Průzkum: Češi nechtějí odpouštět dluhy. Dali by dlužníkům možnost si je odpracovat

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Češi se shodují na tom, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu, a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr. Celých 82 % procent občanů se domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit minimálně 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by dokonce požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 procent dluhu. „Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky. Pouze dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ komentuje zjištění průzkumu Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podporu ze strany státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli tzv. šmejdům, panuje mezi občany spíš negativní postoj. „Spíš než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu například formou veřejně prospěšných prací,“ uvádí Staněk.

Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé jako poskytovatelé úvěrů.

Průzkum dále zjišťoval názory veřejnosti na aktuální problémy v oblasti exekucí. Ty se ukázaly být velmi různorodé. „Nejvíce zastoupeny byly vysoké náklady exekučního řízení, které uvedlo 11 procent občanů, a to zejména z řad těch, kteří mají s exekucí osobní zkušenost. Lidé bez zkušenosti s exekucí nejčastěji uváděli obtížnost a zdlouhavost vymáhání,“ přibližuje výsledky průzkumu Staněk. Mezi třemi nejčastějšími problémy pak byla zmiňována ještě arogance exekutorů, která byla podobně zastoupená v obou skupinách.

Vzhledem k tomu, že právě exekuce budou na podzim pravděpodobně důležitým tématem jednání poslanecké sněmovny, která by měla začít projednávat hned dvě novely exekučního řádu, byl průzkum zaměřen také na zjištění postojů veřejnosti k potenciálním změnám v této oblasti. Konkrétně jde o návrh ministerstva spravedlnosti, který mj. prosazuje slučování exekucí vedených na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi či povinnou úhradu záloh na náklady exekuce ze strany věřitele, a pirátskou novelu směřující k zavedení tzv. exekutorské teritoriality, kdy by nové exekuce byly exekutorům přidělovány podle centrálního pořadníku a bydliště dlužníka. Cílem obou návrhů je zlevnit náklady exekučního řízení a oba by znamenaly, že by věřitel ztratil možnost volby exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. „Průzkum ukázal, že mezi širokou veřejností, stejně jako mezi velkou částí odborníků převažuje názor, že by věřitel měl mít právo vybrat si exekutora a zároveň také že má větší právo na to mít exekutora ve své blízkosti než dlužník,“ říká Staněk. Větší část občanů současně nesouhlasí s tím, aby exekutoři od věřitelů dostávali zálohu či měli garantovaný příjem bez ohledu na výsledek své práce.

Česká asociace věřitelů chce v návaznosti na výsledky průzkumu předložit zákonodárcům vlastní návrhy řešení problémů v exekuční oblasti. „Jsme přesvědčeni, že existují daleko efektivnější způsoby, jak snížit zátěž, kterou pro dlužníka znamenají náklady exekučního řízení. Jedním z nich může být například zrušení, či alespoň snížení sazby DPH z nákladů exekuce, které by znamenalo jejich zlevnění i o více než pětinu,“ uvedl k představám asociace Staněk. Významným přínosem by podle něj byla také větší míra elektronizace a využívání dálkové komunikace v podobě povinného zřízení dálkového přístupu do spisu pro dlužníka i věřitele, povinných úředních hodin exekutora pro styk s veřejností minimálně 4 dny v týdnu či rozšíření Centrální evidence exekucí o informace od součinnostních subjektů jako zaměstnavatelé nebo banky. To by eliminovalo opakující se dotazy ze strany exekutorů a snížilo tak náklady všem zúčastněným.


Autor: REDAKCE, TZ ČAV

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.