Alimenty dětem: Mimosoudně se nám povede vymoci pouze 10 procent dlužného výživného...

V Čechách se téměř třetina samoživitelů pohybuje na hranicích chudoby kvůli rodičům, kteří neplatí alimenty na své děti. Často bývá složité bývalého partnera přimět k placení. Mnohdy takové případy končí u exekutora. O tom, jak funguje vymáhání dlužných alimentů, jaké kolem něj panují mýty, ale i jak ho ovlivňují a mohou ovlivnit další změny v zákonech, jsme mluvili s Michaelou Kloudovou z projektu Alimenty dětem

Vaše společnost funguje od roku 2015 a soustředí se na pomoc samoživitelům s vymáháním výživného. Jaká je úspěšnost řešení těchto případů a co jsou nejčastější důvody jeho neplacení?

V tuto chvíli jsme úspěšní z nějakých 70 procent našich případů. Reálně nejsme schopni pomoct asi 30 procentům klientů. My jako společnost nekomunikujeme s dlužníky napřímo. Ale z toho, co nám samoživitelé a samoživitelky říkají, tak si myslím, že ten nejčastější důvod, proč neplatiči neplatí, je nechuť k tomu to zaplatit. Možná je to proto, že si myslí, že ty peníze zůstanou u toho ex-partnera, případně jde o nedostatek kapitálu.

Jak často se daří dohodnout s neplatiči mimosoudně?

Musím říct, že to procento je poměrně malé, asi do 10 procent. Ten postup je takový, že v momentě, kdy samoživitel nebo samoživitelka pošle podklady k nám, tak se případu ujme advokát a ten vyzve neplatiče k zaplacení. Neplatič v těch 10 procentech opravdu zaplatí a tím pádem se exekuci vyhne. Pokud nezaplatí, tak ten případ se přesouvá dále na exekutora a ten opět vyzve neplatiče k zaplacení. Tedy neplatič má dvě možnosti se exekuci vyhnout. Pokud se to nestane, tak ten exekutor začne alimenty vymáhat.

Nedávno byly v poslanecké sněmovně odhlasovány v prvním čtení dva návrhy na legislativní změny v oblasti exekucí. Zavedení takzvané exekutorské teritoriality a model jeden dlužník – jeden exekutor. Jak se na tyto změny díváte?

Já si myslím, že pro samoživitele a samoživitelky to není úplně správné rozhodnutí, protože ne všichni exekutoři jsou schopni vymáhat ty alimenty zadarmo bez jakékoliv zálohy a brát na sebe to riziko, že když se jim nepodaří nic vymoct, tak si taky nic nevydělají. Tohle jsme schopni udělat my, ale v momentě, kdy by začala platit teritorialita, tak není jisté, že se tohle podaří zajistit u všech úřadů. Takže si myslím, že to je krok spíše špatným směrem.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.