Musil: Kvůli změnám v exekucích poklesla na Slovensku vymahatelnost pohledávek až o 60 procent. Doplatí na to poctiví občané

V posledních letech došlo na Slovensku hned k několika zásadním změnám v oblasti vymáhání dluhů. Po kompletní proměně exekučního systému, kdy jsou pohledávky nově přidělovány exekutorům rovnoměrně podle trvalého bydliště dlužníka, byl nedávno schválen zákon o povinném zastavování starých exekucích a zásadní úpravou prošla i oblast osobních bankrotů. Jelikož se o podobných změnách uvažuje i v České republice, zeptali jsme se Martina Musila, prezidenta Asociace slovenských inkasních agentur a výkonného ředitele společnosti Intrum Slovakia, jak tyto změny hodnotí a jaké dopady u našich sousedů mezitím přinesly.

Na konci června byl na Slovensku schválen zákon o plošném zastavování exekucí starších 5 let, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 EUR. Jak tuto změnu hodnotíte?

Z pohledu věřitele se jedná o další nesystémové řešení, kterým se stát pokouší překrýt svoji dlouhodobou nečinnost v pomoci nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva. Namísto toho, aby státní orgány podporovaly zodpovědné chování svých občanů, a předcházely tak vzniku finančních problémů, je stát tímto řešením přímo navádí k nezodpovědnosti a říká, že se vyplatí své dluhy neplatit, přičemž účet za jejich neuhrazení zaplatí ostatní zodpovědní občané a firmy.

Minimálně třetinu exekucí, které chce parlament zastavit, představují dlužníci státu, kteří většinou nezaplatili ani jistinu dluhu. Na jejich dluhy i odměnu exekutora se složí všichni poctiví občané. Zastavením exekucí vůči dlužníkům Sociální pojišťovny, finanční správy a podobně totiž dojde k výpadku příjmů řady veřejných rozpočtů v řádu desítek milionů EUR, který bude potřeba kompenzovat.

Přestože se politici snaží tvrdit opak, analýza Asociace slovenských inkasních agentur (ASINS) říká, že nejde o nevymahatelné pohledávky. Členové ASINS evidují stovky případů, kdy dlužníci svůj dluh uhradí po více než 5 letech. Konkrétně se jedná o každou pátou exekuci.

Martin Musil se v oblasti vymáhání pohledávek pohybuje téměř 20 let. V současnosti je výkonným ředitelem inkasní společnosti Intrum Slovakia, která na Slovensku vymáhá pohledávky malých i velkých věřitelů včetně bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů, pojišťoven, dodavatelů energií a telekomunikačních služeb nebo veřejné správy. Od března 2019 je také prezidentem Asociace slovenských inkasních agentur, která sdružuje 8 největších hráčů na slovenském trhu.

Jaké důsledky podle vás bude tato změna znamenat pro věřitele?

Z mého pohledu vidím dva základní důsledky. První je ekonomický, kdy věřitelé budou nuceni financovat populistické předvolební rozhodnutí vládnoucí politické strany a zároveň i optimalizaci exekučního řízení, které se do současného nepřijatelného stavu dostalo nečinností státu. Druhým, a podle mě mnohem nebezpečnějším důsledkem je skutečnost, že tato změna bude motivovat dlužníky k neplacení. Podsouvá jim totiž falešnou naději, že nečinnost a neochota spolupracovat jim pomohou zbavit se dluhů. To vše bude mít za následek, že se vymáhání pohledávek opět prodraží.

Plošnému zastavování starých exekucí předcházela před dvěma lety jiná významná změna v oblasti exekučního vymáhání pohledávek, kterou bylo zavedení tzv. exekutorské teritoriality. Co v praxi přinesla?

Praxe ukázala, že existují obrovské rozdíly v kvalitě práce jednotlivých exekutorů. A právě pochybnosti o efektivitě exekučního řízení po novele z roku 2017 jsou hlavním důvodem následného snížení počtu nových exekucí.

Současná praxe a efektivita exekučního řízení bohužel potvrzují původní obavy věřitelů. Po více než roce fungování nového systému evidují věřitelé v některých případech pokles efektivity i o více než 60 procent

Tzv. teritorialita soudních exekutorů byla na Slovensku zavedena k 1. dubnu 2017. Od té doby si věřitelé již nemohou svobodně vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. Případy jsou exekutorům přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku a trvalého bydliště dlužníka.

Druhým důvodem, proč rapidně poklesl počet nově zahájených exekucí, je absolutní nezvládnutí elektronizace exekučního řízení. Velcí věřitelé byli v minulosti schopni spolupracovat s exekutorskými úřady plně elektronicky. Zavedením exekučního soudu v Banské Bystrici bohužel nedošlo ke zrychlení celého řízení, ale věřitelé byli naopak nuceni investovat nemalé finanční prostředky k tomu, aby byli schopni komunikovat se soudy a exekutory alespoň částečně elektronickou cestou.

