuálně běží Covid program, v rámci kterého pomáháme potřebným rodinám samoživitelům částkou 2 000 Kč na potraviny a 5 000 Kč na bydlení. Od prvního adventního víkendu pak souběžně běží i vánoční program, kdy budeme opětovně zajišťovat vánoční dárky pro děti z neúplných rodin,“ říká Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek.

Kdo se nebojí podělit se svým životním příběhem, může se obrátit na neziskovou organizaci Fandi mámám. „Zveřejňujeme příběhy maminek na webu fandimamam.cz spolu se seznamem věcí, které by jim v tíživé situaci pomohly. A dárci jim mohou materiální pomoc nabídnout. Ať už novou nebo z druhé roky,“ říká Žaneta Slámová.

Novinkou je i mobilní aplikace fandimat, která propojuje lidi v nouzi a charitativní organizace s lidmi a firmami, které mohou věci poskytnout.

Jednorázový příspěvek nabízí samoživitelům Nadace Agrofert.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Sberbank: Konsolidaci půjček Češi využívají málo

Češi raději splácí úvěry zvlášť, vyplynulo z průzkumu, který si nechala udělat banka Sberbank. Podle ankety má každý druhý obyvatel Česka nesplacený úvěr. Pětina dotázaných si vzala dokonce dvě až tři půjčky. Většina (76 procent respondentů) ale vypověděla, že úvěry splácí odděleně a konsolidaci využilo jen 14 procent dotázaných. Desetiny se tato možnost netýká.

Češi dluží méně a jsou zodpovědnější než lidé v zahraničí

Média dlouhodobě zobrazují Čechy jako finanční negramoty, kteří utrácejí peníze za hlouposti bez ohledu na to, co bude zítra. Ve skutečnosti je většina Čechů ve vztahu k penězům konzervativnější a snaží se korigovat výdaje oproti příjmům.

Jak vystěhovat neplatiče: dokument od notáře nepomůže, rozhodl Nejvyšší soud

Vystěhování nájemníka, který neplatí, nemusí být jednoduché. Dlužníka odmítajícího dohodu totiž z bytu dostane jen soud. A ten mnohdy trvá i roky. Jak v nezáviděníhodné situaci postupovat? Poradíme v následujícím článku.