Video: Rok jí neplatil výživné na dceru. Nevzdat to a bojovat, radí samoživitelům Marie

S paní Marií se setkáváme v kavárně v centru města Rychnova nad Kněžnou. Je příjemné počasí, a tak se tu dlouho nezdržíme a jdeme si sednout na lavičku v nedalekém parku. Marie trošku spěchá, protože se sama stará o dvě děti a hlídání má domluvené opravdu jen na chvíli. Proto jsme se s ní také sešli.

Za posledních pár let si prošla těžkým obdobím, které začalo rozpadem vztahu s jejím dnes už bývalým manželem. Kromě osobních těžkostí se brzy přidaly i problémy finanční – bývalý manžel jí totiž odmítal platit výživné na jejich v současnosti už tříletou dceru. „Znali jsme se od patnácti let, v manželství jsme žili přibližně dva roky,“ začíná Marie svůj příběh.

S manželem si krátce po svatbě pořídili menší domek kousek od jejích rodičů, který plánovali společnými silami zrenovovat, nedlouho poté ale ve vztahu nastaly problémy: „On trávil radši čas v hospodě a s flaškou než s námi doma. Většina jeho výplaty končila bůh ví kde a doma ty finance chyběly.

Tehdy ještě novomanželé kvůli plánované rekonstrukci domku bydleli u Mariiných rodičů. Po jednom incidentu, který nechtěla blíže rozvádět, došla Marii trpělivost a vztah s manželem ukončila. V tu chvíli zůstala sama se svojí tehdy jen roční dcerou a starším synem z prvního vztahu, rozhodla se ale, že se nevzdá a zajistí dětem nejlepší možnou péči.

Po podání žádosti o rozvod jsem se s manželem chtěla domluvit na výši výživného pro naši dceru, on mi ale řekl, že mi nic platit nebude. Nakonec mi na začátku dvakrát poslal tisícovku, a pak už jsem od něj víc peněz neviděla,“ vzpomíná.

V té době byla na rodičovské dovolené bez dalších příjmů, což znamenalo velké finanční problémy. V podobné situaci se v Česku aktuálně nachází zhruba třetina všech samoživitelů, když druhý rodič přestane své dítě finančně podporovat. Jde dokonce celkově o druhý nejčastější trestný čin.

Bývalý manžel se nakonec přestěhoval do jejich společného domu, který byl zatížený hypotékou psanou na Marii. „Já jsem byla v situaci, kdy jsem neměla klíče od domu, nemohla jsem do něho vstoupit a nemohla jsem ho ani prodat,“ popisuje další komplikace. Ve své situaci si jiné vlastní bydlení pro sebe a své děti nemohla dovolit. „Zůstali jsme tehdy u mých rodičů, kteří mě hodně podporovali,“ vzpomíná Marie s povděkem. Vyhráno ale zdaleka neměla. „Bývalý manžel mi ani po vyměření výživného soudem, které bylo stanoveno na 2 700 korun, neposílal vůbec nic.

Jak nám během našeho společného odpoledne v parku dále popisuje, měla to štěstí, že jí v té době pomáhala rodina i další blízcí. „Rodiče mi byli velkou oporou a stejně tak i kamarádky, které moji situaci chápaly a do dnešního dne jsou ochotné podarovat třeba oblečení po svých dětech. Být svobodná matka dvou dětí v 25 letech bez partnera, který by do společné domácnosti nosil peníze, je opravdu hodně náročné.

Marie se proto rozhodla situaci s nezaplaceným výživným aktivně řešit. Měla tehdy dvě možnosti – buď na svého bývalého manžela podá trestní oznámení pro porušení vyživovací povinnosti, za které neplatiči alimentů hrozí až několikaleté odnětí svobody, nebo bude výživné vymáhat.

Rodiče mi poradili, abych se obrátila na právníka, který mě zastupoval i u rozvodového soudu, a ten bývalému manželovi poslal oficiální výzvu, aby dluh uhradil.“ Dlužná částka tehdy dosahovala asi 25 000 korun. Když bývalý manžel na výzvu nereagoval, postoupil advokát dluh k exekučnímu vymáhání. „Potom, co celou věc začal řešit právník a následně exekutor, jsem se už o nic nemusela starat. Dlužná částka byla bývalému manželovi stržena z účtu a následně přeposlána na můj účet,“ popisuje Marie, která díky tomu měla konečně dostatek prostředků, aby poplatila vše, co mezitím dlužila rodině. „Výživné teď už přes exekutora dostávám pravidelně každý měsíc,“ dodává.

Když se ptáme, jak se teď jí a jejím dětem daří, usmívá se: „Máme se s dětmi dobře. Mám takové malinké hospodářství, kde chováme kozy, díky kterým mají děti pravidelně čerstvé mléko, a pěstuji ovoce a zeleninu, ze které nám všem vařím.“ Kde teď bydlí, si kvůli ochraně soukromí nechává pro sebe.

V Česku podobným způsobem aktuálně trpí desetitisíce dalších rodičů-samoživitelů, kteří každý den řeší, jak na ten další vyjdou s financemi pro sebe a své děti a jak jim zajistí vše potřebné. Když se Marie ptáme, co si z této zkušenosti odnesla a co by na základě toho doporučila ostatním rodičům v podobné situaci, říká: „Hlavní je se nevzdat. Nevěřte všemu, co se píše v diskusích na internetu, protože to prostě není pravda. Výživné jde vymáhat a má cenu za to bojovat. Kvůli dětem i kvůli sobě.

S tímto poselstvím náš rozhovor končí právě ve chvíli, kdy se nad městem stahují mraky a začíná pršet. Marie spěchá vyzvednout děti a jede domů. Loučí se s námi opět s úsměvem: „My na ten déšť čekáme jako na smilování. Zvířata budou mít seno, zelenina vláhu a my díky tomu čerstvé jídlo.“ My vyrážíme zpátky do Prahy a doufáme, že Mariin příběh bude inspirovat další rodiče v podobně těžké situaci k boji o svá práva.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.