Průzkum: Češi nechtějí odpouštět dluhy. Dali by dlužníkům možnost si je odpracovat

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Češi se shodují na tom, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu, a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr. Celých 82 % procent občanů se domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit minimálně 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by dokonce požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 procent dluhu. „Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky. Pouze dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ komentuje zjištění průzkumu Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podporu ze strany státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli tzv. šmejdům, panuje mezi občany spíš negativní postoj. „Spíš než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu například formou veřejně prospěšných prací,“ uvádí Staněk.

Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé jako poskytovatelé úvěrů.

Průzkum dále zjišťoval názory veřejnosti na aktuální problémy v oblasti exekucí. Ty se ukázaly být velmi různorodé. „Nejvíce zastoupeny byly vysoké náklady exekučního řízení, které uvedlo 11 procent občanů, a to zejména z řad těch, kteří mají s exekucí osobní zkušenost. Lidé bez zkušenosti s exekucí nejčastěji uváděli obtížnost a zdlouhavost vymáhání,“ přibližuje výsledky průzkumu Staněk. Mezi třemi nejčastějšími problémy pak byla zmiňována ještě arogance exekutorů, která byla podobně zastoupená v obou skupinách.

Vzhledem k tomu, že právě exekuce budou na podzim pravděpodobně důležitým tématem jednání poslanecké sněmovny, která by měla začít projednávat hned dvě novely exekučního řádu, byl průzkum zaměřen také na zjištění postojů veřejnosti k potenciálním změnám v této oblasti. Konkrétně jde o návrh ministerstva spravedlnosti, který mj. prosazuje slučování exekucí vedených na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi či povinnou úhradu záloh na náklady exekuce ze strany věřitele, a pirátskou novelu směřující k zavedení tzv. exekutorské teritoriality, kdy by nové exekuce byly exekutorům přidělovány podle centrálního pořadníku a bydliště dlužníka. Cílem obou návrhů je zlevnit náklady exekučního řízení a oba by znamenaly, že by věřitel ztratil možnost volby exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. „Průzkum ukázal, že mezi širokou veřejností, stejně jako mezi velkou částí odborníků převažuje názor, že by věřitel měl mít právo vybrat si exekutora a zároveň také že má větší právo na to mít exekutora ve své blízkosti než dlužník,“ říká Staněk. Větší část občanů současně nesouhlasí s tím, aby exekutoři od věřitelů dostávali zálohu či měli garantovaný příjem bez ohledu na výsledek své práce.

Česká asociace věřitelů chce v návaznosti na výsledky průzkumu předložit zákonodárcům vlastní návrhy řešení problémů v exekuční oblasti. „Jsme přesvědčeni, že existují daleko efektivnější způsoby, jak snížit zátěž, kterou pro dlužníka znamenají náklady exekučního řízení. Jedním z nich může být například zrušení, či alespoň snížení sazby DPH z nákladů exekuce, které by znamenalo jejich zlevnění i o více než pětinu,“ uvedl k představám asociace Staněk. Významným přínosem by podle něj byla také větší míra elektronizace a využívání dálkové komunikace v podobě povinného zřízení dálkového přístupu do spisu pro dlužníka i věřitele, povinných úředních hodin exekutora pro styk s veřejností minimálně 4 dny v týdnu či rozšíření Centrální evidence exekucí o informace od součinnostních subjektů jako zaměstnavatelé nebo banky. To by eliminovalo opakující se dotazy ze strany exekutorů a snížilo tak náklady všem zúčastněným.


Autor: REDAKCE, TZ ČAV

Přečtěte si také

V září byl opět vyhlášen rekordní počet osobních bankrotů

Za minulý měsíc bylo vyhlášeno 2 149 osobních bankrotů, což je největší měsíční počet v historii. Důvodem je nedávná novela insolvenčního zákona, která zmírnila podmínky oddlužení. Celkově bylo za 3. čtvrtletí letošního roku vyhlášeno 6 399 osobních bankrotů a jde meziročně i mezičtvrtletně o nárůst na dvojnásobek. Nových návrhů na oddlužení bylo v září podáno 2 077, což je zhruba o 10 procent méně než v srpnu. Data vyplývají z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném

Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.

Půjčil si od kamaráda, ale vracet se mu nechtělo. Smutný konec jednoho letitého přátelství

Nejhorší je, když se jeden topí, a přitom s sebou stahuje druhého, který je rovněž v nesnázích. U dlužníků častá písnička. Tomáš F. ze severních Čech po čtvrtstoletí úspěšného podnikání coby majitel cestovky nezvládl souhru více špatných okolností a začal krachovat. Půjčil si sto tisíc od letitého kamaráda Jirky z Prahy, který se zrovna rozváděl a sám měl nervy na dranc. Letité přátelství zanedlouho nenávratně skončilo a mělo dohru, která může být radou ostatním. Týká se mj. ručitelství.