Jakým způsobem věřitelé aktuálně své pohledávky řeší?

Po přijetí novely exekučního řádu věřitelé mnohem důsledněji zvažují, zda budou své pohledávky vymáhat soudní nebo exekuční cestou. Někteří velcí věřitelé na exekuční vymáhání dokonce úplně rezignovali. To vše bude mít v blízké budoucnosti dopad na koncové ceny služeb i zboží pro spotřebitele, neboť při zhoršení ekonomiky si firmy budou muset kompenzovat vyšší riziko neuhrazených pohledávek.

Vedle zmíněných úprav v oblasti exekucí došlo na Slovensku také k významným změnám v oblasti osobních bankrotů, které předluženým lidem nabídly snadnější cestu, jak se svých dluhů zbavit. Jaké to přineslo důsledky?

Institut oddlužení má v rámci pomoci lidem v dluhové pasti nepochybně své opodstatnění. Jeho cílem je umožnit občanům, kteří se kvůli svým dluhům ocitli na okraji společnosti, aby se do ní mohli znovu zařadit. Je však třeba rozlišovat mezi dlužníky, kteří se do dluhové pasti dostali nepřízní osudu, a spekulanty a podvodníky.

Když se podíváme na právní rámec aktuální úpravy osobního bankrotu, tak můžeme konstatovat, že zákon neobsahuje žádné ochranné mechanismy, které by bránily jeho zneužívání. Ve finále to funguje tak, že dlužník nemusí vyvinout ani sebemenší úsilí věřiteli cokoli zaplatit a je zbaven dluhů jednoduše a bez námahy.

Je nepochopitelné, proč zákonodárci novým zákonem umožnili oddlužení tak široké skupině obyvatel, což vytvořilo prostor pro jeho zneužívání. Všude ve světě má v sobě insolvenční řízení zahrnutý i preventivní charakter, kdy dlužník absolvuje ne úplně příjemný proces zbavení se dluhů a ten ho motivuje k tomu, aby v budoucnu dělal vše proto, aby se tomuto procesu vyhnul. Slovenská právní úprava takový preventivní rozměr zcela postrádá.

Zmínil jste, že si věřitelé v blízké budoucnosti pravděpodobně budou nuceni kompenzovat pokles vymahatelnosti pohledávek vyšší cenou svých služeb a zboží. Došlo již v některých oblastech k růstu cen?

Zatím ne, a to z jednoduchého důvodu. Ekonomice se extrémně daří a její růst zatím tyto zvýšené náklady kompenzuje. Druhým důvodem je i jistá setrvačnost. Průměrná doba vymáhání pohledávek se pohybuje v řádu let, a tudíž i dopady na efektivitu firem budou posunuty v čase. Negativní důsledky těchto změn se ale v budoucnu určitě projeví. Osobně mám obavu, že nejvíc je pocítíme právě v období nejbližší ekonomické recese, čímž dojde k prohloubení problémů v ekonomice.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Jan Plaček: Vyčkejme s přijímáním dalších změn, než se projeví...

Ekonom Jan Plaček z pražské Vysoké školy ekonomické se dlouhodobě věnuje problematice vymáhání pohledávek v českém tržním prostředí. Zeptali jsme se ho, jak vnímá nedávno přijatou oddlužovací novelu i aktuálně připravované změny v exekucích a jaké podle něj mohou vyvolat změny.

Schneedörfler: Předlužené lidi je potřeba motivovat...

Petr Schneedörfler je ředitelem spolku Lighthouse, který se zaměřuje na pomoc osobám ve výkonu trestu a při jejich návratu do běžného života. Jedním z hlavních pilířů jeho činnosti je podpora a poradenství při řešení dluhů, se kterými se podle odhadů aktuálně potýká přes 90 procent vězňů. V rámci našeho rozhovoru jsme se Petra Schneedörflera ptali na to, jakým způsobem odsouzeným při řešení těchto problémů pomáhá, jak by se podle něj s předluženými lidmi mělo pracovat, ale i na to, jak vnímá aktuální změny v zákonech týkající se dluhové problematiky.

Horáková: Kdyby politici žili v běžných bytových domech...

Svaz českých a moravských bytových družstev dlouhodobě upozorňuje na problémy s neplatiči v bytových domech. Členové bytových družstev a vlastníci bytů ve společenstvích vlastníků jsou mnohdy nuceni doplácet za své neplatící sousedy náklady, které vznikají při péči o dům a pozemek, ale také na služby včetně energií dodávaných do domu pro všechny obyvatele společně.