S alimenty pomůže stát. Vláda schválila návrh zákona o náhradním výživném

Vláda na svém pondělním jednání schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Takzvané zálohované neboli náhradní výživné má řešit problém samoživitelek a samoživitelů, jimž druhý rodič neplatí soudem vyměřené alimenty pro nezaopatřené dítě.

O náhradním výživném se mluví již několik let. Podle premiéra Andreje Babiše nedostává alimenty na dítě zhruba 30 procent samoživitelů a samoživitelek, 13 procent ho pak dostává nepravidelně. Díky zákonu o zálohovaném výživném by si tito rodiče nově mohli zažádat o pomoc státu, který alimenty do určité výše za neplatícího rodiče uhradí. Stačí, pokud rodič nezaplatí jeden měsíc.

Bez návrhu na exekuci to nepůjde

Jednou z podmínek, kterou rodič, jenž si o náhradní výživné zažádá, musí splnit, je předchozí podání návrhu na exekuci na neplatícího rodiče. „Může to být klidně přes úřad práce, kde bude pro samoživitelku nebo samoživitele k dispozici zjednodušený formulář. Pokud pak běží exekuce na výživné, podá žádost o náhradní výživné,“ říká k návrhu ministryně Maláčová.

Úřad práce bude mít 30 dní na vyhodnocení žádosti. Pokud dojde k přiznání náhradního výživného, vyplatí ho stát ve výši, kterou původně určil soud, ne však více než 3 000 korun měsíčně. Do této částky by se podle propočtů ministerstva spravedlnosti měla vejít většina vyživovacích povinností, protože se nejčastěji pohybují kolem částky 2 000 korun.

Náhradní výživné až po dobu dvou let

Náhradní výživné může rodič na dítě čerpat až po dobu dvou let. Každé čtyři měsíce přitom bude muset dokládat, že vyživovací povinnost není plněna. Nárok na náhradní výživné rodič neztrácí ani v případě, kdy druhý rodič zaplatí jen určitou část výživného.

Dlužnou částku bude po neplatícím rodiči vymáhat stát, přičemž úspěšnost vymáhání se předpokládá zhruba 10 procent. Podle ministryně Maláčové přijde výplata náhradních výživných státní kasu na 891 milionů korun ročně a pomůže až 24 tisícům dětí.

Výplat náhradního výživného se rodiče mohou dočkat již příští léto

Ministerstvo počítá s účinností zákona od 1. července 2021. V minulosti se však nad zálohovaným výživným vedly ostré diskuze napříč politickým spektrem, které lze očekávat také při nadcházejícím projednávání návrhu v poslanecké sněmovně. Naproti tomu veřejnost se ke „státnímu“ výživnému staví jednoznačněji. Podle průzkumu CVVM z loňského března je 77 procent respondentů pro jeho vyplácení. K podobnému výsledku dospěl i zářijový průzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.